Bývalý velitel ruských separatistů Igor Girkin-Strelkov pokračuje v ostré kritice způsobu vedení války. Nejvyšší vojenská místa obviňuje dlouhodobě z neschopnosti a hlouposti a poslední vývoj mu podle něj dává opět zapravdu.

Na svém kanálu na Telegramu v pondělí napsal: „Hlavní subjektivní důvod (pokud zrovna nepodezíráme triviální zradu na úrovni generálního štábu ozbrojených sil) – nejspíše spočívá v tom, že naši ‚velcí generálové‘ si z nějakého důvodu byli naprosto jisti, že nepřítel na ně bude poslušně čekat, kde a kdy se rozhodnou zasadit svůj další úder nebo, jako laskavost, kde budou připraveni se úspěšně bránit. To znamená, že nepřítel očekával pouze pasivní obranu (maximálně – taktické akce) na většině sektorů a – nanejvýš – ‚jednu velkou ofenzívu na stejné frontě‘. Takový byl v druhé polovině srpna Chersonský front (kde nepřítel skutečně nasadil ne méně sil než na Charkovském frontu, ale kde jsme měli mnohem více sil).“

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Situace se ale podle něj vyvinula úplně jinak, než si ruští generálové mysleli: „Nicméně‚ jako vždy, najednou přišla zima… To znamená, že se náhle ukázalo, že nepřítel je schopen rozsáhlého útoku hned na několika frontách – včetně míst, kde jsme místo fronty měli vzácný řídký řetězec stanovišť seřazených v jednom šiku a žádné, ani taktické zálohy.“

Pak přichází kritika za použití drsných výrazů: „No, když si vybíráte mezi dvěma skvělými odpověďmi na otázku: ‚Co to bylo? Zrada, nebo kretenismus?‘, hlasuji pro druhou možnost. Ve skutečnosti by se takové rychlé porážce dalo snadno předejít, kdyby velení včas odhalilo soustředění velkých nepřátelských sil u Balakleje (a ono odhaleno bylo!) a zkrátilo předmostí u Izjumu přesunem několika poměrně účinných (byly tam) armád BTGr (kombinované ozbrojené síly, pozn. red.) na sever spolu s veškerým potřebným dělostřelectvem. Samozřejmě, že by těžko mohly zcela zastavit útok pěti čerstvých nepřátelských brigád, ale (určitě) by daly velení čas rychle reagovat na krizi bez úplné porážky a donutily by nepřítele draze zaplatit za dosažený úspěch. Ale, jak už to ve vojenské historii bývá, nebyli ochotni obětovat vůbec nic a v důsledku toho přišli o všechno. O území, vybavení, zásoby a docela dost mužů… Kreténi.“

Za dobrou zprávu ovšem Girkin považuje aspoň včerejší bombardování ukrajinské elektrárny, ale tvrdí, že takové útoky měly probíhat hned od začátku války.