Jedna z klíčových institucí v kauze otrávené Bečvy promluvila. Podle otevřeného dopisu ředitele pro správu povodí Antonína Tůmy pracovalo Povodí Moravy dle pokynů inspekce životního prostředí, která spadá pod ministra Richarda Brabce. Že by se vědomě podílelo na zahlazení důkazů, ředitel odmítá. 

Instituce zainteresované do případu otrávené řeky Bečvy se k detailům o vyšetřování příliš nechtějí vyjadřovat. Na základě komentáře hydrobiologa Martina Rulíka uveřejněného v Deníku Referendum se však podařilo získat vyjádření jedné z nich – Povodí Moravy. Její ředitel pro správu povodí Antonín Tůma zveřejnil otevřený dopis, který zmiňuje některé informace – před veřejností dosud tajené.

„V dosavadní laické diskusi v médiích a na sociálních sítích zcela absentuje jasný popis kompetencí v oblasti řešení ekologických havárií na vodních tocích. Zde vodní zákon identifikuje toliko dva subjekty, které jsou odpovědny za řešení těchto situací, a to vodoprávní úřady a Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP). Tyto subjekty veřejné správy jako jediné disponují oprávněními pro řízení likvidace havárie a následně mohou vést kroky v úrovni správního řízení při jejich šetření a případném sankcionování původce havárie. Z tohoto je zřejmé, že v legislativě upravující tuto materii nejsou obsažena jakákoliv oprávnění pro správce povodí či správce toku,“ píše Tůma v dopise, jehož celé znění si můžete přečíst zde.

Povodí Moravy prozradilo, že v místech, kde je řeka prokazatelně ochromena otravou, provedlo odběr bentosu (organismů žijících na dně koryta řeky). Provedené analýzy pak vyhodnocovalo ministerstvo životního prostředí. Na jejich základě se rozhodovalo, zda by do řeky již měly být nasazeny nové ryby, nijak prý ale neměly určovat viníka otravy.

Podle ředitele Tůmy se Povodí Moravy nijak nepodílelo na zahlazování stop. „Státní podniky Povodí nejsou orgány veřejné moci, a proto ani nemohou disponovat kompetencemi v oblasti koordinace řešení havárií a tím spíše v otázce jejich šetření a následném ukládání sankcí,“ uvádí.

Na základě obdržených materiálů od České inspekce životního prostředí a příslušných institucí, mezi které Povodí Moravy spadá, však pracuje Policie ČR na svém vyšetřování, kdo konkrétně má otravu Bečvy na svědomí. Sama policie ve své výbavě neoplývá profesionálními laboratořemi, které by vzorky mohly odebírat nebo analyzovat.

„Chtěl bych razantně odmítnout ‚konspirační teorie‘, které naznačují, že kroky Povodí Moravy, s.p., mohly být jakkoliv zákulisně ovlivněny. Právě z Vaší strany (ze strany autora komentáře hydrobiologa Martina Rulíka zveřejněného DR, pozn. red.) vnímám toto nařčení jako obzvláště nekorektní, neboť bez jakýchkoliv důkazů poškozuje jak dobré jméno podniku, tak práci mých kolegů, kteří se na likvidaci následků havárie aktivně podíleli,“ dodal Tůma v otevřeném dopise.

Deník Referendum v nové analýze rovněž připomněl, že se ředitel České inspekce životního prostředí Erik Geuss na Výboru pro životní prostředí vykrucoval a snažil se vysvětlit, že inspekce působí pouze jako kontrolní orgán a „není-li přizvána některým za zasahujících subjektů, zůstává jako pozorovatel“.

Inspekce je ale součástí úřadů ovládaných hnutím ANO a tedy po sérii podezřelých kroků v této věci čelí podezření, že odklání pozornost vyšetřování od podniku DEZA spadajícího do holdingu premiéra Andreje Babiše.