Senát souhlasil s nahrazením superhrubé mzdy sazbami daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 a 23 procent. Zavedení jednotných sazeb nepřijal. Horní komora také rozhodla o tom, že základní daňová sleva na poplatníka se má zvýšit z dosavadních 24.840 korun ročně na 27.840 Kč v příštím roce a na 30.840 Kč v roce 2022. O úpravách, s nimiž ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) souhlasila, nyní rozhodne poslanecká sněmovna.

Senát také odmítl návrh pirátských poslanců na zdanění prodeje akcií ve výši 20 milionů korun a více, které jsou v držení déle než tři roky. Zaměstnanci asi budou moci místo stravenek dostávat stravenkový paušál, který nebude podléhat odvodům a daním. Návrh na zrušení paušálu senát odmítl.

Návrh daňového balíčku hájil ve čtvrtek před senátory i premiér Andrej Babiš (ANO). Platnost sazeb má být podle něj dvouletá vzhledem k tomu, že příští vláda může daňové sazby změnit od roku 2023. „Ten návrh je na dva roky, protože je jasné, že po příštích parlamentních volbách přijde nová vláda a nový parlament a bude mít rok času na to, aby dal návrh, jaké budou daně v roce 2023,“ uvedl Babiš.

Nahrazení superhrubé mzdy sazbami daně z příjmů ve výši 15 a 23 procent, které premiér Babiš prosadil ve sněmovně jako svůj poslanecký návrh, je podle něj nejvýhodnější pro zaměstnance, zaměstnavatele i živnostníky. Státní rozpočet si to může dovolit, řekl dnes v senátu při projednávání daňového balíčku. Senátoři včetně jejich předsedy Miloše Vystrčila (ODS) během devítihodinové debaty přesto kritizovali návrh jako rozpočtově neodpovědný a pozastavili se nad tím, že nebyl standardně projednán a předložen vládou.

Předseda senátního hospodářského výboru Vladislav Vilímec (ODS) namítl, že dvouletá platnost je jen politickou hrou Babiše s prezidentem Milošem Zemanem, který si to stanovil jako jednu z podmínek svého souhlasu s balíčkem. Marek Hilšer z klubu Starostů navrhl s ohledem na rozpočtové dopady návrhu dvouletou platnost uzákonit. Návrh označil za podvod, ke kterému se nepřipojí.

Pirátský senátor Lukáš Wagenknecht označil návrh za šidítko, které na rok sníží lidem daně, ale za rok budou muset tuto úlevu státu vrátit kvůli zvýšení jiných daní. Návrh byl podle Pavla Fischera (nezávislý) připraven podle příruček volebních kampaní, nebyl náležitě projednán se všemi dotčenými a nebylo doloženo, jak bude výpadek příjmů nahrazen. Senátor Mikuláš Bek (STAN) poznamenal, že „půjčovat si na snížení daní je hříšné, bohulibé je půjčovat si na investice“.

Prezident Zeman také podmiňoval svůj souhlas s daňovými změnami tím, že horní komora odmítne navýšení slevy na poplatníka. Senát ji podle dohod zvedne nejméně o 3000 korun na 27.840 Kč ročně. Babiš k tomu řekl, že mu tento záměr senátu nepřísluší komentovat. Pouze uvedl, že jeho návrh „zkazila“ sněmovna schváleným zvýšením slevy na poplatníka na 34.125 korun ročně.

„Jste k senátu vstřícní, jen když to potřebujete“

Sněmovnou schválené sazby daně z příjmů budou podle Babiše znamenat navýšení čisté mzdy od ledna o sedm procent a nezvýší zdanění živnostníků. „Návrh je nejvýhodnější i pro náš rozpočet, který si to může dovolit,“ řekl Babiš. Dopad na rozpočet vyčíslil na 49 miliard korun ročně. Podle premiéra si člověk s měsíčním příjmem 15.000 korun polepší o 9132 korun ročně. Podle senátora ODS a daňového specialisty Tomáše Goláně se lidem čistý příjem zvýší ne o sedm procent, ale jen o 5,1 procenta.

Předseda horní komory Vystrčil přirovnal Babišův návrh ke guláši s knedlíky, který senát může pouze dochutit, případně zmenšit počet knedlíků nebo dát méně masa. Pokud by nabídl jiné jídlo, sněmovna by ho odmítla a schválila by svůj původní návrh, neboť ANO na sazbách 15 a 23 procent trvá. „Jakákoli jiná varianta je nepřijatelná,“ potvrdila ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle Vystrčila se vláda vůči senátu chová účelově a je k němu vstřícná, jen když to potřebuje.

Senátoři nejsou zcela jednotní v tom, zda a s jakými změnami daňový balíček podpoří. Největší šanci má kromě souhlasu s navrženými daňovými sazbami třítisícové navýšení slevy na poplatníka a navýšení podílu obcí a krajů na výnosu z daní tak, aby výpadek jejich příjmů kompenzovalo zhruba z 80 procent. Senátoři za STAN prosazují zamítnutí balíčku. Michael Canov (SLK) kvůli tomu vybídl kolegy k sázce o jeden milion korun, že sněmovna by se při opětovném projednání k senátnímu zamítnutí nepřipojila.