Švédsko kvůli promlčení odložilo vyšetřování části některých sexuálních deliktů, kterých se zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange údajně v roce 2010 dopustil na dvou ženách. Oznámila to dnes švédská prokuratura. Obvinění ze znásilnění se to prozatím netýká, na objasnění tohoto případu mají vyšetřovatelé čas do roku 2020. Britská vláda dnes mezitím protestovala proti postupu Ekvádoru, který prý odmítá podporu řádnému procesu v Assangeově kauze.
Obvinění ze znásilnění se promlčení netýká
Assange obvinění ze sexuálních deliktů opakovaně odmítl a považuje je za záminku, aby mohl být ze Švédska vydán do USA, které ho viní z vyzrazení tajných informací.
Ve středu DPA s odvoláním na prokuraturu uvedla, že promlčení se týká dvou případů Assangeova údajného sexuálního obtěžování a nátlaku. Za týden v úterý bude muset být odložen další případ sexuálního obtěžování, ze kterého byl rovněž nařknut. Čtvrté obvinění, kterému ve Švédsku čelí, je ze znásilnění. U něj promlčecí lhůta vyprší za pět let.
Assange má krytí od Ekvádoru
Švédská prokuratura dnes musela část případu odložit, neboť nemohla Assange vyslechnout. Ten se totiž z obav před možným vydáním do Švédska a následně do USA uchýlil před třemi lety na ekvádorskou ambasádu v Londýně.
Britská vláda si dnes na postup Ekvádoru stěžovala. „Ekvádor musí uznat, že jeho rozhodnutí ukrývat Assange více než tři roky zabránilo řádnému průchodu spravedlnosti,“ prohlásil náměstek britského ministra zahraničí Hugo Swire.
„Je naprosto nepřijatelné, že britský daňový poplatník musel zaplatit účet za toto zneužívání diplomatických vztahů.“ Dodal, že Británie má nadále povinnost Assange vydat, protože obvinění ze znásilnění stále trvá.
Swire nařídil britskému velvyslanci v Quitu, aby Ekvádoru znovu tlumočil stanovisko Londýna. Ten se nehodlá smířit s tím, že Ekvádor trvale brání výslechu Assange švédským prokurátorem. To hodlá Swire zopakovat i ekvádorskému velvyslanci v Londýně.
WikiLeaks už téměř deset let znervózňuje západní vlády
Server WikiLeaks založil Assange v roce 2006. Od té doby portál zveřejnil statisíce utajovaných amerických vojenských zpráv a diplomatických depeší. V uplynulých měsících WikiLeaks publikoval nové materiály, z nichž mimo jiné vyplynulo, že americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) sledovala vedle německých politiků také poslední tři francouzské prezidenty včetně toho současného, Françoise Hollandea.
