KOMENTÁŘ / Češi, kteří žijí a pracují v zahraničí, měli doteď prostě smůlu. Aby se zúčastnili parlamentních, evropských nebo prezidentských voleb, musí hlasovat na velvyslanectvích, což pro mnohé z nich může představovat časové i finanční překážky pro využití jednoho z nejzákladnějších práv v parlamentní demokracii – práva svobodně volit. Krátce poté, co vláda schválila možnost korespondenční volby pro naše krajany a tato „volba v obálce“ směřuje do poslanecké sněmovny, téměř 600 tisíc Čechů v zahraničí zjistilo, že jejich smůla se změnila na politickou tragédii.
Do cesty se jim vahou své osobnosti a intelektuální beztíží svých argumentů postavil Karel Havlíček, místopředseda hnutí ANO a premiér stínové vlády nejsilnější opoziční strany. Protože to udělal v přímém přenosu televizní diskuze Terezie Tománkové na CNN Prima News, nešlo to přehlédnout, ani přeslechnout.
Je úplně normální a díkybohu za potenciální inspirativní diskusi, když parlamentní opozice zpochybňuje a kritizuje legislativní návrhy z dílny vládní koalice. Je dokonce úplně legitimní, že opozice k tomu využívá i parlamentní obstrukce, protože má na to v právním a demokratickém státu nezadatelné právo. Někdy je to otřesný pohled, postrádající zdravý rozum, úroveň a vkus, ale na to se liberální demokracie neptá. Buď je, nebo není.
Karel Havlíček však vstoupil do vcelku normální a technické diskuse o ochraně soukromí a svobody tím nejskandálnější způsobem. Stranická dvojka nejsilnějšího opozičního hnutí v zemi začala na vybranou a poměrně různorodou skupinu lidí aplikovat princip kolektivní viny. Moderátorka pořadu a oponenti exministra Havlíčka si toho sice nestihli všimnou, natož nějak zareagovat, ale místopředseda hnutí ANO postavil s přibývajícím časem svou argumentaci na tom, že mladší lidé budou moci při vyplňovaní volebních lístků bez plenty jednodušeji ovlivňovat starší, rozuměj své rodiče nebo prarodiče.
To, jakým zdrcujícím způsobem Babišův stínový premiér dehonestuje svéprávnost a příčetnost starších lidí, nebylo zdaleka všechno. Češi, kteří – ať už dávno nebo nedávno – odešli ze své země nejčastěji za prací nebo vzděláním, se o sobě zároveň dozvěděli, že nemají žádný vztah k Česku. Havlíčkovi tak stačilo pár slov, aby udělal rychlou a extrémně lacinou duševní a sociologickou analýzu našich krajanů v zahraničí, hodil je všechny do společného koše a arogantně z nich udělal Čechy druhé kategorie.
Bez ohledu na tvrdá data. Z celkového odhadovaného počtu 600 tisíc potenciálních voličů se parlamentních voleb zúčastnilo přibližně 13 tisíc, respektive prezidentských voleb asi 20 tisíc lidí za hranicemi. Bez ohledu na to, že Česko je už jen jednou ze čtyř zemí Evropské unie, kde není korespondenční volba ze zahraničí povolena, a k tomu ve Francii už můžou od roku 2020 lidé volit přes internet. Bez ohledu na to, že hnutí ANO volilo v parlamentních volbách 2021 v zahraničí jenom pár stovek lidí a stejný zoufalý výsledek, kromě hlasování Čechů v Rusku a Uzbekistánu, dosáhl za hranicemi v druhém kole prezidentských voleb sám Andrej Babiš v bezprostředním souboji s Petrem Pavlem.
Tak ještě jednou a naposledy. Češi v zahraničí nevolí hnutí ANO, podle Havlíčka nemají vztah k rodné zemi a ještě k tomu se prý stává, že mladí při volbách mohou ovlivňovat své rodiče a starší známé. Musíte uznat, že je to skandální zpráva pro více než 600 tisíc Čechů za hranicemi. Ne však o nich, ale o jejich domovině, kde hnutí, které si tyto věci dovolí říkat nahlas o svých spoluobčanech, je nejsilnější politickou silou a favoritem na vítězství v nadcházejících parlamentních volbách.