Senát ve středu schválil novelu o střetu zájmů, díky které by se měly zpřísnit podmínky vlastnictví médií. Zákon nyní čeká na podpis prezidenta, platit má od příštího roku. Nevztahuje se ale na internetová média, která nejsou zatím v Česku regulována. Senátoři v doprovodném usnesení požádali vládu, aby připravila zákon, který by definoval a reguloval i je.
„Senát schválil návrh Víta Rakušana, který jsem senátorům představil. Reformujeme úřad, který dohlíží na politické strany. Zákon brání tomu, aby vrcholní politici vlastnili média přes svěřenské fondy nebo je převáděli na blízké osoby. Média mají politiky kontrolovat, ne naopak,“ informoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) potom dodal, že je to další krok k transparentnější politice.
Novela přezdívaná „lex Babiš“ zejména mění ustanovení, které brání například poslancům, senátorům, členům vlády a nově i prezidentovi provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Aby nebylo možné zákaz obcházet, bude se vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Stejně tomu bude u společností v případě zákazu přijímání dotací a investičních pobídek, který míří na členy vlády a nově na hlavu státu.
Organizace Milion chvilek pro demokracii na sociální síti upozornila na to, že novela se nevztahuje na internetová média, která mají v současné době často větší dosah než tištěná periodika. Internetová média ale nejsou v Česku zákonem regulována, jak řekl deníku FORUM 24 předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. „Internetová média v ČR nejsou regulovaná zákonem. Zpřísnění zákona o střetu zájmu nemění média, na která se stávající zákon vztahuje, ale pouze zvyšuje vymahatelnost stávajících zákonů,“ napsal. „Tedy aby nebylo možné zákon obcházet přes svěřenské fondy apod. Pokud se ministerstvo kultury rozhodne v budoucnu připravit zákon, který bude regulovat online produkci, není problém tam doplnit i pravidla proti střetu zájmu politiků. Je to jeden z mnoha zástupných argumentů,“ dodal.
Předseda komise pro sdělovací prostředky David Smoljak (STAN) doplnění internetových médií podporuje. „Doplnit „online“ do výčtu médií, jejichž provozování a vlastnictví představuje u politika konflikt zájmů, zní naprosto logicky. Dnes už většina lidí přistupuje k veškerým zprávám o světě kolem nás přes internetové agregátory a sociální sítě. Celá věc má ale nečekaný háček. Zatímco rozhlasové a televizní vysílání i periodický tisk jsou v našem právním řádu jasně definovány, internetová média pořád ještě plavou v právním vzduchoprázdnu. Postupně vstupují v platnost různé evropské regulace, ty však především definují různou míru zodpovědnost a okruh povinností platforem podle počtu uživatelů a určují kompetence regulátorů,“ napsal s tím, že na národní úrovni definice on-line médií chybí.
„To je jasný úkol pro ministerstvo kultury, které má mediální legislativu v kompetenci. Ale pro jistotu si to zapisuju do seznamu úkolů, kterým se budu v dalších měsících věnovat. Snad to nebude trvat šestnáct let jako v případě zapojení senátu do volby mediálních rad,“ dodal.
Pro regulaci internetových médií se vyslovil také Rakušan. „Online média nejsou v našem právním řádu dostatečně definovaná. Musíme to změnit,“ napsal. Senát ve středu v doprovodném usnesení požádal vládu, aby připravila zákon, který by i tato média definoval a reguloval vliv veřejných funkcionářů.