Jedním z důvodů tažení wagnerovců na Moskvu byla nechuť k ministerstvu obrany a ministrovi Sergeji Šojguovi. Ten je terčem kritiky z více stran, a to i mezi tak odlišnými bojovníky, jako jsou Jevgenij Prigožin a Igor Girkin. Girkin ale vojenské vedení a ministerstvo kritizuje dlouhodobě. Po náhlém konci Prigožinovy akce teď šíří na svém účtu na Telegramu texty popisující prohnilost obranných struktur.
Vladimir Putin se mimo jiné nechal slyšet, že wagnerovci dostali od státu na svou činnost miliardu rublů, čímž dává najevo, že kritika státu není od Prigožina oprávněná. Vyvolalo to však spíše otázky, proč soukromé vojenské společnosti stát vůbec něco dával. Girkin sdílí příspěvek z účtu „Nam pišut iz Janiny“, který otázku peněz dává do patřičných souvislostí.
„Lidi, kteří neumějí počítat peníze, bezpečně poznáte podle toho, že říkají: ‚Wow, a celý Wagner stál zemi jen miliardu dolarů!?!‘ Vždyť i hlupákovi, včetně toho, kdo replikuje tento konkrétní nesmysl, je jasné, že hlavní hodnotou wagnerovců jsou lidské zdroje. Mnoho lidí má tyto dvě teze hned vedle sebe ‚Páni, a celá firma Wagner stála zemi jen miliardu dolarů!?!‘ a ‚Co s těmi lidmi teď bude?‘.“
Pointa je v tom, že třeba úspěšná wagnerovská jednotka v Sýrii nebyli nějací lidé z ulice, ale „smetánka z personálu ozbrojených sil“, která odtamtud utekla před panujícím marasmem. „To znamená, že celý vojenský systém země funguje, rekrutuje obrovské zástupy lidí, kteří jsou připraveni být vojáky, připravuje je, postupně určuje nejschopnější lidi, pro jejichž vznik pracuje obrovská mašinérie ruských ozbrojených sil, a pak… Degradující systém vytváří pro tyto lidi nesnesitelné prostředí, což je vede buď k odchodu z armády, nebo k odchodu do ČVK (ruská zkratka pro Soukromá vojenská společnost).“
Jsou to lidé, u nichž výcvik každého stál zemi obrovské množství peněz, a pak je jejich státní, oficiální armáda odmítla a dala je Prigožinovi zadarmo, soudí autor. „Proto se nedivte, že tento muž o všeobecné degradaci ruských ozbrojených sil léta mlčel a ‚prorazil‘ až během SVO (speciální vojenské operace). Ředitel mlčel, protože z této degradace měl prospěch. ‚Slízával smetanu‘ z obrovské, obludně drahé vojenské mašinérie země. A teprve když se ukázalo, že toto krásné schéma nemůže přežít ‚velkou válku‘, začal ‚udávat spoluviníky‘ výměnou za politický kapitál.“
Symbolem úpadku armády je ministr Sergej Šojgu, který je hlavní postavou další historky sdílené Girkinem z kanálu „Zloj morjačok“.
Popisuje se tam událost z roku 2017. Na ostrově Bolšoj Tjuters ve Finském zálivu expediční tým z Ruské geografické společnosti objevil vrak letounu Pe-2, který pochází z druhé světové války. Na místo dorazil gubernátor Leningradské oblasti, dovezl jídlo, skromně poobědval, pogratuloval a odjel. Po něm dorazil Sergej Ivanov, bývalý ministr obrany, a neformálně pohovořil.
„A pak začalo představení… Námořní lodě leningradské námořní základny uzavřely oblast. Pak se na ostrově vylodila ženijní rota a chlapi začali pilně vyřezávat plochu pro stan.“
Přijel ještě dělový člun a nad ostrovem kroužil vrtulník, který málem sestřelili přenosným systémem protivzdušné obrany. „Kužegetovičův osobní kuchař se později podělal, když zjistil, že mu šlo o život.“ Pak přijel ministr Šojgu. Nález ho moc nezajímal a odebral se do stanu sníst vlastní jídlo. Když odjel, ukázalo se, že na ostrově nechali příslušníky speciálních sil, kteří neměli ani spojení, ani potraviny. Pak zase dorazil dělový člun, ale ne aby vyzvedl jednotku, nýbrž aby muži vykopali keř divokých růží, který se ministrovi zalíbil. Kvůli tomu bylo plavidlo vysláno do vzdálenosti 300 kilometrů.
„Dokud bude ministerstvu obrany šéfovat občan, který má svého osobního kuchaře a pošle dělový člun na ostrov pro divoké růže, nebudeme mít pořádek,“ uzavírá přispěvatel.
Girkin je od konce vzbouření nespokojen s tím, že se pachatelům vůbec nic nestalo.
„Zajímalo by mě, zda wagnerovci již zavedli medaile ‚Za dobytí Rostova‘, ‚Za pochod na Moskvu‘ a ‚Účastník pochodu spravedlnosti‘? Stejně jako odznak ‚Vynikající Wagnerův důstojník protivzdušné obrany‘?“
Nakonec konstatuje, že Prigožin už své medaile má, a to dokonce státní.
„A ano, když jsem se důkladně zamyslel, pochopil jsem, že se k Jevgeniji Viktorovičovi musím chovat s neochvějnou úctou. Koneckonců je jedním z hrstky ‚trojnásobných Hrdinů‘ v Rusku (o Bělorusku nemluvě): Hrdina Ruska, Hrdina DNR a Hrdina LNR. Na celém světě je jen jeden další takový: Ramzan Achmatovič (Kadyrov). Prigožin může být těchto titulů zbaven pouze soudní cestou, a žádný soudní spor se konat nebude, byl amnestován. Každý, kdo mluví špatně o Jevgeniji Viktoroviči, si musí uvědomit, že uráží Hrdinu Ruska, a tím diskredituje příslušníka speciální vojenské operace. A na to je paragraf!“