Severokorejský vůdce Kim Čong-un FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
NÁZOR / Hackeři narušili systémy ruské společnosti NPO Mašinostrojenija, která vyrábí hypersonické rakety a satelity. K odhalení došlo krátce po návštěvě ruského ministra obrany v Pchjongjangu. Aspoň v tomto případě se potvrzuje, že státy nemají přátele, ale zájmy.
Podle technických důkazů, které prověřila agentura Reuters, a analýzy bezpečnostních výzkumníků loni nejméně pět měsíců elitní skupina severokorejských hackerů tajně pronikala do počítačových sítí významného ruského výrobce raket.
„Agentura Reuters zjistila, že kyberšpionážní týmy napojené na severokorejskou vládu, které bezpečnostní výzkumníci nazývají ScarCruft a Lazarus, tajně instalovaly skrytá digitální zadní vrátka do systémů v NPO Mašinostrojenija, raketové konstrukční kanceláři se sídlem v Reutově, malém městě na okraji Moskvy. Průnik začal zhruba koncem roku 2021 a pokračoval až do května 2022,“ píše agentura.
Není jasné, zda byla při vniknutí pořízena nějaká data nebo jaké informace mohly být prohlíženy. V měsících po digitálním průniku nicméně Pchjongjang oznámil několik změn ve svém zakázaném programu balistických raket. Podle odborníků incident ukazuje, že se izolovaná země ve snaze získat kritické technologie zaměří i na své spojence, jako je třeba Rusko.
Zmíněná ruská společnost je průkopníkem ve vývoji hypersonických raket, satelitních technologií a balistické výzbroje novější generace, což jsou přesně ty věci, které KLDR zajímají. Režim Kim Čong-una by byl rád schopen mezikontinentální balistickou raketou zasáhnout pevninskou část Spojených států amerických.
Podle Toma Hegela, bezpečnostního výzkumníka z americké kyberbezpečnostní společnosti SentinelOne, se hackeři prokopali do IT prostředí společnosti, což jim umožnilo číst e-mailovou komunikaci, přecházet mezi sítěmi a získávat data. SentinelOne se o hackerském útoku dozvěděl poté, co zjistil, že jeden z IT pracovníků NPO omylem vyzradil interní komunikaci své společnosti, když se pokoušel vyšetřit severokorejský útok nahráním důkazů na soukromý portál používaný výzkumníky v oblasti kybernetické bezpečnosti po celém světě.
Nesmíme si představovat, že by Rusové byli idealističtí naivkové, kteří mají nějaké iluze o charakteru severokorejského režimu. Na to mají v Moskvě za sebou přece jen stoletou zkušenost styků a spojenectví s největšími lumpy na planetě a navíc předpokládají, že druzí nebudou lepší, než jsou oni sami.
Nejsou pochopitelně jediní, západní státy také udržují všelijaké dost problematické kontakty, a to z ekonomických nebo strategických důvodů. Platí tady až příliš často a snadno ono proslulé „je to parchant – ale náš parchant“. U Ruska – stejně jako kdysi v SSSR – se ale k některým nevábným kontaktům přidávaly fráze o kvetoucím přátelství mezi soudruhy a lidmi těmito soudruhy ovládanými. Žádného amerického prezidenta by nenapadlo mluvit o nerozborném bratrství s nějakým jihoamerickým krvavým potentátem. „Parchanta“ nikdo nikdy nepokládal za pokrevního bratra.
Trapné je na severokorejském slídění pro Rusko spíš to, že je to další ukázka, jak daleko už izolace Kremlu ve světě dospěla. Státy jistě nemají přátele ve stejném slova smyslu, jako je mají lidé. Mají skutečně spíš zájmy, a i to je abstrakce. Zájmy mají představitelé států a nějaké zájmy různých skupin reprezentují. Rozdíl je v tom, o jaké zájmy jde a nakolik mohou být společné. K západnímu přesvědčení (přes všechny odchylky a trapasy) patří povědomí o tom, že neexistuje jen nějaký nesmiřitelný boj, kde může někdo jen vyhrát, nebo prohrát. Vyhrát mohou všichni a lze mít vztahy, které jsou převážně vzájemně výhodné. Podmínkou je, jestli se shodnou na nějakých hodnotách, třeba že Američany by nenapadlo změnit společenský systém v Německu, nebo Němce otrávit britského premiéra, popřípadě českého premiéra nenápadně svrhnout polskou vládu, protože nás prudí s tou důlní jámou u hranic.
Režimy, které vyznávají jen použití síly, proti sobě navzájem a proti vlastním lidem, se na sebe pořád musí dívat s neustálým a krajním podezřením. To jim nemusíme ani závidět, ani nemáme potřebu je litovat.
