České nemocnice jsou pod stále větším náporem, který teprve nyní začne vrcholit. Hrozí kolaps systému. Momentálně je u nás 13 tisíc nakažených zdravotníků: z nich 2,6 tisíc lékařů a 6 tisíc sester, přičemž každý den k tomuto počtu přibude dalších 1000 zdravotníků. Větší nemocnice jsou na tom prozatím lépe, ty menší ale již nyní bojují s nedostatkem zdravotníků. Jaké problémy musí řešit? Zeptali jsme se jich.
Podle České lékařské komory se v Česku nakazilo již 13 100 zdravotníků, z toho 2600 lékařů, 6000 sester a 4500 ostatních zdravotníků. Každý den se nakazí dalších 1000 zdravotníků. V menších nemocnicích proto už nyní bojují s personálními kapacitami. Právě jejich nedostatek se ukazuje jako zdaleka největší problém.
„Situace v menších nemocnicích je už špatná. Místa, která jsou vyhrazené pro covidy, tak už mají zaplněná a aktivizují další lůžka. Ale to nejsou lůžka, která by tam ležela ladem, ale většinou se to převádí z interen, z rehabilitací nebo neurologií,“ popisuje aktuální situaci pro FORUM 24 Michal Sojka, mluvčí České lékařské komory.
„Přesouvají se do covidové zóny, tím pádem se ale omezuje další péče. Omezují se odkladné operace, které nejsou v danou chvíli život zachraňující, nicméně ti pacienti mají obtíže, typickým příkladem je třeba totální endoprotéza,“ vysvětluje.
Důvod, proč k těmto omezením dochází je podle něj právě kapacitní, existuje však i další příčina, která je důležitá. „Když operujete třeba někoho ve vyšším věku, tak při určitém počtu počtu operací může mít pacient komplikaci a skončit na JIPu. Je důležité, aby se nezaplňovaly JIPy, ale byly volné pro covidové pacienty a pro pacienty kvůli náhlým stavům. O ty se musíte postarat,“ doplnil Sojka.
V některých zařízeních už bijí na poplach i kvůli snižujícímu se stavu lékařů schopných práci vykonávat. Mnoho z nich je nakažených nebo musí být v karanténě. Problémy s personálem podle České lékařské komory nicméně nejsou ničím novým. „Nemáme tu dostatečné personální kapacity, nemáme rezervu, nejsou lékaři, ani sestry. Tato situace se zhoršila ještě s covidem, protože zdravotníci samozřejmě padají do karantény a jsou nemocní, situace se zhoršuje,“ upozorňuje Sojka a dodává důležitý fakt: „Zhruba 4 % z z pozitivně testovaných se dostanou do nemocnice, což bývá až 14 dní po nakažení. Po pěti dnech až týdnu se objevují příznaky, po dalším týdnu může přijít zhoršení a člověka je nutné hospitalizovat. Pokud to číslo odpovídá, problémy začnou mít i velké nemocnice ve velkých městech jako je Praha.“
Kde jsou na tom nemocnice nejhůře?
Neveselou situaci musí řešit nemocnice ve Zlínském kraji. Jde o zařízení ve Zlíně, Uherském Hradišti, Vsetíně a Kroměříži. „V našich čtyřech nemocnicích aktuálně chybí v provozu už 683 zdravotníků, z tohoto počtu 287 je doma s covidem nebo v karanténě, 336 v pracovní neschopnosti s jinými diagnózami a 60 na ošetřovném. Nejvíce úbytek personálu pociťuje Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně, kde chybí v součtu 249 zdravotníků,“ sčítá pro FORUM 24 současnou bilanci mluvčí nemocnic Egon Havrlant.
„Pomoc zvenčí ať už ze strany studentů nebo dalších zájemců vítáme, stále hledáme další dobrovolníky hlavně ve Zlíně, ale i v dalších nemocnicích. Prozatím k nám ještě nedorazili medici, region tak pravděpodobně v tomto ohledu doplácí na to, že tito studenti neodjeli domů, zůstali na kolejích a pomáhají v krajích, kde studují,“ doplnil. Nemocnice je ve spojení s řediteli zdravotnických zařízení v sousedních krajích, zejména v Moravskoslezském a Olomouckém, s nimiž se domlouvají na případné výpomoci, pokud by docházela kapacita volných lůžek.
Aktuálně mají hospitalizovaných 431 covid pozitivních pacientů, 48 z nich je na umělé plicní ventilaci. Nejvytíženější nemocnicí je podle mluvčího právě ta zlínská, kde je 159 pacientů s koronavirem a 21 z nich leží ve vážném stavu na lůžkách intenzivní péče. Ve všech čtyřech nemocnicích je ale v tuto chvíli velký tlak na lůžka a neustále se řeší, jak se podaří poskládat služby na další dny,“ uvedl Havrlant. Všechny neakutní plánované výkony byli nuceni odložit už od 12. října. V Uherskohradišťské nemocnici, která od počátku podzimní vlny pandemie patřila k nejvíce vytíženým, plánovanou péči omezovali dokonce ještě o týden dříve.
Statistiky úmrtí na koronavirus v jednotlivých zemích, v přepočtu na milion lidí. Srovnání České republiky, Izraele, Slovenska, Německa, Švédska a evropského průměru. (zdroj: Our World in Data)
Dobře na tom momentálně není ani v Oblastní nemocnici Příbram. „Situace je složitá, nechci říct, že kritická, ale myslím, že se k tomu pomalu schylujeme,“ přiznává deníku FORUM 24 mluvčí Martin Janota. „K dnešnímu dni máme 68 covid pozitivních pacientů, kteří jsou u nás hospitalizováni. K tomu máme 67 pozitivních zaměstnanců.“
Denně musí provádět nové překládání pacientů, protože žádná speciální lůžka před epidemií neměli a jedno oddělení se zaplnilo velmi rychle. „Už tento týden budeme otevírat nové oddělení místo gynekologie. Ta bude od tohoto týdne sloužit covidovým pacientům. Jako nemocnice vnímáme ten problém v celkové koordinaci, protože si všímáme toho, že v rámci jednotlivých nemocnic jsou disproporce v počtech hospitalizovaných pacientů. Máme jich víc, než nemocnice v okolí,“ říká mluvčí příbramské nemocnice.
Největší problém však nemocnice vidí opět v personálu. „Lůžka se dají vždycky někde vzít, přístroje se dají doobjednat, ale pokud nemáte toho, kdo u těch lůžek bude, tak to je ten největší problém. Operace jsou úplně utlumené, běží jenom akutní a onkologické operace, jejichž odklad by mohl znamenat ohrožení zdraví nebo života pacienta,“ pojednává o současném stavu, který je přinutil sáhnout po zdravotnících mimo nemocnici.
„V tuto chvíli spolupracujeme se střední zdravotnickou školou, která nám poslala několik sestřiček, máme tady několik dobrovolníků, několik mediků, příslib i lékařů z ambulantních provozů, kteří by nám přišli pomoct, kdybychom se dostali do větších problémů,“ uzavírá Janota.
Kdy se situace uklidní?
Ministerstvo zdravotnictví podle dřívějších slov Romana Prymuly zvyšující se nápor zdravotní systém očekává. Vyvrcholí kolem klíčového data – úterka 10. listopadu. Aby nedošlo k situaci, při které by nebylo možné se postarat o akutní pacienty, byly vytvořeny v Praze a Brně polní dočasné nemocnice, které mají kapacity pro pacienty rozšířit. „Každé lůžko je dobré, za to je třeba Armádě ČR poděkovat, jsou připraveni. Samozřejmě ale může nastat problém s personálem. Kapacity nemusí stačit,“ varuje mluvčí České lékařské komory Michal Sojka.
Jak vlastně proběhne toto vyvrcholení náporu na české nemocnice, není jasné. Nemocnice se tak musí připravit na nejhorší. „Jako nemocnice žádné predikce nemáme, vycházíme z údajů ministerstva. Hovoří o tom, že epidemie má kulminovat za 14 dní. Uvidíme, co to přinese,
Co tedy bude po tomto kritickém datu následovat? Po tomto datu má číslo hospitalizovaných začít klesat a pacienti budou převezeni do běžných nemocnic. Prymula odhaduje, že poté už polní nemocnice nebudou třeba.
Daruj lůžko
Na kritickou situaci v českých nemocnicích reaguje nová výzva lékařů. V ní apelují na kuřáky. Žádají je, aby se svým zlozvykem přestali kouřit a pomohli nejen sobě, ale i pacientům s koronavirem a personálu v nemocnicích. Reagují tak na britskou akci „Quit for Covid“, během níž přestalo kouřit milion osob.
Zakladatel výzvy infektolog a internista Radek Svoboda tvrdí, že kromě standardních opatření může i taková změna, jakou je skoncování s kouřením, reálně pomoci. Snížení spotřeby cigaret o desetinu by se projevila na stovkách volných lůžek a snížení počtu akutních hospitalizací, zejména na interních a plicních odděleních.
„I těžcí kuřáci mohou pomoci již tím, že v nejbližších měsících sníží svou denní dávku na polovinu či třeba jen o několik cigaret. I to se statisticky na množství hospitalizací projeví,“ řekl Svoboda.
