Politika někdy až moc zasahuje i do současného sportu. Ukázalo to i v neděli skončené mistrovství světa v badmintonu v Indonésii, kde se pořadatelé dopustili hned dvou obrovských přešlapů.

Nejdříve celých šest měsíců nechtěli vydat izraelskému hráči Mišovi Zilbermanovi vízum, protože Indonésie, jako největší a nejlidnatější muslimská země světa, vede proti židovskému státu poměrně agresivní politiku. Navíc je semeništěm mnoha teroristických skupin. Až když se vše provalilo v zahraničních médiích, tak na nátlak ciziny Indonésané pustili Zilbermana do země. Ovšem až den před jeho prvním zápasem, který nakonec prohrál. A mohl k radosti pořadatelů zase rychle „zmizet“.

Při nedělním předávání medailí zase indonéští pořadatelé zahráli Španělce Carolině Marín (22), která vyhrála soutěž žen, hymnu, jež je spojená s nechvalně známou dobou španělského fašistického diktátora Franciska Franka (1892 – 1975).

Halou zněla slova písně fašistického básníka José María Pemana. Jenže španělská hymna se už od roku 1978 hraje právě bez těchto slov.

Ovšem není to poprvé, co u některé sportovní akce zazněla v posledních letech stará fašistická verze španělské hymny.