Zrod druhé vlády Andreje Babiše provází skandál kolem jmenování Jana Hamáčka ministrem zahraničí. Existují dvě verze tohoto aktu, obě jsou velmi sporné. Buď prezident Zeman porušil ústavu, protože premiérem byl navržen Poche, nebo navržen nebyl s vědomím Hamáčka, který tak obešel ČSSD.

[ctete postid=“203322″ title=“Jak prezident Zeman potopil svoji velkou fanynku Karlu a zbrojaři vyhráli“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/03/Šlechtová-Zeman-385×230.jpg“ excerpt=“Konec Karly Šlechtové se dal očekávat, nicméně způsob, jakým k tomu nakonec došlo, “ permalink=“http://forum24.cz/jak-prezident-zeman-potopil-svoji-velkou-fanynku-karlu-a-zbrojari-vyhrali/“]203322[/ctete]

Symbolicky tragický termín jmenování Babišovy vlády v den výročí justiční vraždy Milady Horákové, dodnes zpochybňované představiteli komunistické strany, o kterou se má menšinový kabinet opírat, není jediným skandálem této ceremonie. Prezident Zeman opět nezklamal a projevil svůj specifický „cit“ pro detail.

Zástupné důvody

Bezprostředně poté vznikly pochybnosti o okolnostech jmenování Jana Hamáčka ministrem zahraničí souběžně s postem ministra vnitra. Nedůstojné divadlo kolem obsazení tohoto křesla, odvádějící pozornost od závažnějších problémů vlády, nemá konce. Naopak se stupňuje a hrozí bezprecedentní ústavní blamáží.

Tuto situaci vyvolal neústupný postoj prezidenta Miloše Zemana, který odmítá jmenovat ministrem Miroslava Pocheho, jehož nominaci ČSSD přesto drží. Důvody, proč hlava státu v této věci porušuje ústavu (nikoli poprvé ani naposledy), jsou zástupné a dětinsky malicherné.

O tom svědčí mimo jiné prezidentovo prohlášení, že „členem protikorupční vlády nemůže být ten, kdo je obviňován z korupce“. I když je Poche pověstný pražský zákulisní šíbr, z ničeho obviněn nebyl. Zemanovi ovšem zároveň nevadí, že v čele „protikorupční vlády“ stojí poprvé v historii České republiky trestně stíhaný premiér, podezřelý z padesátimilionového podvodu.

Pravým důvodem prezidentovy averze je tak jiný, ryze osobní motiv. Poche v prezidentské volbě podpořil Jiřího Drahoše, což je v Zemanově podání hrdelní zločin.

Pochybnosti kolem jmenování

Nejasností kolem jmenování Jana Hamáčka ministrem zahraničí si povšimla pravicová opozice, která ve sněmovně vyzvala premiéra k jejich vysvětlení. Andrej Babiš totiž dva dny před slavnostním aktem na Hradě potvrdil, že couvl ze své původní neochoty navrhnout Pocheho na ministra kvůli odporu Hradu a komunistů.

„Je tam pan Poche, protože sociální demokracie jasně řekla, že pokud ho nenavrhnu, tak oni pro vládu hlasovat nebudou, tak samozřejmě na základě této situace jsem pana Pocheho navrhl,“ prohlásil premiér v Radiožurnálu.

Pokud Andrej Babiš hovořil pravdu a poslal na Hrad seznam ministrů včetně Pocheho, musel by ho prezident jmenovat. Ústava hlavě státu neumožňuje libovolně měnit sestavu ministrů v rozporu s oficiálním návrhem předsedy vlády. Pokud by přesto pověřil vedením resortu Hamáčka, zachoval by se protiprávně, na čemž se shodují i ústavní právníci Jan Kysela a Stanislav Balík.

Kysela tvrdí, že pojem „dočasné řízení ministerstva“ ústava nezná. „Je to tedy plnohodnotný ministr, jen se vychází z toho, že nebude plnohodnotný ministr na příliš dlouhou dobu,“ doplňuje. Pokud by podle jeho názoru prezident Hamáčka jmenoval ministrem zahraničí namísto oficiálního kandidáta Pocheho, vážně by porušil Ústavu České republiky. Zároveň by byla na místě otázka legitimity takového aktu.

Premiér Babiš na výzvu opozice k vysvětlení tohoto bizarního stavu neodpověděl. Stejně tak jednoznačně nereagoval na podobné otázky novinářů na tiskové konferenci, zda oficiálně stáhl nominaci Pocheho a požádal Zemana, aby pověřil Hamáčka, což by mu ústavní právo umožňovalo.

„V pondělí v devět hodin deset minut jsme doručili na Hrad nominaci, nominoval jsem pana Pocheho na tu pozici. My jsme o tom diskutovali s panem prezidentem, a aby nevznikla nějaká krize, tak vznikla ta varianta s pověřením,“ zamlžil Babiš situaci.

Dva dopisy premiéra?

Tím však absurdní vývoj kolem jmenování Hamáčka neskončil. Dva vysoce postavené zdroje z Hradu sdělily serveru Aktuálně, že premiér Babiš odeslal prezidentu Zemanovi druhý dopis se seznamem ministrů, který jméno Pocheho neobsahoval. V kolonce ministra zahraničí byl uveden Hamáček. „Pan prezident postupoval v rámci ústavy. Může vládu jmenovat jen na návrh premiéra,“ řekl zdroj z Hradu.

„Premiér odnesl na Hrad seznam se jménem Miroslav Poche. Hrad ho odmítl. Na základě této definitivní informace premiér požádal prezidenta, aby dočasně pověřil řízením resortu zahraničí pana Hamáčka, šlo to ze strany pana Babiše,“ potvrdil tuto informaci serveru místopředseda ČSSD Martin Netolický.

[ctete postid=“203120″ title=“Karta se obrátila, aktéři lánského puče jsou znovu v kurzu. A nejen Zimola“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/06/Hašek-Škromach-1-385×230.jpg“ excerpt=“Dobří Zemanovi holubi se vracejí, chtělo by se parafrázovat při pohledu na comeback “ permalink=“http://forum24.cz/karta-se-obratila-akteri-lanskeho-puce-jsou-znovu-v-kurzu-a-nejen-zimola/“]203120[/ctete]

Podle těchto zdrojů měl Hamáček o této transakci, jež by z ústavního hlediska zprůchodnila jeho jmenování ministrem zahraničí, vědět a odsouhlasit ji. Babiš sice trvá na svém, že existuje jedna verze dopisu s Pochem, ale už se nevyjadřuje k tomu, jak došlo k Hamáčkově jmenování.

Pokud by byl Poche vyškrtnut ze seznamu ministrů, bylo by to v rozporu nejen s Babišovým veřejným ujištěním, že plní dohody, ale i s koaliční smlouvou. Navíc vzniká vážné podezření, že tak Hamáček učinil bez vědomí předsednictva ČSSD, což by zákonitě mohlo vyvolat vnitrostranické pnutí.

Nedůstojné divadlo nemá konce

Obě varianty jmenování Hamáčka ministrem zahraničí jsou kontroverzní a musí se vyjasnit. Buď prezident Zeman fatálně porušil ústavu, nebo předseda Hamáček obešel ČSSD a po dohodě s premiérem Babišem porušili koaliční smlouvu.

Jejich podivné chování až příliš zavání netransparentním zákulisním politikařením, které ostatně provází celé sestavování vlády, včetně dosud nejasných podmínek její tolerance ze strany stále agresivnějších komunistů. Při pohledu na tuto nehomogenní a rozhádanou sestavu se nelze zbavit dojmu, že vládní krize hned tak neskončí.