Předseda vlády Andrej Babiš přistoupil k nevídanému kroku. Zrušil své pravidelné nedělní vystoupení na facebookovém účtu, které začíná plebejským pozdravem „Čau lidi“. Oznámil pouze, že v pondělí ve 20.00 promluví k národu z televizní obrazovky. Z toho lze usuzovat, že jsou vládní místa kvůli nekontrolovatelnému šíření nemoci COVID-19 v nevídané panice.
Eskalace nákazy novým koronavirem se vymkla kontrole na počátku září a denní přírůstky přesahují 2000 nakažených. Je to jeden z nejhorších výsledků v Evropě a vrhá naprosto zesměšňující pohled na Babišovy jarní projevy o světovém premiantství v boji s virem.
„Všichni se od nás učí, jsme nejlepší,“ křičel tehdy premiér Babiš na několika absurdních vládních tiskových konferencích a poukazoval na ostatní státy, jak zaspaly a jak neumí s virem bojovat. Zejména se hanebně obouval do těžce zkoušené Itálie.
Nyní se mu jeho drzost a sprostota vrací. Je bezmocný a neví, kudy kam. Navíc mu padají volební preference, tedy to nejcennější, co ve skutečnosti má a co je pro něj ještě víc než jeho milovaný Agrofert.
Experti předpovídají, že vláda musí stanovit novou strategii, neboť po vyštvání epidemiologa Rastislava Maďara z vládních struktur a zrušení připravovaných opatření, jež měla šíření nákazy zabránit, vláda prakticky nepodnikla žádné kroky a projevuje bezradnost. Veřejnost si navíc stěžuje na chaos v tom, co platí a co ne.
Marketing hnutí ANO je v defenzívě a zatím skrze své trolly šíří nenávistné útoky, že rychlé uvolnění jarní karantény si vymohly síly blízké ODS. Skutečnost je taková, že hlasy z opozice pouze vyčítaly vládě přehnané uzavření celé republiky, zastavení ekonomiky, ignoranci vůči ztrátám živnostníků a firem a nesmyslnou povinnost nosit roušky všude v otevřeném prostoru.
V pondělí se znovu sejde krizový štáb a vláda bude jednat o možnosti obnovení nouzového stavu. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ovšem prohlásil, že nouzový stav nedoporučí. Jakou cenu ale mají jeho stanoviska, to se teprve ukáže. Babiš bude potřebovat obětního beránka, aby nemusel udělat to, co by bylo logické. Odejít sám.
Známe ovšem jeho krédo: „Nikdy neodstúpim, nikdy. Nech si to všetci zapamätajú. Nikdy.“