Předseda SPD Tomio Okamura FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Ačkoliv je Afghánistán vzdálený téměř pět tisíc kilometrů, může tamní politická situace ovlivnit i dění u nás. Dramatické záběry z letištních ploch, na nichž se stovky lidí snaží dostat do letadel a utéct ze země, evokují jasnou věc. Vláda Tálibánu v zemi patrně spustí další migrační vlnu, která se bude jako předvolební téma hodit extrémním politickým spolkům, jako je třeba Okamurova SPD.
Jakkoliv se protimigrační téma zdálo před volbami jako liché, poslední události v Afghánistánu naznačují, že nakonec může zahýbat rozložením sil ve sněmovně. Mnoho odborníků se totiž už dnes shoduje na tom, že převzetí moci Tálibánem bude mít za následek další migrační vlnu, které by se podle některých odhadů mohlo účastnit až 300 000 Afghánců.
Taková informace je vodou na mlýn všem, kteří velkohubě brání naši zemi před imaginárními nájezdníky, kteří se ji snaží vyplenit. V čele těchto domobranců se zcela jistě nachází Tomio Okamura. Jeho současná politická firma SPD je totiž na protimigrační a demagogické politice založena. Právě šéf hnutí s velkým sklonem k extremismu si tedy nyní mne ruce.
Poté co Okamura na sociálních sítích nevkusně odmítl naši pomoc Afgháncům, bez nichž by čeští vojáci na misi byli v ohrožení života, a posílal je, aby si „našli azyl v islámských zemích“, nyní ještě přitvrdí. Jakákoliv zmínka o migraci v něm totiž vyvolává představu vyššího volebního zisku.
Pouze SPD totiž zatím dokáže štvát lidi proti čemukoliv cizímu do té míry, že to v některých jedincích dokonce vzbuzuje agresi. Důkazem budiž pomatený důchodce Jaromír Balda. První český terorista se totiž nechal natolik poplést propagandou Tomia Okamury, že pokácel stromy na železniční trať na Mladoboleslavsku. Za to mu soud vyměřil čtyři roky nepodmíněně. Balda si nakonec odseděl dva roky a osm měsíců a poté byl na podmínku propuštěn.
Příznivec Svobody a přímé demokracie, který měl po Okamurových plamenných projevech noční můry o migrantech, ale rozhodně nebyl posledním, kdo dokáže dostat strach v momentě, kdy mu někdo vyhrožuje hordami násilníků. A právě takové výkřiky se opět brzo objeví na sociálních sítích SPD a jeho přívrženců.
Dá se ovšem předpokládat, že tentokrát už choulostivé téma nebude součástí předvolební kampaně pouze u Okamurova hnutí. Jak se již v minulých měsících ukázalo, rád by ho do svého portfolia přidal i Andrej Babiš. Jeho slova o „cizácích“ a svrchovanosti naší země jasně ukázala, že by šéf hnutí ANO chtěl SPD nějaké voliče přetáhnout.
To by se mu s protimigrační rétorikou nakonec mohlo povést. Oproti Okamurovi má totiž jednu velkou výhodu. Jako premiér už voličům předvedl, že co si umane, dokáže prosadit. Oproti této dovednost může šéf SPD nabídnout maximálně tiskové konference, na nichž stále opakuje „my v espédé“. Tím však veškerá „moc“ tohoto hnutí končí.
Koaliční potenciál okamurovců se blíží nule, a voliči tak v momentě, kdy budou muset zvolit mezi protimigračním Babišem a protimigračním Okamurou, zřejmě „sáhnou“ po slovenském miliardáři. Vůbec při tom nebudou přemýšlet, zda je někdo pouze nestraší neexistujícím nebezpečím.
Někteří lidé zkrátka opět podlehnou obavě, že za našimi hranicemi číhají teroristé a vrazi, kteří se už nemohou dočkat, až naši zemi ovládnou. Přitom si vůbec neuvědomí, že Afghánistán nesousedí s Českou republikou, ale s úplně jinými zeměmi.
Tato neznalost a mnohdy i hloupost bude mít za následek další vlnu nesnášenlivosti vůči lidem, kteří se u nás nenarodili. „Boj proti migrantům“ tak zřejmě odnesou třeba ti, které jsme nyní zachránili před pomstou Tálibánu a chceme jim v naší zemi najít bezpečný azyl. Pro ty jednodušší jedince, které mobilizuje Tomio Okamrua, to však budou ti zlí muslimové toužící zde zahájit jakýsi džihád.
Migrační otázka se stane tématem voleb, ale rozumně přemýšlející voliči by ji vůbec neměli brát v potaz. Ti, kteří se stále bojí neexistující hrozby, se nezmění. Za dalšího Baldu by ovšem měl nést zodpovědnost i ten, kdo ho „stvoří“, tedy ten, kdo mu svou lží vsugeruje obavu o vlastní život.
