Prezident by měl být podle Senátu ve svých vyjádřeních zdrženlivý. Neměl by poškozovat vážnost jiných ústavních orgánů a činitelů ani ohrožovat spojenecké závazky a hodnotovou orientaci České republiky. Jako hlava státu by neměl svými slovy a činy společnost rozdělovat. Senát se na tom shodl nejtěsnější většinou hlasů po debatě o sporných výrocích prezidenta Miloše Zemana.
[ctete]36964[/ctete]
Usnesení Senátu k jednání a výrokům prezidenta republiky
Senát
I. připomíná
a) že prezident republiky není podle ústavního článku 54 odst. 3 z výkonu své funkce odpovědný, avšak jeho činy a výroky jsou ve smyslu mezinárodního práva České republice přičitatelné, přestože ústavně vrcholným orgánem výkonné moci je vláda; prezident republiky by měl být ve svých vyjádřeních natolik zdrženlivý, aby nemohla vzniknout žádná pochybnost ohledně ohrožení spojeneckých závazků České republiky a její ústavně deklarované hodnotové orientace;
b) princip vzájemné loajality ústavních orgánů, podle kterého při výkonu svých kompetencí jsou ústavní orgány povinny harmonicky spolupůsobit a zdržet se všeho, co poškozuje vážnost funkce a oprávněné zájmy jiných ústavních orgánů, či je dokonce ohrožuje;
II. konstatuje, že prezident republiky, jako hlava státu, má být garantem řádu s posláním společnost sjednocovat a zmírňovat v ní konflikty, a proto by neměl z této své ústavní role vystupovat a svými projevy a činy společnost rozdělovat.
Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček na twitteru vzápětí napsal, že prezident si „náhubek nasadit nenechá“, a usnesení označil za „antizemanovský folklor“.
Hlasování se nakonec zúčastnilo 35 senátorů, pro bylo 18 z nich. Většina z 81 senátorů se debaty ani hlasování nezúčastnila. Usnesení připravili předsedové senátorských klubů KDU-ČSL a Starostů a nezávislých (STAN) Petr Šilar a Jan Horník. Horní komora jej přijala ve znění upraveném senátorkou a bývalou místopředsedkyní Ústavního soudu Eliškou Wagnerovou tak, aby nebylo formulováno jako přímá výzva prezidentovi, jen jako připomenutí jeho ústavní a společenské role.
[ctete]48581[/ctete]
Důvodem usnesení byly Zemanovy výroky proti sankcím EU vůči Rusku za jeho anexi Krymu, nejmenování některých kandidátů na profesory, účast na demonstraci po boku představitele extremistického Bloku proti islámu nebo výroky na adresu premiéra včetně příměru o nedemokratickém odstranění politika kalašnikovem.
Místopředseda senátního výboru pro lidská práva Jiří Šesták poukázal na Zemanův slovník vůči premiérovi Bohuslavu Sobotkovi, konkrétně na slova „klukovská drzost“, „zrádce“, „neumětelství“. „Oslabování premiéra tímto způsobem, v této nebezpečné době, je oslabování české společnosti,“ dodal Šesták.
Podle předsedy evropského výboru Václava Hampla (za KDU-ČSL) je usnesení „velmi důstojné, značně umírněné a hodné role Senátu“. Prezident má podle Hampla reprezentovat politiku státu, kterou určuje vláda pod dohledem Parlamentu. „Naštěstí se snad neposunujeme k putinovskému báťuškovi,“ dodal senátor.
Podle senátora Františka Bublana (za ČSSD) by měl prezident hledat svornost v národě, to mu ale chybí.
O významu usnesení zapochyboval předseda senátorů ODS Jaroslav Kubera. „Vliv našeho prohlášení na výroky pana prezidenta je asi takový, jako kdybychom se tady rozhodli, že Země se točí příliš rychle a že Senát si přeje, aby se točila pomaleji,“ prohlásil.
[ctete]37412[/ctete]
„Ačkoliv je usnesení jen antizemanovským folklorem, dobrá zpráva pro senátory: pan prezident společnost spojuje, má podporu 70 procent občanů,“ prohlásil Ovčáček. Zeman byl podle něj zvolen v přímé volbě, nikoliv senátory, dodal státní úředník, který v rozporu se svou funkcí funguje spíše jako Zemanův osobní mluvčí než jako mluvčí hlavy státu a prezidentského úřadu.
Podobné argumenty jako Ovčáček použil i senátor a předseda Strany práv občanů (dříve Zemanovci) Jan Veleba při zdůvodnění, proč by horní komora neměla usnesení přijímat a prezidenta hodnotit. Podle něj je usnesení „vyjádřením nesouhlasu s výsledkem demokratické volby prezidenta“ a společnost rozdělují ti, kteří se s výsledkem volby nesmířili a kteří „ovládají média, zejména ty veřejnoprávní“.
Podle Veleby je Zemanův mandát s ohledem na voličskou účast silnější než senátorský a usnesení sníží popularitu horní komory, neboť společnost je prý kolem Zemana stále více semknuta.
