Dvě desetiletí vlády prezidenta Vladimira Putina v Rusku byla velmi nepříznivá vůči nezávislým médiím. Od doby, kdy byl Putin v roce 2000 poprvé zvolen, potlačil Kreml nezávislé státní vysílání, uzavřel nebo převzal jiné komerční mediální projekty, vyvíjel tlak na vlastníky médií a inzerenty, vytlačoval zahraniční investory a opakovaně blokoval přístup k různým nestátním internetovým zdrojům.
To všechno ještě není nic ve srovnání s nevyřešenými vraždami předních novinářů, jako byli Igor Domnikov, Jurij Ščekočichin, Paul Klebnikov a Anna Politkovská. Mezitím byl éter celé země zaplaven nepřetržitým proudem kremelské propagandy za pomoci bohatě dotovaných státních televizních kanálů.
Během posledních pěti nebo deseti let stále ubývala hlavní média, říká novinář a mediální konzultant Ilja Klišin. „A může se to kdykoli zhoršit.“
„My – lidé v mediálním byznysu v Rusku – žijeme ve stavu úzkosti, deprese, existenciálního poplachu,“ řekl pro ruské vysílání RFE/RL (Svobodná Evropa/Svoboda). „Žijeme a nevíme, jestli zítra nespustí nějakou novou verzi (velkého teroru Josifa Stalina) a nezatknou pět tisíc novinářů nebo nezablokují jejich bankovní účty, jako tomu bylo nedávno u Navalného.“
„Pokud to nepřijde ve Stalinově duchu, mohlo by to být něco ve stylu Erdogana,“ dodal.
Ale vzdor nátlaku v Rusku stále existuje vysoce kvalitní nezávislá žurnalistika, která po celé zemi nabývá nových forem a přizpůsobuje se zdánlivě neobyvatelnému mediálnímu prostředí.
Nepřátelství Kremlu se zaměřuje na hlavní média, která se zabývají tvrdou investigativní prací,“ říká Roman Dobrochotov, šéfredaktor webu The Insider. Poukázal přitom na média jako Vedomosti, Forbes a Kommersant.
„A nečekaně se v tu chvíli se objevila úplně nová média – média nové vlny,“ řekl. „Jako první The Insider, pak ale přišla řada dalších. Od The Bell až po různé malé mediální projekty (bývalého ropného magnáta) Michaila Chodorkovského. Meduza je někde uprostřed mezi většími a menšími projekty, ale je také součástí nové vlny, kde pracuje nová generace novinářů.“
A všechna tato nová média se podle Dobrochotova objevují v „supertoxickém prostředí“. „Z tohoto důvodu jsou silnější,“ tvrdí. „Je to prostě zákon evoluce.“
Sergej Smirnov, šéfredaktor Mediazony, dalšího relativně nové nezávislého online projektu, s tím souhlasí.
„Žurnalistika si vede dobře,“ soudí. „Byly napadeny jen klasické formy žurnalistiky.“
Dobrochotov říká, že vytvoření The Insider bylo pro tyto projekty nové vlny typické. Veškeré finance společnosti byly od začátku v zahraničí. Některá z médií včetně Meduzy a The Insider jsou zakotvena za ruskými hranicemi, i když všechna podávají zprávy o Rusku a jeho vývoji.
Novináři Insideru nemají žádnou ústřední kancelář, všichni pracují na noteboocích, kdekoli to bylo možné, aby někdo „nemohl prostě někam přijít a uklidit všechny naše počítače“.
Nainstalovali nejmodernější ochranu proti hackerským útokům a útokům DDoS (typ útoku na internetové služby nebo stránky, jehož cílem je cílovou službu znefunkčnit a znepřístupnit ostatním uživatelům) „které ani mnohá západní média nemají“.
Dobrochotov říká, že jeho web není nějaká na poušti osamělá květina, ale součást celého „nového ekosystému“.
A co víc, říká, že většina těchto médií odmítá „clickbait“, lákání na obsah a produkování zábavy, ale chce si získat reputaci pro „společenský význam“, což je důležité pro různé formy crowdfundingu, které jsou základním kamenem jejich obchodního modelu.
„Čím větší je váš vnímaný společenský význam, tím více peněz můžete získat,“ říká Dobrochotov. Proto pak tato média mají motivaci svůj společenský význam prokázat. Je to velmi pozitivní podnět. „My ve společnosti Insider jsme s touto tendencí velmi spokojeni, protože nyní více než polovinu našeho provozu táhnou naše velké investigativní věci. Víme, že to naše publikum očekává,“ dodává.
K tomu můžeme jen dodat, že situace v Rusku je hrozná, ale právě proto je ruská zkušenost užitečná. Pokud je za tak příšerných podmínek možné dělat nezávislou žurnalistiku, není důvod, proč by to nešlo jinde. Není třeba se stále třást, co panstvo dovolí, na co si dávat ze strachu pozor, kam kdo vtrhne a něco zakáže a zabaví. Vztek moci ukazuje, že je to účinné a má to smysl.
(RFE/RL)