Vypracoval jsem jej za podpory kolegů Lukáše Wagenknechta a Lumíra Aschenbrennera. Tento návrh má velmi důkladné osmistránkové Odůvodnění. Argumentace je vedena čistě odborně, apoliticky a je podložena zkušenostmi z praxe.

Návrh bude projednáván v Senátu dnes

Nejdůležitější důvody:

– nepodařilo se prokázat, že nárůst výběru daní je způsoben zavedením zákona o EET a ne hospodářským růstem;

– Finanční správa nedisponuje nástroji, které by jim umožnily zjistit, jaká část základu daně v daňových přiznáních podnikatelů se týká EET, nelze tedy v systému Finanční správy kontrolovat, zda příjmy podnikatelů odpovídají databázi EET, a rovněž nelze tedy ani zjistit, jaký nárůst výběru daní byl způsobem zavedením EET, když příjmy z EET nejsou v daňových přiznáních vyčísleny odděleně. Čísla udávaná FS tak nemají žádný podklad a jsou pouze smyšlená;

– pokuty za neplnění povinností v rámci EET jsou natolik drakonické, že přesahují jakékoliv racionální základy. Pokuta za nezaevidování tržby může dosáhnout ve správním řízení až 500.000 Kč. Je velmi podivné, že tvůrce zákona při nezaevidování tržby automaticky předpokládá, že nezaevidovaná tržba povede ke krácení daní. Často jsou tyto tržby však nezaevidovány pouze omylem, který je následně napraven. Společenská nebezpečnost takového chování je pak téměř nulová, pro porovnání maximální pokuta při vjezdu na červenou na železniční přejezd činí 5.000 Kč, přičemž jsou ohroženy lidské životy a desetimilionové hodnoty na majetku. Taková disproporce není ničím vysvětlitelná. Pokud zákonodárce považuje krácení tržby za čin společensky nebezpečnější než ohrožení lidských životů a desetimilionových hodnot na soukromém majetku, nemůže takový zákon z hlediska testu proporcionality, ale rovněž i racionality obstát;

– v novele je navrhováno přeřazení do sazby DPH 10 % u následujících služeb:

· Dodání e-knih a audioknih;
· Úprava a rozvod vody prostřednictvím sítí (vodné);
· Odvádění a čištění odpadních vod včetně ostatních služeb souvisejících s těmito činnostmi (stočné);
· Stravovací služby, podávání nápojů včetně točeného (sudového) piva, pokud

a) Nejsou jako stravovací služby osvobozeny od DPH podle § 57 až § 59;

b) Se nejedná o podávání alkoholických nápojů; to neplatí pro podávání nápojů uvedených pod kódem nomenklatury celního sazebníku 2203 00 10, nebo

c) Se v rámci stravovací služby nebo podávání nápojů nejedná o podání tabákových výrobků uvedených pod kódy nomenklatury celního sazebníku kapitoly 24;
· Služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech;
· Služby mytí oken prováděné v domácnostech;
· Domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany;
· Opravy obuvi a kožených výrobků;
· Opravy a úpravy oděvů a textilních výrobků;
· Opravy jízdních kol;
· Kadeřnické, kosmetické a holičské služby.

Je třeba si uvědomit, že druhá snížená sazba DPH ve výši 10 % byla zavedena do systému daně z přidané hodnoty pro snížení dopadů postupného růstu cen na sociálně slabší skupiny. Zavedením druhé snížené sazby ve výši 10 % na služby, které se sociální oblastí nemají nic společného, dochází ke zneužití celkové filosofie zákona a jeví se pak jako zcela účelový krok. Nižší sazbu DPH tak budou mít paradoxně stravovací služby včetně čepovaného piva, úklid domácností, čištění oken a podobné služby, které si sociálně slabší občané stejně nemohou dovolit. Základní potraviny a další společensky více potřebné komodity jako jsou dětské pleny, zdravotnické a ortopedické pomůcky, zdravotnické úkony, které nepodléhají osvobození, některé druhy léčiv však zůstávají v sazbě 15 %, dětské pleny dokonce v sazbě 21 %. Takový postup Ministerstva financí je nejen nelogický, ale navíc i nepřípustný. Vždyť přeřadit čepované pivo do sazby DPH 10 % zcela jistě není odrazem společenské potřeby, což by se ale o přeřazení dětských plen do sazby DPH 15 % či 10 % říci dalo, neboť je třeba mladým rodinám vytvořit lepší podmínky pro zakládání rodin. Jedná se tedy pouze o populistické opatření;

Výše uvedené opatření však bude mít zcela jistě dopad na státní rozpočet v řádech miliard, neboť se vztahuje na všechny stravovací služby, bude tedy aplikováno plošně na všechny subjekty, tedy i na ty, které zcela jistě nikdy tržby nekrátily (převážná většina nikdy tržby nekrátila). Je třeba si uvědomit, že ještě před zavedením první a druhé vlny EET všechny skutečné velkoobchody a velké restaurace evidenci tržeb měly, neboť by jim hrozilo, že jim zaměstnanci tržby zatají a ponechají si je pro vlastní potřebu. I z tohoto důvodu je vliv EET na zvýšený výběr daní velmi diskutabilní, avšak snížení výběru daní na základě snížení sazeb DPH naprosto prokazatelné;

Zásahem Ústavního soudu byla zrušena povinnost evidovat platby provedené platebními kartami a jinými bezhotovostními převody za nákupy zboží, čímž se celý systém stal nefunkčním, neboť není schopen evidovat všechny tržby realizované prostřednictví e-shopů a jiných velkoobchodů. Díky nálezu Ústavního soudu nemohla být ani předloženou novelou do EET tato funkce vrácena, proto postrádá celý zákon v dnešní podobě již smysl.

Pokud bychom celý zákon podrobili testu proporcionality, tak zcela jistě tento zákon nemůže obstát. Zátěž, kterou zákon o EET všem malým a středním podnikatelům přináší, nelze zcela jistě vyvážit společenským přínosem ve formě vyššího výběru daní, který je navíc velmi diskutabilní, nelze opomenout ani skutečnost, že tímto zákonem přenáší stát své povinnosti na podnikatele. Právě Senát, který je složen z výjimečných osobností, by měl podobné situace řešit a napravovat. Proto je nutno zákon o EET zrušit, případně zcela jistě nepodpořit návrh přicházející ze sněmovny, neboť právě ten přináší nepochopitelné změny sazeb DPH.