Zákon o elektronické evidenci tržeb rezonuje v České republice už od svého schválení. Petici proti němu už podepsalo více než 20 000 lidí a projednávala se minulý týden na půdě horní komory parlamentu. Senátor Jiří Oberfalzer (ODS) diskusi moderoval. Podle otce čtyř dětí vede EET Českou republiku spíše do „orwellovského“ světa než k plnější státní pokladně. Zrušení zákona je v současné politické konstelaci podle někdejšího ředitele tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky velmi nepravděpodobné.
Pane senátore, jak hodnotíte EET po osmi měsících fungování?
Podle mého osobního názoru je to skutečně zbytečné opatření, zasahující až do příliš těsných detailů podnikatelské činnosti. Finanční správa by měla být schopna provádět kontroly rutinním způsobem. S finančními a personálními prostředky, které zavedení EET stálo, by se daly finanční kontroly zajistit mnohem účinnějším a standardním způsobem. Obávám se, že EET slouží spíše ke sběru dat než ke skutečné kontrole.
Naproti tomu podle náměstkyně ministra financí Aleny Schillerové EET státu přinese více peněz.
To je líbivý argument. Otázka je, jestli to je pravda. Na to je obtížné odpovědět, když správcem informací je ministerstvo, které ten systém zavádělo. Odlišit nárůst daní, který je především generován hospodářským růstem, od efektu EET pro někoho zvenčí bude velmi obtížené. My jsme na slyšení v senátu minulý týden paní náměstkyni měli. K nám se v podstatě dostávají jen globální data. Rozlišení, co je způsobeno ekonomickým růstem, efektem výběru daní z on-line systému, je složité. Ta argumentace pro mě nebyla přesvědčivá. Skutečná čísla se pravděpodobně nikdy nedozvíme.
Pomohlo by zprůhlednění systému, kdyby byl zřízen úřad bez přímé kontroly ministerstva, který by údaje zpracovával?
Nedej bože další úřad! Víte, kolik úřadů založila tahle vláda? To je neuvěřitelné, jaké množství zaměstnanců státu vygenerovala současná vláda. To jsou všechno permanentní, mandatorní výdaje, s kterými bude v budoucnu velký problém. Hospodářský růst určitě nebude nekonečný. Čili žádný úřad. Já myslím, že není problém zkontrolovat placení daní, udělat průzkum toho, jak podnikatelé účtují. Nechci krást vtipné komentáře, ale naše kolegyně Veronika Vrecionová to přirovnala k tomu, že jdeme na vrabce s kanónem. Robustní a drahý systém má v podstatě zjistit, jestli nějaký hokynář neošidil výplatu daně. Já jsem přesvědčený, že efekt nebude odpovídat nákladům. Skutečný výnos bude mnohem nižší, než jak se deklaruje.
Zmínil jste také shromažďování dat.
V tom vidím značný problém. Musím samozřejmě jmenovat bývalého ministra financí Andreje Babiše. Jeho obvyklou snahou je sbírání informací. Do senátu teď přijde zákon o řízení a vnitřní kontrole, který počítá se zřízením centrálního auditu na ministerstvu financí. To znamená, že úředníci ministerstva budou moci jít do jakéhokoliv sektoru a oddělení státních firem a nahlížet do údajů. Pan bývalý ministr Babiš ukradl a vytuneloval několik firem právě tím, že se z předběžných jednání dostal k informacím, konkurenci odstavil a připravil o hodnotu firmy. Já se ho bojím, protože si myslím, že je to jeho genetická vlastnost.
Petici proti EET už podepsalo více než 20 000 lidí. Myslíte si, že to může mít vliv na změnu, případně zrušení příslušného zákona?
V současném složení sněmovny, která ale už v podstatě končí, změna vůbec nepřipadá v úvahu. Ani v senátu se mi momentálně nezdá, že by bylo možné uvažovat o zrušení EET. Ostatně ten návrh už byl podán a zamítnut. EET bylo schváleno dostatečnou většinou koaličních hlasů a dalších nezávislých senátorů. Tento poměr se nemění. Realisticky si nemyslím, že by připadalo v úvahu zrušení. Můžeme si dělat naději, že příští vláda o tom bude ochotna mluvit. Ovšem podle předběžných volebních průzkumů tomu nic nenasvědčuje. Od kolegů z hospodářského výboru, mezi kterými jsou i členové současné vládní koalice, slyším, že by byli ochotni uvažovat o nějaké redukci záběru k povinnosti tržby elektricky evidovat. Třeba podnikatelé s menším obratem nebo malí živnostníci, že by byli té povinnosti ušetřeni. Pokud takový návrh přijde, já ho samozřejmě podpořím, ale stejně nepřijde dříve, než bude ustaveno nové složení sněmovny. Senátní návrhy končí s funkčním obdobím sněmovny. Čili musejí být adresovány sněmovně, která je plně ve funkci. Tedy až po volbách. Ta možnost tu je. Lidovci už dávají najevo, že nechtějí další vlny EET. Je ovšem otázka, jestli pak ze zákona zbude jen fragment a zda to splní svůj účel. A to se vracím na začátek. Já bych EET vůbec nedělal.
Minulý týden se v senátu konalo veřejné slyšení kvůli zmíněné petici. Jak probíhalo?
Byli tam přítomni zástupci ministerstva financí, petenti proti EET, velké podnikatelské svazy a zástupci drobných svazů. To jsou živnostníci, kterým dělá EET největší problém. Slyšení jsme uspořádali, trvalo tři hodiny, všechny strany se k tomu vyjádřili a myslím, že tam nezazněl jediný překvapivý názor. Velké svazy stojí za EET s heslem, že srovnává podnikatelské prostředí. Malé svazy a drobní živnostníci protestují. Pozvali jsme také prezidenta slovenské finanční správy a zástupce chorvatského velvyslanectví, který promluvil o tom, jak to vypadá v Chorvatsku. Jediný, kdo jasně protestoval, byli drobní živnostníci.
Kdy se bude senát EET zabývat znovu?
Já podám na příštím jednání výboru referát. Z titulu jednacího řádu senátu bude muset být petice projednávána na senátním plénu. Jelikož se nedostala na srpnové plénum, bude to nejspíš v záři nebo až v říjnu. Podle toho, jak se sejde program schůzí. Je možné, že jednání bude až po volbách. My jsme si také vyžádali stanovisko hospodářského výboru. Zástupce na jednání řekl, že by byl nějakým úpravám nakloněn. Pak bude tedy probíhat jednání na plénu, na kterém bychom měli navrhnout usnesení. Ještě nemám úplně jasno v tom, jaké navrhnu. Jedno, které bude nejspíš zamítnuto a druhé, které bude přijatelné.
Jakou podobu budou tyto návrhy mít?
Očekávám, že tím zamítnutým bude návrh, abychom zrušili zákon o EET. Podle mého názoru přijatelný návrh je usnesení, které by akcentovalo nějaké úpravy.
Pokud zákon zůstane v platnosti, ve třetí fázi se bude týkat například soukromých učitelů jazyků nebo hry na kytaru. Vy máte čtyři děti. Dovedete si představit, že by jim například lektor angličtiny po hodině vydal účtenku?
Já si myslím, že to je naprosto bláznivé, šílené a že to bude haprovat i u drobných živnostníků, kteří k vám s brašnou nářadí přijdou utáhnout kohoutek. Jistě bude možno vysílat nějaké tajné agenty, kteří budou zjišťovat, který řemeslník kam jde a kontrolovat, jestli poslal nějaké hlášení. Je to prostě pro mě strašný a nepřijatelný svět. Takže si to představit nedovedu. Respektive, dovedu si to představit, jelikož jsem četl Orwella. Ale nechci si to představit. Nechci, aby v takovém světě moje děti žily. Nemůžeme přece lidi obtěžovat proto, že pracují a že si vydělávají na chleba. Spíš máme přemýšlet o tom, abychom osvobodili méně příjmové živnostenské skupiny od daní a neotravovali je. Měli bychom jim být vděční za to, že se o sebe starají a že po státu nic nechtějí. Myslím, že to je daleko důležitější aspekt, než jestli někdo ošidí o tisícovku daň. Správná je otázka, kdo všechny daně má platit a co za to získává. Spíš bych přemýšlel o tom, jak například z řad nezaměstnaných vypudit černé pasažéry.
Jak by to podle vás měl stát udělat?
Já si vzpomínám, že když byl Petr Nečas mistrem práce a sociálních věcí ve vládě Mirka Topolánka, tak čistě administrativními opatřeními vláda dokázala snížit nezaměstnanost pod pět procent. To bylo v rámci Evropy úžasné. Nezaměstnanost klesla zhruba o dvě procenta jenom proto, že donutili žadatele o podporu v nezaměstnanosti, aby docházel na úřad každý týden vždycky v určitém, konkrétně daném čase a termínu, který se pokaždé měnil. Nemohl si tedy načerno plánovat zaměstnání, kde by musel mít penzum hodin. To by mu překáželo. Skutečně tak došlo ke snížení nezaměstnanosti. Sociální demokracie ale následně při nejbližší příležitosti opatření zrušila, protože to je „nedůstojné“. Podle ČSSD je tedy důstojné brát peníze od státu a nebýt obtěžován žádnými povinnostmi. Myslím si, že tohle je hodno daleko větší pozornosti než kontroly, jestli číšník naúčtoval do svého hlášení také tuzér.
