Senátní výbory v úterý nepodpořily spornou vládní novelu o nižší valorizaci penzí. Proti byli i někteří senátoři z klubů vládních stran. Ústavně-právní výbor doporučil nejtěsnější většinou čtyř ze sedmi hlasů novelu zamítnout zejména kvůli způsobu jejího prosazení ve sněmovně. V sociálním výboru byl pro schválení novely stejný počet členů jako pro její zamítnutí. Kdyby vládní důchodovou novelu neschválil ani senát jako celek při středeční schůzi, její včasné přijetí do 22. března by to vážně ohrozilo.

Novela počítá s tím, že průměrný měsíční důchod by se zvýšil od června o 760 korun místo předpokládaných 1770 korun podle míry inflace. Na sníženou červnovou valorizaci by tak stát dal o 15 miliard korun navíc. Pokud by novela nebyla schválena, výdaje státního rozpočtu na penze by vzrostly o 34,4 miliardy korun a v následujících letech by se zvýšily postupně celkem na 300 miliard korun, řekl senátorům ředitel ministerského odboru sociálního pojištění Tomáš Machanec.

Dále čtěte

Babiš ani Okamura nezmizeli. Řekněte jim svůj názor v originálním tričku

I přesto, že v prezidentských volbách zvítězil Petr Pavel, populisté v podobě Andreje Babiše a Tomia Okamury nikam nezmizeli. Nyní…

Zamítnutí prosadil v ústavně-právním výboru jeho místopředseda Michael Canov (SLK), podpořily ho Hana Kordová Marvanová a Jitka Chalánková z klubu ODS a TOP 09 a Daniela Kovářová (nezávislá). Pro schválení hlasoval jen předseda výboru Tomáš Goláň (ODS), zbývající dva přítomní členové výboru se hlasování zdrželi.

Zamítnutí v sociálním výboru navrhoval Miroslav Adámek z opozičního hnutí ANO. Připojili se k němu Marek Hilšer a Jiří Vosecký z klubu vládního hnutí STAN. Pro schválení hlasovali Pavel Karpíšek, Jan Paparega a Marek Slabý z klubu ODS a TOP 09, který má v jednaosmdesátičlenné horní komoře 36 členů.

Canov podobně jako Adámek navrhl zamítnutí novely nikoli kvůli obsahu, ale kvůli schválení Sněmovnou ve stavu legislativní nouze, což označil za protizákonné a protiústavní i s odkazem na jedno z rozhodnutí rozhodnutí Ústavního soudu. „Pokud tento zákon projde, tak to bude trapas trapasů. Otřese se právní stát,“ řekl. Senátor z klubu vládního hnutí STAN odmítl tvrzení vlády, že stav legislativní nouze je oprávněný kvůli hrozbě značných hospodářských škod,. Podle Canova za ně nelze označit zákonné výdaje na penze.

Novela je podle Canova retroaktivní, neboť nárok na valorizaci v nesnížené výši vznikl na konci ledna. Podobně argumentovali také Adámek nebo Vosecký. Podle nich by byla ostuda zvyšovat platy státním zaměstnancům, ale důchodcům jejich nárok nepřiznat. Machanec uvedl, že loni se platy reálně snížily, zatímco důchody díky valorizacím nikoli. Penze se tak přiblížily na úroveň 50 procent průměrné mzdy, zatímco v minulosti byly na úrovni kolem 40 procent. Průměrná starobní penze činila v lednu podle ministerstva práce a sociálních věcí 19.438 korun. Po omezeném zvýšení, kterým podle vlády ušetří stát letos 19,4 miliardy korun kvůli stabilizaci veřejných financí, přesáhne průměrná penze podle ministerstva 20.000 korun.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) již dříve odmítl argumenty, že penzistům už nárok na zvýšení penzí podle současných pravidel vznikl, a jejich změna tedy poruší legitimní očekávání. Podle něho by toto očekávání vzniklo až vydáním příslušného vládního nařízení.

Také Kovářová zamítnutí podpořila s tím, že míra inflace nebyla neočekávaná. Chalánková apelovala na potřebu celkové změny průběžného důchodového systému. Kordová Marvanová uvedla, že kdyby Ústavní soud na základě ohlášeného podnětu poslanců opozičního hnutí ANO novelu v případě jejího přijetí zrušil, „byla by to velká ostuda senátu“. „Jako pojistka ústavnosti bychom selhali,“ dodala.

Goláň poukázal na to, že zákonem určené výdaje státu přesahují příjmy státního rozpočtu. Bez systémových změn se podle senátora v roce 2030 systém průběžného financování důchodů zhroutí. „Narazíme na dluhovou brzdu a s ní spojené snižování platů i důchodů,“ varoval Goláň. Vrchní ředitelka legislativní sekce ministerstva sociálních věcí Dana Roučková uvedla, že ministerstvo na systémových úpravách pracuje a má je dokončit do konce března.

Při mimořádné valorizaci, která ze zákona nastává při vyšším růstu cen, se zvedá zásluhový procentní díl důchodu. Podle běžných pravidel by mělo zvýšení činit od června 11,5 procenta. Podle novely by se procentní část penze zvýšila o 2,3 procenta a k tomu všem ještě o 400 korun, což o něco zvýhodnilo penzisty s nejnižšími důchody.