Staronový americký prezident Donald Trump (2025) FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Skupina amerických republikánských i demokratických senátorů tlačí na administrativu prezidenta Donalda Trumpa, aby převedla a přiměla spojence k převodu více než 300 miliard dolarů ze zabavených ruských aktiv na pomoc Ukrajině. O rozmrazení ruských aktiv a jejich odeslání na Ukrajinu se debatuje i v Evropské unii. Sedmadvacítka je však ohledně tohoto kroku rozdělená.
„Jak se administrativa dívá na využití všech finančních nástrojů, které má k dispozici, ke zvýšení tlaku na Rusko, aby ukončilo válku?“ napsali američtí senátoři v dopise zaslaném ministru zahraničí Marcu Rubiovi, který v pondělí viděla agentura Reuters.
„Konkrétně, zda se administrativa domnívá, že aktiva držená USA a EU by měla být použita jako páka při jednáních s Ruskem s cílem ukončit válku? Pokud ano, jakým způsobem?“ ptali se republikáni Todd Young a Lindsey Graham a demokraté Richard Blumenthal a Tim Kaine v dopise.
Podle agentury Reuters je dopis skupiny senátorů příkladem toho, že vysoce postavení republikáni veřejně tlačí na Trumpovu administrativu, aby byla vůči Moskvě tvrdší. Proukrajinští republikáni v Kongresu byli od doby, kdy Trump přiklonil americkou politiku více na stranu Ruska, které válku zahájilo svou plnohodnotnou invazí na Ukrajinu v roce 2022, převážně potichu.
Bruselský web Politico, který takový krok označil za jadernou variantu, už dříve napsal, že přibližně 200 miliard eur (zhruba 215 miliard dolarů, pozn. red.) z ruských zmražených aktiv na Západě je uloženo v bruselské finanční instituci Euroclear. Spojené státy naproti tomu drží zhruba pět miliard dolarů. Jedná se převážně o evropské, americké a britské státní dluhopisy uložené v evropském depozitáři cenných papírů.
Členové amerického Kongresu již několik let vyzývají k tomu, aby byl zabavený ruský majetek použit na obnovu Ukrajiny, a to jednak proto, aby se předešlo dalším výdajům amerických daňových poplatníků na tento konflikt, jednak proto, aby byl na Moskvu vyvinut tlak k dosažení mírové dohody.
Senátoři se v dopise ptali, zda má administrativa v úmyslu vypracovat strategii, která by povzbudila EU, G7 a další spojence k využití ruských aktiv. Rovněž se ptali, zda bude administrativa podporovat Ukrajinu při využívání ruských aktiv pod kontrolou USA k nákupu obranného vybavení.
O rozmrazení ruských aktiv a jejich poslání na Ukrajinu podle webu Politico debatují i lídři sedmadvacítky. Vlády Evropské unie se však rozcházejí v názoru, zda by rozmrazení těchto prostředků Donaldu Trumpovi ukázalo, že Brusel má stále ještě nějaké síly, nebo zda by se mu tento krok nakonec vymstil. Evropa je ale rozdělená. Jeden tábor argumentuje, že rozmrazení peněz a jejich předání Kyjevu by umožnilo válkou zmítané zemi získat převahu na bojišti a vzdorovat Trumpovým požadavkům na ukončení války.
„(Zmrazenými ruskými aktivy, pozn. red.) můžeme nahradit americkou podporu, pokud se USA přesto rozhodnou Ukrajinu dále nepodporovat,“ řekl v pondělí podle webu POLITICO estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna. „Máme v Evropě zmrazená ruská aktiva v hodnotě 300 miliard eur a musíme je využít,“ řekl novinářům v Bruselu spolu se svými protějšky z Dánska, Švédska, Litvy a Lotyšska.
Přesná výše ruských zmrazených aktiv v Evropě není jasná, obecně se přijímá číslo blížící se 200 miliardám eur. Pobaltské země se domnívají, že by ruská aktiva měla být okamžitě rozmrazena a předána Ukrajině. Postoj podle webu podporuje Polsko, vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová i Česko. „Musíme k další vojenské podpoře Ukrajiny využít peníze ze zmrazeného ruského majetku z celé Evropy,“ poznamenal v pondělním projevu premiér Petr Fiala (ODS).
„Neberu argument, že je to právně problematické, potřebujeme politickou vůli,“ řekl litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys v rozhovoru pro Politico a dodal, že skeptické státy „musí předložit nějaké pádnější argumenty, proč to neděláme“.
V opačném táboře jsou Francie, Německo, Itálie, Španělsko a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Důvodem jsou obavy z toho, že zabavením prostředků by Evropská unie vyděsila mezinárodní investory a vzdala by se své největší výhody v mírových jednáních.
„Pokud byste (aktiva, pozn. red.) rozmrazili a dali Ukrajině, už je nemáte a nemůžete je použít jako vyjednávací kartu,“ dodal pro Politico diplomat jedné z těchto zemí.
Sama Kallasová připouští, že šance na zabavení ruských fondů v blízké budoucnosti jsou malé. „Potřebujeme k tomu podporu všech. Zatím ji nemáme,“ řekla na pondělní tiskové konferenci. Tábor velkých členských států argumentuje tím, že rozmrazení fondů nyní by naopak podkopalo vliv EU v mírových rozhovorech s Ruskem.
Evropské země ale uznávají, že miliardy eur ve zmrazených ruských aktivech jim poskytují dodatečný vliv na Kreml. „Pokud chtějí (Rusko, pozn. red.) rozhodně získat peníze zpět, pak za ně musí něco dát,“ řekl výše citovaný diplomat.
Země se snaží získat 200 miliard eur, aby pokryly vysoké náklady na obnovu Ukrajiny, které Světová banka odhaduje na 486 miliard dolarů. „Mnozí jsou proti rozmrazení, protože to považují za peníze na rekonstrukci,“ dodal další diplomat.
