„Amnesty International hluboce lituje utrpení a hněvu, které vyvolala naše tisková zpráva o taktice vedení bojů ukrajinskou armádou. I když se plně držíme svých závěrů, je nám líto způsobené bolesti.“ Těmto řádkům omluvy od mezinárodní organizace předcházelo několik dní hlasitých diskusí a obvinění ze strany profilovaných ukrajinských ministrů, a dokonce i prezidenta. V obsáhlém rozhovoru pro Ukrajinskou pravdu se k celé události vyjádřila i odstoupivší ředitelka ukrajinské kanceláře Amnesty International Oksana Pokalčuková.
Když se v ukrajinské kanceláři dozvěděli, že bude tisková konference s onou zprávou, snažila se Oksana Pokalčuková na úrovni centrály vysvětlovat kontext, proč nejde ukazovat jen na jednu stranu konfliktu. „Pokud obviňujeme a říkáme, že vojáci ohrožovali civilisty, musíme minimálně zahrnout obě strany a dát právo na odpověď,“ říká Pokalčuková, podle které šlo o překvapivou situaci, neboť doposud centrála AI vždy naslouchala místním kancelářím.
„Hned první den skandálu mě rozčílila absolutní neochota ústředí cokoliv slyšet. Generální tajemnice hned první den v reakci na obvinění označila všechny za boty a trolly,“ shrnula stručně přístup centrály AI Pokalčuková a dodala, že zpráva způsobila Ukrajině obrovské škody.
„Poprvé za sedm let, co jsem v organizaci, byla komunikace s ústředím ponižující. Říkali mi, že to vědí lépe než já: ,Oksano, můžeš zůstat u svého pohledu, ale my tady pracujeme déle a víme, jak je to lepší a správnější,‘“ odmítli veškeré připomínky v ústředí AI. Oksana Pokalčuková zdůraznila, že okamžitě po vydání zprávy věděla, že to bude zneužito ruskou propagandou. „Výsledkem je, že celá akce vystavila civilisty ještě většímu nebezpečí, než v jakém byli předtím,“ dodává bývalá ředitelka.
Hlavní autorkou skandální zprávy je Donatella Rovera, poradkyně pro krizové otázky v globální kanceláři AI. „Donatella Rovera byla minulý týden také jedním ze tří expertů v příspěvku amerického kanálu CBS o kontrole ukrajinských zbraní. Její komentář se omezil na to, že mezinárodní společnost nemá možnost zjistit, kam ukrajinské zbraně putují. V reportáži se tvrdilo, že jen 30 % zbraní jde na frontu. Ale žádné argumentované důkazy přitom předloženy nebyly… A řekněme, že tato obvinění velmi korelují s tím, co se ruská strana v poslední době snaží prosazovat v západním informačním prostoru…“ naznačuje Pokalčuková s tím, že si myslí, že „konkrétně v tomto případě je to problém velmi konkrétních osob, které se domnívají, že jsou odborníky na Ukrajinu“. Podle ní však lidé, kteří možná získali nějaké zkušenosti jinde, nemohou přijít na Ukrajinu a tu samou šablonu použít tam.
„Bez pochopení místního kontextu to nelze v žádném případě,“ ukončuje Pokalčuková.