Druhá větev kauzy Čapí hnízdo, ve které vyšetřovatelé prověřovali možné podvody s reklamou na farmě z holdingu Andreje Babiše (ANO), se táhne už několik let. Celý případ stále není u konce, vznikne například další znalecký posudek. Senátor Tomáš Goláň (ODS), který zároveň působí jako daňový poradce, však něco takového považuje za naprosto neobvyklou záležitost.
„Dnes jsou daně za reklamy doměřovány a firmy stíhány bez jakýchkoli znaleckých posudků,“ řekl Goláň deníku FORUM 24 s tím, že takovým způsobem se řeší 99 procent všech kauz, kdy jsou lidé trestně stíháni a případně odsouzeni za předraženou reklamu. „Tady už znalecký posudek je, a dokonce se dělá další. Z mé osobní praxe je to něco naprosto nezvyklého,“ komentuje další vývoj kauzy senátor za občanské demokraty.
Podezřením, zda společnosti spadající pod holding Andreje Babiše platily účelově Farmě Čapí hnízdo přemrštěné částky za reklamu a tím se dopustily daňových úniků, se vyšetřovatelé zabývali tři roky. Loni v srpnu pak posvětil dozorový žalobce František Partík rozhodnutí policie reklamní větev kauzy Čapí hnízdo odložit. Ztotožnili se s názorem obhajoby, že nešlo o zadávání reklamy, ale o sponzoring. Po rozhodnutí Vrchního státního zastupitelství v Praze se však musí Partík společně s pražským policistou Tomášem Mikšovským kauzou zabývat znovu. Podle Kateřiny Weissové totiž při prověřování případu chybovali.
Partíkovi proto poslala sedm pokynů, jak má dále postupovat, zjistil web Seznam Zprávy. Jedním z úkolů je již zmíněné vypracování revizního znaleckého posudku. Že byla u části reklamy cena výrazně nadhodnocena, tvrdil přitom už první posudek, který pro policii zpracoval soudní znalec Vítězslav Hálek.
Podle Goláně je v něm jasně řečeno, že reklama nedávala žádný ekonomický smysl. „V té době se na Čapím hnízdě vyskytoval jen holding Agrofert, nikdo zvenčí. V prvním roce dokonce nebylo ani otevřené. Reklama nebyla kontrolovaná zadavatelem, a navíc ani není prokazatelné, že fyzicky existovala,“ vysvětluje s tím, že reklama byla předražena asi o 192 milionů korun. Fakt, že si policie zadala vypracování posudku, a následně se jím neřídila, označil za tristní.
Sponzoring neexistuje
Vyšetřovatelé zároveň pracovali i s dalšími čtyřmi posudky, které jim dodal sám holding Andreje Babiše. Podle nich byla cena v pořádku. Jeden z posudků podle Goláně tvrdil, že se mohou dávat výdaje za reklamu do nákladů podle obratu firmy. Něco takového však senátor odmítá.
„Takové posuzování nikdy žádný odborník nedělal, že by reklama byla podle obratu daňově uznatelná. Reklama je daňově uznatelná, pokud splňuje podmínky § 24 odst. 1 Zákona o daních z příjmů. To znamená, že je vynaložena za účelem dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Pokud neexistovala, tak vám žádné zdanitelné příjmy nezajišťuje ani neudržuje. A pokud existovala, ale v době, kdy nikoho nemohla oslovit, tak také neplní funkci, kterou po ní vyžaduje zákon,“ popsal Goláň.
Ten zároveň odmítá argumenty obžaloby, že se jednalo o sponzoring, nikoli reklamu. „Sponzoring neexistuje a není definovaný v žádném zákoně. Ať už to byl sponzoring nebo reklama, pořád je na to stejný pohled, protože se na to musí aplikovat § 24 odst. 1 Zákona o daních z příjmů. A je jedno, jak to nazveme. Je důležité, aby to bylo za cenu obvyklou a byl to náklad, který slouží k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Tohle musí splňovat reklama, sponzoring a cokoli jiného, pokud chceme, aby to bylo daňově uznatelné. Reklama na nefunkčním areálu prostě k žádnému zajištění, udržení ani dosažení příjmů složit nemůže,“ popsal Goláň, který sám v roce 2019 podal trestní oznámení ve věci možného krácení daně v souvislosti s reklamou na Čapím hnízdě.
Vítězství zdravého rozumu
To, že prověřování kauzy bude pokračovat, považuje Goláň za vítězství zdravého rozumu. Jde prý o jasný případ krácení daně. „Firma si může za reklamu utratit, kolik chce. Ale aby to mohlo být považováno za daňový náklad, tedy aby si firma mohla snížit daně, může utratit jenom cenu obvyklou. Tedy tolik, kolik je běžná cena takové reklamy,“ přiblížil senátor. V opačném případě by si podle něj mohl každý dát do daňových nákladů, co chce. „V České republice existují tisíce případů, kdy se doměřují daně za předražené reklamy,“ doplnil.
Pokud by nakonec soudy rozhodly, že reklama na Čapím hnízdě byla v pořádku, měli by se podle Goláně všichni dosud odsouzení v podobné věci bránit. „Měli by podat na ministerstvo spravedlnosti stížnost pro porušení zákona a žádat, aby to celé bylo zrušeno,“ uzavřel.