Elon Musk FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
KOMENTÁŘ / Elon Musk na prvním setkání kabinetu Donalda Trumpa mluvil o tom, proč je důležité, aby Spojené státy americké seškrtaly zbytné výdaje. V jednom má naprostou pravdu. Skutečnost, že ve fiskálním roce 2026 má americká vláda jen na úrocích z dluhu zaplatit jeden bilion dolarů a do roku 2035 se toto číslo má vyšplhat na téměř dva biliony, je neúnosná. Nehrozí sice, že by si Amerika v dohledné době neměla kde půjčit, ale kvůli splátkám dluhu bude v rozpočtu zbývat čím dál tím méně peněz na důležité věci, jako je třeba zdravotní péče a obrana. Muskova řeč ale zároveň odhalila i to, proč je způsob, jakým jeho DOGE škrtá, spíš odstrašujícím příkladem.
Médii už před nějakou dobou proběhlo, že Muskovi lidé vyhodili zaměstnance ministerstva pro energetiku, kteří se starali o americký arzenál jaderných zbraní. Když je následně chtěli znovu najmout, neměli na ně kontakty. Musk teď jako vtipnou historku na jednání kabinetu řekl, že jeho lidé omylem v rámci demontáže agentury USAID zrušili i programy na omezení šíření eboly. Prý je hned obnovili. To ale ve svém článku rozporuje deník The Washington Post.
Trumpova administrativa také nedlouho po tragédii ve Washingtonu, kde se srazila vojenská helikoptéra s dopravním letadlem, začala s propouštěním ve Federální agentuře pro letectví. Ta má přitom dlouhodobě méně lidí a řídících letového provozu, než by bylo třeba. Tento týden přitom došlo k dalším dvěma incidentům, kdy bezprostředně hrozila srážka letadel. V kontextu těchto zjištění je Muskovo přiznání, že chyby se prostě dít budou, dosti zlověstné.
Chaos, vychloubání a reálné úspory skoro žádné
Kdyby alespoň bylo možné říct, že si DOGE připisuje nějaké výrazné úspěchy v boji proti plýtvání, ale tak tomu bohužel není. Podle zjištění deníku New York Times byla drtivá většina údajných úspor vyvěšených na stránkách agentury buď významně zveličená, nebo rovnou smyšlená. Zrušené kontrakty už byly dávno uskutečněny a proplaceny, případně nesouhlasily částky a některé programy byly v úsporách započteny víckrát. Pět největších s velkou slávou ohlášených úspor bylo ze stránek potichu smazáno.
Zatím je tedy největším hmatatelným výsledkem působení Muska a DOGE, které ani oficiálně nevede, aby nepodléhal pravidlům pro státní zaměstnance, masivní sebepropagace a chaos. Do toho zapadá i nápad, aby byla daňovým poplatníkům vyplacena tzv. DOGE dividenda, tedy podíl na ušetřených prostředcích. I pokud by skutečně byla financována jen z úspor, je nesmysl tvrdit, že tyto úspory povedou ke stabilizaci rozpočtu.
Daně snížit, deficity ne
Podobně pokrytecky pak působí rozpočtová rezoluce, jež je rámcovým vytyčením rozpočtu, který by republikáni ve sněmovně reprezentantů chtěli schválit. Součástí jsou sice nějaké úspory, které je ovšem teprve potřeba najít a definovat, ale také prodloužení platnosti daňových úlev schválených v roce 2017 během Trumpova prvního funkčního období. Republikán Thomas Massie, který jako jediný ze strany hlasoval proti, řekl, že nemůže hlasovat pro zvýšení schodku o skoro 400 miliard v prvním roce, 300 v roce druhém a 250 ročně v následujících letech.
Ostatním republikánům to ale zjevně nevadilo. Je přitom potřeba podotknout, že tyto odhady zvýšení deficitů vycházejí z předpokladu, že se v daném období podaří seškrtat jeden a bůl bilionu ve výdajích a americká ekonomika poroste o dvě a půl procenta ročně. To rozhodně rozpočtově odpovědné není.
Pravda je taková, že i když výdaje federální vlády z v americkém kontextu hrozivých více než 30 procent HDP v době covidu spadly, jsou i ve fiskálním roce pořád vyšší, než byl dlouhodobý průměr v letech 2010 až 2019. V roce 2024 vláda utratila přes 23 procent HDP, což je o zhruba dva procentní body více, než bylo obvyklé před covidem. Zároveň ale platí, že schodek rozpočtu byl téměř šest a půl procenta. Vládní výdaje by se tedy musely snížit pod 17 procent HDP, aby byl rozpočet vyrovnaný.
Škrtat, zvýšit daně, nebo obojí
Republikáni nejen že tak masivní škrty neprosazují, protože vědí, že jde o politickou sebevraždu. Oni dokonce slibují další snížení daní nad rámec prodloužení úlev z Trumpova prvního funkčního období. Veřejně deklarují snížení firemních daní a úplné osvobození spropitného od daňové povinnosti. To skutečně není cesta ke stabilizaci rozpočtu.
Ta bude vyžadovat politickou odvahu a ideálně dohodu s demokraty. Bude potřeba radikálně škrtat ve výdajích, zvýšit daně, nebo v různém poměru tyto dva nástroje zkombinovat. Řeči o tom, že se potřebné peníze ušetří zvýšením efektivity a prouštěním zvytečných federálních zaměstnanců, jsou jen zástěrkou. Možná tomu ovšem Trump s Muskem doopravdy věří. Patří k obdivovatelům argentinského prezidenta Javiera Mileie. Jeho radikální úsporný program skutečně přinesl rapidní stabilizaci rozpočtu a snížení inflace, byť zároveň vedl k nárůstu míry chudoby a ekonomika v roce 2024 spadla o 3,5 procenta.
Jenže Milei například ponechal z osmnácti ministerstev jen osm. V Argentině byl také ve vládním sektoru zaměstnaný každý desátý zaměstnanec. Federální vláda USA přitom zaměstnává necelá dvě procenta z celkového počtu zaměstnanců. Podobně argentinský prezident škrtal v rozpočtu, který byl bezmála dvě pětiny ekonomického výkonu země. V USA federální vláda hospodaří ani ne se čtvrtinou. Zatímco Milei výdaje snížil o zhruba 15 procent, Musk by musel najít úspory ve výši přes 27 procent. Mileiova motorová pila, kterou Muskovi dal do ruky na konferenci CPAC, tak USA z rozpočotvých problémů nevyseká.
