Senátor Roman Kraus (ODS) je předsedou senátního výboru pro zdravotnictví. V rozhovoru pro FORUM 24 se tak vyjádřil k aktuálnímu dění epidemické situace v České republice. „Pan ministr (Blatný) asi netušil, že vláda je autoritativně řízena jedním člověkem, bez ohledu na názory ostatních členů. Své předsevzetí naplnit nemohl. Nevěděl, že doporučení marketérů má větší váhu než nějaká tvrdá data,“ uvedl v rozhovoru Kraus.

Pane senátore, jakožto bývalý ředitel brněnské fakultní nemocnice jste po úspěchu ve volbách usedl do čela výboru pro zdravotnictví. Jaká témata vás v rámci tohoto působení momentálně nejvíce zaměstnávají?

Jsou to témata, která se bezprostředně týkají současné pandemie onemocnění covid-19. Novely zákonů, přijímané ve stavu legislativní nouze, aby vláda mohla rychle a operativně jednat v řešení této krize.
Také usnesení senátu, z nichž jsem jedno navrhl a která naopak vládu vyzývají, aby informovala, jak tuto situaci řeší a bude řešit. Další významné téma je příprava na projednávání zákonů č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a č. 258/ Sb. o ochraně veřejného zdraví.

Situace v České republice se i přes přísná opatření stále nelepší. Opět se z hlediska koronaviru řadíme mezi nejhůře zasažené země v EU. Čím to podle vás je? A jak by se mělo postupovat, aby byla opatření skutečně účinná?

Já si myslím, že hlavním problémem je ztráta důvěry občanů ve svou vládu. Opatření jsou zmatečná, nedávají logiku. Jsou špatně, nebo vůbec komunikována. Proto nejsou často dodržována. Místo vysvětlení, zdůvodnění se vymýšlí nové restrikce. Vrcholem nepochopení této situace je plán ministra Hamáčka vytvořit registr přestupků, aby jejich „pachatelé“, fyzické a právnické osoby, mohli být přísněji potrestáni.
Navíc se ukazuje, že tvrdé restrikce a lockdowny nepřináší ve zvládnutí pandemie ve srovnání s liberálním přístupem významně lepší výsledky. Srovnejme Švédsko a ČR nebo Kalifornii a Floridu v rámci USA. Dopad restrikcí na ekonomiku země, zvláště na živnostníky a malé podnikatele, i na žáky a studenty je devastující. Stejně tak na psychiku většiny lidí. A jaký dopad bude mít odkládání léčby jiných onemocnění, to teprve uvidíme.

Ministr Jan Blatný na začátku svého působení na ministerstvu přislíbil, že bude postupovat podle exaktních dat a jasného rozhodování. O několik měsíců později je realita odlišná a pan ministr je kritizován za protimluvy, rozporuplnou komunikaci a nesrozumitelnou strategii. Jaký názor na jeho práci máte nyní vy? Souhlasíte s kritiky?

Pan ministr asi netušil, že vláda je autoritativně řízena jedním člověkem, bez ohledu na názory ostatních členů. Své předsevzetí naplnit nemohl. Nevěděl, že doporučení marketérů má větší váhu než nějaká tvrdá data.
Občasná neobratnost v komunikaci a politická nezkušenost to ještě zhoršují. Navíc musí řešit problémy, které sám nezavinil. Nepřipravené testování a trasování. Nepřipravená strategie a organizace očkování. Nedostatečná rezervace a objednávka vakcín.

Objevily se také spekulace o jeho konci na ministerstvu zdravotnictví. Myslíte si – na základě předchozích zkušeností – že lepším šéfem resortu by byl pan Prymula, případně sám premiér Babiš, o nichž se hovořilo jakožto o případných nástupcích vedení na ministerstvu?

Protože to jsou spekulace, tak se k nim nebudu vyjadřovat. Myslím si, že vzhledem k tomu, co jsem již řekl, nikdo rozumný a schopný už o post ministra zdravotnictví nemá zájem. Zmiňovaná jména komentovat nebudu.

Jak hodnotíte průběh očkování v České republice?

Zatím je to špatné. Hlavním problémem je nedostatek vakcín. Skoro vše se připravuje pozdě. Kampaň, která by jasně a srozumitelně vysvětlovala potřebu naočkovat rychle co nejvíce lidí, neexistuje. Nebo jsem si jí nevšiml.

Proč je vakcín takový nedostatek? Selhala podle vás v něčem i například Evropská unie?

Myslím, že EU podcenila objednávané množství vakcín. Možná i objem prostředků do vědy, výzkumu a potřebných výrobních kapacit pro co nejrychlejší a objemově dostatečnou výrobu nových vakcín.

Je reálné, že se optimistický scénář očkovací strategie, tedy zaočkování všech, kdo o to budou mít zájem, do podzimu 2021 stihne včas realizovat?

Myslím, vzhledem k výše uvedenému, že to není reálné. I když bych si to moc přál.

Vy sám se necháte očkovat?

Určitě ano. Až na mě dojde řada. Stejně tak se každý rok očkuji proti chřipce.

Koronavirová krize je také velkou zkouškou českého zdravotnického systému. Co jste se za ten rok o něm dozvěděl? Kde stojí vina za personálním nedostatkem, který se projevuje právě v situacích, kdy nákaza prorůstá obyvatelstvem?

České zdravotnictví ukázalo, že je kvalitní a výkonné. Že lidé v něm pracující mají vysokou erudici a schopnost improvizace. Obrovský entuziasmus a schopnost si vzájemně pomáhat. Předností se ukázal, mnohdy kritizovaný, relativně vysoký počet lůžek na 100 tis. obyvatel.
Problém nedostatku personálu vznikal dlouhodobě. Faktorů, které to způsobily, je více.
Nedostatek peněz v systému, který byl dlouhodobě řešen na úkor odměňování zdravotnických pracovníků. Stále se měnící, nepředvídatelný systém postgraduálního vzdělávání lékařů. Zmenšování podílu odborné výuky nelékařských zdravotnických pracovníků na středních školách. Komplikované postgraduální vzdělávání těchto pracovníků. A v době současné pandemie je to ještě umocněno, kromě jejich onemocnění a karanténou, mnohdy zbytečnými restrikcemi ve školství a nutností starat se doma o děti.

Jaká je vaše predikce dalšího epidemického vývoje v zemi?

Já si myslím, že přesnější predikci teď nikdo udělat neumí. Důležité je co nejrychleji naočkovat co nejvíce lidí. A to záleží hlavně na dodávkách vakcín. Na druhé straně koronavirus již mutuje a mutovat bude. A jaké nové kmeny s jakými vlastnostmi se objeví, lze těžko předvídat. Proto je nutné lidem říkat pravdu, nestrašit. Testovat, trasovat, očkovat. Dodržovat jednoduchá opatření, známé 3 R. Celoplošné restrikce omezit na minimum.