Slovenský předseda vlády Igor Matovič a český premiér Andrej Babiš FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Ve většině okresů na Slovensku probíhá druhé kolo plošného testování na koronavirus. I když se jeho provedení neobešlo bez pochybností, už nyní považuje slovenský premiér Igor Matovič tuto rozsáhlou operaci za úspěch. Za odstrašující příklad přitom dává český scénář.
Kde jsou ty časy, kdy mohl premiér Andrej Babiš ještě koncem srpna sebevědomě prohlašovat, že je nejlepší krizový manažer v boji proti covidu na světě. Už tehdy to nebyla pravda. Hrozil náběh druhé vlny epidemie, který vláda ignorovala, a výsledkem je propad mezi nejrizikovější země.
Nejhorší v Evropě
Dnes je Česko nejhorší v Evropě v počtu nových případů na milion obyvatel, když znovu vystřídalo Belgii, kde přírůstky už týden klesají. Nevýrazný ministr zdravotnictví Jan Blatný byl zjevně najat i z toho důvodu, aby „zklidňoval“ situaci a odpoutal pozornost od osobního selhání premiéra Babiše.
Blatný od svého nástupu neučinil jediný závažnější krok, ačkoli se koronavirová krize příliš nemění. Zato se mění vládní propaganda: Situace se zhoršuje v celé Evropě, čínský virus je jakýsi přírodní živel, se kterým si nikdo neví rady, a my děláme maximum, co můžeme.
Zatím se nenaplňují palcové titulky Babišova tisku, že jsme „v bodě zlomu“. Nezpochybnitelný zlom se zatím nekoná, ačkoli už bylo premiérem Babišem a ministrem Blatným avizováno, že přijatá opatření vlády zafungovala.
Možná částečně ano, protože byl přibrzděn exponenciální růst počtu nových případů, což ovšem nic nemění na skutečnosti, že se Česko nyní stabilizovalo jako země s nejvyšším počtem těžkých případů a úmrtí, překonávající jarní italské a nejliberálnější švédské scénáře. Vláda se chová tak, jako by si měla veřejnost na tento stav zvyknout, zatímco od září přibývají tisíce obětí covidu-19.
Odstrašující příklad
Není divu, že je Česká republika v Evropě brána jako odstrašující příklad podcenění přípravy na druhou vlnu epidemie. Je ovšem pozoruhodné, s jakou důsledností toto srovnání používá náš slovenský soused. Premiér Igor Matovič pracuje se selháním české vlády jako s trumfem vlastního úspěchu.
Matovič zveřejnil na sociálních sítích text „Velké díky vám“ s grafem srovnávajícím českou a slovenskou křivku vývoje covidové nákazy. Dává ho do souvislosti s výsledky prvního kola plošného testování, jehož se zúčastnily dvě třetiny slovenské populace. Česká křivka vypadá na grafu skutečně hrozivě.
„Na tomto grafu můžete vidět, jak jsme společně zlomili koroně vaz. Při vyhlášení projektu celoplošného testování jsem oznámil cíl – sejít z české cesty, po které jsme šli vytrvale 45 dní a nakonec jsme ještě vůči Čechům výrazně zrychlovali.
Na grafu je modře vývoj incidence (průměrný denní počet pozitivně testovaných na RT-PCR testech za sedm dní) na Slovensku a v Česku přepočítaný na počet lidí na Slovensku. Česká křivka je po ose x posunuta o 18 dní, aby bylo vidět téměř dokonalý překryv křivek.
Moment, kdy se plná slovenská křivka odtrhla od přerušované modré křivky, je den po spuštění pilotního testování na Oravě a v Bardejově. Od té doby jsme se každý den začali víc a víc vzdalovat osudu, od kterého mnozí tvrdili, že nás odvrátí jedině tvrdý několikatýdenní lockdown s miliony lidí doma bez práce.
Za poslední dny (středa, čtvrtek) jsme dosáhli třicetiprocentního poklesu nových pozitivních případů v porovnání s minulým týdnem… Víkendovým testováním situaci ještě víc zlepšíme, což bude náš malý velký slovenský zázrak v době, kdy skoro všude v Evropě čísla prudce stoupají a přibývá tvrdých lockdownů…“
Varovná česká cesta
Toto nepříliš diplomatické, i když pravdivé porovnávání nesvědčí o harmonických sousedských vztazích. Před „českou cestou“ ale varovala i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která nakonec po počátečních pochybnostech podpořila projekt plošného testování.
Česká vláda se však chovala stejně a mnohem povýšeněji, když byla na jaře na pranýři Itálie. Premiér Babiš se tehdy chlubil lepšími čísly (zhruba padesátinásobně nižším počtem nových případů než dnes). Vyzýval italského premiéra Conteho, ať zavře hranice a neohrožuje ostatní.
„Nesmíme dopustit, aby se u nás stalo to, co v Itálii, to by bylo velmi špatné,“ prohlašoval Babiš počátkem března. Dnes sklízí, co sám svojí liknavostí zasel, a situace není ještě horší jedině díky obrovskému vzepětí zdravotníků.
Babiš: Matovič má problémy
Prvotní disharmonii se slovenskou stranou vyvolal premiér Babiš v polovině září. Slovenský ústřední krizový štáb tehdy rozhodl o zařazení Česka mezi „červené“ rizikové země z důvodu rychlého šíření koronaviru. Slovenská strana vyžadovala po českých občanech na hranicích negativní testy nebo nástup do pětidenní karantény.
Babiš tehdy reagoval podrážděně, jelikož mu slovenská „stopka“ na hranicích nehrála do karet před volbami. „Myslím, že nejsme riziková země. Mohli bychom diskutovat o tom, kdo a jak testuje,“ prohlásil a nepravdivě uvedl, že se u nás dělá pětkrát víc testů než na Slovensku (platilo o 40 procent). Dodal, že chápe Matovičovu pozici, který prý má křehkou koalici.
Svést opatrnost slovenské vlády na lživé zpochybnění jejího testování a rozpory v kabinetu s ústavní většinou je přece jen silná káva. Matovič si to zřejmě pamatuje. Kritice kvůli plošnému testování však neušel ani on.
Rozpory kolem plošných testů
Tento projekt rozdělil i odbornou lékařskou a vědeckou obec. Oponenti varovali před zkreslenými výsledky antigenních rychlotestů, které na rozdíl od přesnějších PCR testů nezachycují bezpříznakové případy. Nelze tedy zjistit reálný stav počtu infikovaných. Někteří experti poukazují na určitou míru chybovosti, navíc by se testy musely často opakovat.
Kontroverzní je i způsob provedení. Matovič nakonec upustil od povinného testování všech obyvatel pod neústavní sankcí omezení lékařské péče. Nakonec bylo testování dobrovolné, ovšem ti, kteří se ho nezúčastnili, museli podstoupit desetidenní domácí karanténu.
Plošné testování chystá i Babišova vláda. Povinné má být v zařízeních sociálních služeb, hlavně pro seniory a zaměstnance, a rodí se v obrovském chaosu. Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula oznamoval jako jednu ze svých priorit i celoplošné dobrovolné testování všech, ale osud jeho plánu dnes není znám.
To se odehrává na pozadí bizarní řevnivosti dvou premiérů slovenského původu v čele dříve společného státu. Babišovy vztahy s Matovičem patrně nebudou tak idylické jako s jeho předchůdcem Ficem. Premiér české vlády si dnes ovšem v boji s covidem počíná o poznání hůře, a jeho silácká rétorika stála na vodě.
