ANALÝZA / Od zhruba čtvrtmiliónového města Sumy na severu Ukrajiny je to k ruským hranicím přibližně 30 kilometrů. Pro jeho obyvatele, ale i ty žijící v celém regionu na severovýchodní Ukrajině, se ostřelování stalo každodenní záležitostí. Lidé, kteří bydlí v příhraničních oblastech, zažívají i několik ruských útoků denně. To, ale i vyjádření armádních špiček z posledních dnů, naznačuje, že Sumská oblast by mohla být tím místem, kde Rusko dříve či později znovu zaútočí.
Jen v neděli ruské útoky zasáhly více než desítku obcí v oblasti, ve které ještě před začátkem války žilo přes milion obyvatel. Ukrajinské úřady informovaly o 43 samostatných útocích, během nichž došlo k nejméně 236 výbuchům. Ruské minomety, dělostřelectvo, granátomety a drony útočily celý den. Zaměřily se přitom na město Bilopillja, kde bylo zaznamenáno celkem 68 výbuchů. Město se nachází pouhých osm kilometrů jižně od ukrajinsko-ruské hranice.
Vesnice a města v Sumské, ale i v sousední Charkovské oblasti, které se nacházejí stejně jako Bilopillja v těsné blízkosti hranic, se podle ruskojazyčné služby BBC staly de facto šedou zónou, z níž byly od loňského léta evakuovány tisíce obyvatel.
Ruské operace se v posledních měsících v Charkovské oblasti – stejně jako v Sumské položené západním směrem – zintenzivňovaly a vyvrcholily před dvěma týdny v pátek, kdy se začaly objevovat zprávy o tom, že v pohraničních oblastech dochází k bojům a pokusu ruských sil o prolomení ukrajinské obranné linie. Boje od té doby částečně ustaly, ale ruským silám se podařilo obsadit nejméně devět osad a vesnic a donutit další tisíce civilistů k útěku z Charkovské oblasti.
Situace je na hraně
Stejný scénář nyní může čekat i kus země rozléhající se kolem města Sumy – na severu sousedící s ruskou Kurskou a Brjanskou oblastí – kam se podle informací ukrajinské rozvědky dříve či později přesune ruská válečná mašinerie. Obavy přímo potvrdil i její šéf Kyrylo Budanov, když v rozhovoru pro americký deník The New York Times řekl, že „situace je na hraně“.
Rusko podle něj rozmístilo menší útočné jednotky poblíž Sumské oblasti a pokouší se tak odlákat ukrajinské vojáky z jiných úseků fronty. Situace může být pro Ukrajinu až kritická. „Všechny naše síly jsou buď tady (v Charkovské oblasti, pozn. red.), nebo v Časiv Jaru. Použili jsme všechno, co máme. Bohužel nemáme nikoho dalšího v záloze,“ dodal Budanov z krytu v Charkovské oblasti.
Přesný počet ruských vojáků čekajících na rozkaz pokračovat v útoku na Sumskou oblast není znám. Budanovův zástupce generálmajor Vadym Skibitskij ale již dříve v rozhovoru pro The Economist prohlásil, že ruské síly mají v pohraničí v Kurské, Brjanské a Belgorodské oblasti rozmístěno zhruba 35 tisíc vojáků a že mají v úmyslu vytvořit v oblasti uskupení o velikosti 50 až 75 tisíc osob. Tři desítky tisíc vojáků mají k dispozici přes tisíc tanků a obrněných bojových vozidel a také více než tisíc kusů děl a raketového dělostřelectva
Tyto síly jsou však rozprostřeny v úseku dlouhém 750 kilometrů u severní hranice Ukrajiny. Podle bývalého mluvčího generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil Vladyslava Selezňova je jen u hranic se Sumskou oblastí rozmístěno více než deset tisíc ruských vojáků. „To nestačí na to, aby se nepřítel cítil jistě při obsazování oblasti, ale mohlo by to způsobit velké potíže našim obranným silám.“
Shromáždit velké množství prostředků k ochraně Sumské a Charkovské oblasti a zároveň ponechat dostatek prostředků k rychlé reakci na výzvy na východní frontě je, jak Selezňov řekl ukrajinskému webu The New Voice of Ukraine, nesmírně obtížné řešit. Zdá se, že právě na to ruské síly cílí a 560 kilometrů dlouhá hranice Sumské oblasti s Ruskem jim dává široký prostor.
Přes Sumy až na Kyjev jako před dvěma lety?
Válka se Sumskou oblastí už jednou prohnala a vzhledem k její poloze patřila k oblastem, kde ruská invaze v plném rozsahu odstartovala. Podle BBC se hraniční přechody dostaly pod palbu 24. února nad ránem, v odpoledních hodinách už byla ruská technika v centru jejího hlavního města.
Ani tam se ale ruské konvoje nezastavily a pokračovaly dále přes Černihivskou oblast – rovněž na severu sousedící s ruskou Brjanskou oblastí – až na Kyjev. Dmytro Živickyj, tehdejší šéf Sumské oblastní státní správy, tvrdí, že region invazi nečekal. „Mysleli jsme si, že možná po politických rozhodnutích v Rusku dojde k nějaké eskalaci v Doněcké a Luhanské oblasti. Ale plnohodnotná ofenziva ze Sumské oblasti – ne, to nikdo nečekal.“
To vysvětluje rychlý postup ruských vojsk, který by se ale s nejvyšší pravděpodobností nyní již neopakoval. „Jedná se o jednu z nejkratších tras směrem na Kyjev. Aby však mohli tuto cestu překonat, musí útočníci zlomit náš odpor. To vyžaduje prostředky, které nepřítel nemá,“ popsal vojenský expert Vladyslav Selezňov.
Prezident Volodymyr Zelenskyj už na konci loňského listopadu oznámil, že jeho země výrazně posiluje opevnění poté, co se jí během protiofenzivy nepodařilo rychle prorazit ruské linie. Posílit podle něj bylo třeba obranné linie a urychlit práce na nich mimo jiné v Charkově a u města Sumy. Na konci letošního března posílené linie i osobně navštívil.
Vše ale nemusí být tak růžové, jak se může zdát. Zhruba ve stejné době, kdy Zelenskyj oznamoval posílení obranných linií, byly úřady kritizované za pomalý postup. V listopadu byla také zřízena pracovní skupina, která měla opevňovací práce koordinovat. Podle náčelníka oblastní vojenské zprávy Volodymyra Arťucha opevňovací práce prováděné na třetí linii v okolí města Sumy ale „budou dokončeny v nejkratším možném čase“.
Kromě opevnění Rusům stojí v cestě i další problémy, které postup na hlavní město prakticky znemožňují. Tím prvním je skutečnost, že regionem protékají ve směru z východu na západ dvě řeky, které způsobují, že jeho část je bažinatá. Druhým je to, že i když u hranic nashromáždili desítky tisíc vojáků, podle expertů jich není dostatek.
K určité kumulaci dochází, ale skupina, která by provedla rozsáhlou ofenzívu, se nevytvořila.
„V současné době je přibližně polovina tohoto uskupení soustředěna ve směru na Charkov,“ řekl BBC šéf bezpečnostních programů ukrajinského Centra globálních studií „Strategie 21“ Pavlo Lakijčuk. „Počet je důležitý ukazatel, ale ne rozhodující. Mnohem důležitější je personální obsazení, včetně munice a techniky, bojová soudržnost na všech úrovních a vojenské zkušenosti velitelů. S těmi má skupina Sever (útvary a jednotky nově vytvořeného Leningradského vojenského okruhu, pozn. red.) zjevné problémy,“ dodal.
To Ukrajině nezaručí, že Rusové se o útok v Sumské oblasti nepokusí, ale pravděpodobně nebudou ruské síly schopny přejít do větší ofenzivy, která by představovala riziko prolomení ukrajinské obrany.
„K určité kumulaci dochází, ale skupina, která by provedla rozsáhlou ofenzívu, se nevytvořila. Pokud tedy zvolí směr takových akcí, bude to patrné, naše rozvědka pracuje. A podle vývoje událostí budeme reagovat, provádět naše obranná opatření,“ komentoval zprávy o možném šturmu na Sumy mluvčí ukrajinské armády.
Ruský tlak na Donbase
Pokus o odlákání ukrajinských sil z jiných úseků fronty na východě země reálný být může. Podobně o tom mluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v případě právě Charkova. „Smyslem útoků v Charkovské oblasti je napnout naše síly a podkopat morálku a motivační základy obranyschopnosti Ukrajinců.“
To naznačují i zprávy ruských vojenských bloggerů, kteří mluví o tom, že je třeba zaútočit na severu Ukrajiny. Vojenští velitelé zase podle BBC přidávají zprávy o tom, že přípravy na takový krok probíhají. Kyjev by tento scénář dostal do nepříjemné situace, kdy bude muset kalkulovat, na jaké místo přesunout rezervy, včetně omezených prostředků protivzdušné obrany, obzvlášť v kontextu výrazné převahy ruských sil nad těmi ukrajinskými.
Severní osa by se tak mohla stát důležitou pro celkový vývoj války. Rezervy a prostředky protivzdušné obrany by Kyjevu mohly chybět na východě země. Ruský tlak na Donbase – momentálně asi hlavním cíli ruských sil – by podle britského think-tanku RUSI mohl přerušit ukrajinské zásobovací linie spojující Kosťantynivku a Kramatorsk. Místo posílení obranné linie v tomto směru ale můžou být rezervy na severu země, ať už v Sumské, tak ve vedlejší Charkovské oblasti.
Rusové podle Britů doufají, že jakmile je Ukrajina ztratí, budou moci postupovat na sever a na jih a uvěznit ukrajinské dělostřelectvo na jedné nebo druhé ose. „Cílem Ruska není dosáhnout velkého průlomu, ale spíše přesvědčit Ukrajinu, že může pokračovat v neúprosném postupu kilometr po kilometru podél fronty,“ dodává think-tank.