Krajský soud v Praze osvobodil jednoho ze zakladatelů společnosti Oleo Chemical Kamila Jirounka v kauze „mafiánské směnky“. Tak ji nazývaly Lidové noviny v rámci kampaně proti této konkurenci Agrofertu na trhu s biopalivy. Jenže všechno je jinak. Soud zároveň konstatoval, že padělané směnky ze stejné mafiánské dílny byly naopak uplatněny proti Oleu.
Případ továrny Oleo Chemical vyrábějící biopaliva nové generace zavání obřím justičním skandálem. Potvrzuje se neprofesionální a zřejmě i účelový postup státních orgánů vůči společnosti, jež se stala jako levnější a perspektivnější konkurence trnem v oku Andreje Babiše. Dosavadní vývoj soudního řízení bourá jednu konstrukci policie a státního zastupitelství za druhou, což dokládá i aktuální rozhodnutí krajského soudu.
Extrémní nesoulad s důkazy
Kamil Jirounek v červnu uspěl s dovoláním k nejvyššímu soudu, který s okamžitou platností rozhodl o jeho propuštění z vězení, kde si čtyři měsíce odpykával šestiletý trest. Nejvyšší soud mu dal za pravdu, když namítal, že soudy prvního a druhého stupně rozhodly v extrémním nesouladu s provedenými důkazy. Verdikty obou nižších soudů zrušil a vrátil je k novému projednání.
[ctete]137090[/ctete]
Kauza souvisí se složitými obchodními spory mezi společnostmi Oleo Chemical a Ravak, které se vzájemně soudí o dluhy v řádu stovek milionů korun. Jejich konfrontace by jistě nezaujala takovou pozornost, kdyby se do ní nepromítaly obchodní zájmy majitele Agrofertu.
Andrej Babiš hodlal v roce 2011 podnik Oleo Chemical koupit, jeho majitelé však nesouhlasili. Krátce poté se mezi Oleem a Ravakem, který téhož roku vstoupil do orgánů společnosti, vyostřily spory. Do hry vstoupil Janečkův Nadační fond proti korupci v čele s Karlem Randákem, který tehdy spolupracoval jak s Babišem, tak s Ravakem, a nepodloženě obvinil Oleo z tunelování pražského dopravního podniku. Ravak na Oleo podal zhruba dvacet trestních oznámení.
Tlak na Oleo Chemical zesílil na jaře 2014 po nástupu Andreje Babiše do vlády, kdy se firmě začaly ve zvýšené míře věnovat finanční úřady a orgány činné v trestním řízení. Kauze se tehdy začala v masivní míře věnovat i média z vydavatelství Mafra. Zejména Lidové noviny publikující desítky článků s úniky z policejních protokolů, což jejich autoři v čele s Ondřejem Koutníkem sami přiznávali. Jednostranně napomáhaly vykreslovat Jirounka s Urbánkem jako podvodníky z mafiánského prostředí.
Tvůrčí činnost v oblasti nekalostí
Jednou z větví tohoto případu je právě kauza „mafiánské směnky“. Majitelé Ravaku obviňovali Jirounka z obstarání falešné směnky ve výši 127 milionů korun, údajně s cílem ji vymáhat na Jindřichu Vařekovi starším. Jirounek vinu odmítal, když tvrdil, že nevěděl o tom, že směnka je padělaná. Tvrdil, že se naopak on sám stal obětí gangsterů.
„Jirounek si měl údajně proti mně koupit pohledávku, která má takovouhle historii: bezdomovec Žáček mi v roce 2002 půjčil přes sto milionů korun. Pan Žáček tuto údajnou pohledávku prodal Josefu Kocurovi, který mimochodem v minulosti dostal osm let vězení za podvody. Kocur prodal pohledávku kamarádovi Radku Novákovi. Ten ji pak prodal Jirounkovi. To je opravdu umělecká, tvůrčí činnost v oblasti nekalostí, na to snad musejí mít živnostenské oprávnění,“ vysvětloval Vařeka starší, jinak osobní přítel Andreje Babiše, v době začínající kampaně proti Oleu v Lidových novinách (24. 6. 2014).
Krajský soud v Praze se touto kauzou zabýval potřetí. Nejprve v roce 2014 Jirounka osvobodil. Tento verdikt však zrušil vrchní soud. Po loňském obnoveném projednávání případu dostal podnikatel osm let vězení, odvolací soud mu trest o dva roky snížil. Po zásahu nejvyššího soudu je všechno jinak a krajský soud se vrátil ke svému původnímu rozhodnutí. Byl přitom vázán právním názorem nejvyššího soudu, který původní verdikt zrušil mimo jiné kvůli tomu, že justice nevyvrátila Jirounkovu obhajobu.
Jirounek směnku neuplatnil
Oba nižší soudy nevzaly v potaz, že kdyby Kamil Jirounek od počátku věděl, že směnka je padělaná, nikdy by ji dobrovolně nevydal Policii ČR, ale logicky by ji zničil. Když nabyl pochybnosti o její pravosti, požadoval doplnění uznání dluhu od Jindřicha Vařeky. Když jej nedostal, pohledávku nikdy nepoužil a směnku neuplatnil.
Soudy navíc nevzaly v úvahu změnu výpovědi spoluobžalovaného Karla Nováka, na jehož svědectví původně byla obžaloba postavena. Ten u soudu vypověděl, že Jirounek nemohl o původu padělané směnky vědět. Novák plnil příkazy mafiánů Cipry a Krumlovského, jejichž gang se zabýval vydíráním a paděláním různých dokumentů a zaměřil se také na Jirounka. Novák svědectví změnil až poté, co gang pozatýkala policie a jeho členové byli umístěni do vazby.
Tuto výpověď Novák, který z důvodu osobní bezpečnosti přišel k soudu s ozbrojenou eskortou, zopakoval i nyní. Pravdivost jeho výpovědi potvrdily i odsuzující rozsudky nad skupinou Cipry a Krumlovského, které soudy vynesly v poslední době. To byl hlavní obvod pro zrušení Jirounkovy obžaloby, i když ještě existuje možnost odvolání k vrchnímu soudu.
Gang spolupracoval s Ravakem
Kauza „,mafiánské směnky“ však dostává skandální rozměr. Novák u soudu vypověděl, že mafie, se kterou byl nucen pod hrozbou fyzické likvidace spolupracovat, byla v kontaktu s Ravakem. Potvrdil, že gang padělatelů byl s Vařekou domluvený na Jirounkově likvidaci. Podle něho bylo snem Jindřicha Vařeky staršího „dostat Jirounka do tepláků“. V advokátní kanceláři Ravaku podepsal proti Jirounkovi prohlášení, na jehož základě začalo trestní stíhání, což potvrdil i předseda soudního senátu.
Předseda senátu dále uvedl, že Ravak u insolvenčního soudu proti Oleu uplatnil podobné falešné směnky ze stejné dílny padělatelů Cipry s Krumlovským, se kterými koordinoval postup proti Jirounkovi. Vařeka přitom sám tuto skupinu označoval za mafiánskou strukturu. Nicméně majitelé Ravaku, na rozdíl od Jirounka, který směnku neuplatnil, zatím trestně stíháni nejsou.
[ctete]103878[/ctete]
Dosavadní vývoj ukazuje, že případ „mafiánské směnky“ je zásadním selháním vyšetřovatelů bývalého ÚOOZ a vrchního státního zastupitelství v Praze. V této souvislosti je ještě nutné uvést, že Ravak velmi usiloval o to, aby se vyšetřování dostalo do těchto rukou.
Toho si povšiml i Městský soud v Praze, když v rámci projednávání údajného tunelování Olea, konstatoval: „Soud má za to, že v rámci gradace nepřátelských vztahů mezi dosavadním vedením společnosti Oleo Chemical a zástupců Ravaku, svědci Kreysa a Vařeka uváděli řadu zkreslených, a dokonce zcela nepravdivých informací, týkajících se společnosti Oleo Chemical.“
Majitelé Ravaku totiž v trestním oznámení uváděli, že celková výše jejich škody se pohybuje ve výši 1,5 miliardy korun. Díky tomu se případ nakonec dostal do kompetence Vrchního státního zastupitelství v Praze a bývalého ÚOOZ Roberta Šlachty a jeho klíčového vyšetřovatele Marka Foglara, Babišova policejního kontaktu, známého z dosud nevysvětlené razie na úřadu vlády před čtyřmi lety. Kauza Oleo je jejich dalším mementem.
Tristní roli médií vydavatelství Mafra už ani nemá smysl připomínat.
