Do začátku školního roku zbývají už jen dva týdny. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy představilo manuál, jak přesně mají školy postupovat v nejrůznější problematice. Některé věci však manuál nesděluje podrobně. V rozhovoru s prezidentem Asociace ředitelů základních škol odhalujeme, jaké jsou obavy ředitelů škol a jak bude spuštění nového školního roku vypadat.

Školní rok se blíží. Bude se jeho začátek nějak lišit od toho loňského?
Začátek školního roku se bude lišit. Budeme muset dodržovat hygienická opatření už od prvního dne, takže nějaké slavnosti a uvítání se pravděpodobně nebudou konat. Školy musí zvážit, zda pustí rodiče s prvňáčky, což bývá zvykem, ale za těchto hygienických podmínek to zřejmě nebudeme moci udělat.

Jsou na start školního roku ředitelé základních škol dobře připraveni?
Trochu jsme tušili, co nás čeká. Bude to náročné, ale ne proto, že jsme se to dozvěděli až teď. Pokyny jsou poměrně jasné, ale momentálně je například otázka stěhování tříd. Ty by se podle pokynů měly stěhovat co nejméně. Školy mají dilema, protože odborné učebny jsou potřebné pro všechny. V tomto budeme muset ještě hledat cestu – tedy jak manuálu co nejvíce vyhovět a zároveň neznemožnit výuku.

Budou školy reagovat na barvy epidemiologického semaforu?
Manuál obsahuje tyto instrukce pro školy, pasáž o nich není příliš rozsáhlá. Při bílé nejsou omezení skoro žádná, při zelené jsou otázky týkající se nošení roušek, většího rozdělení skupin, a kdyby pak došlo ke žluté a červené skupině, tak tam budou omezení už výrazná.

V manuálu se nic nepíše o tom, že by se ve společných prostorách měly nosit roušky, protože v době, kdy byl napsán, to zřejmě ještě neplatilo. S tím přišlo ministerstvo zdravotnictví až potom.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

V zelené oblasti má dojít k omezení vstupu do školy cizím lidem, schůzky s rodiči se budou konat on-line. Žlutý stupeň omezuje mimoškolní akce, červená by pak měla vést k omezení provozu školy, případně k přechodu na distanční vzdělávání. Jak se budou řešit klasické sezonní rýmy, nachlazení a chřipky na školách?
Po téhle stránce to bude konečně v pořádku: žáci by správně s těmito příznaky vůbec do školy chodit neměli. Po této stránce je to dodržení stavu, který měl platit už dávno.

Jde v obecnosti říct, zda budou učitelé nuceni na začátku školního roku dohánět koronavirem zasažené druhé pololetí?
Školy budou individuálně řešit problémy dětí s tím látku dohnat. Ale jinak než individuálně to ani nejde.

A co látka, která se vůbec neprobrala?
Školy by ji měly rozdělit na takovou, kterou ještě musí probrat a zařadit ji do tohoto roku, a tu, kterou nemusí probrat vůbec – tedy je zbytná. A ta se prostě probírat nebude.

Jak hodnotíte aktuální novelu školského zákona? Má nějaká úskalí?
Je možné, že to ještě dozná nějakých změn, ale v zásadě souhlasím s tím, aby distanční výuka byla pro děti povinná a aby jim školy vyšly vstříc a výuku přizpůsobily tak, aby to děti zvládaly. Přes všechny těžkosti je to asi jediný způsob, jak se tohle mohlo uzákonit.

V reálu to nějaké problémy může přinést. Například v tom, co tam specifikováno není – tedy v jaké situaci distanční výuka bude povinná pro školy. Jestli ji zahájí ze své vůle, nebo jaké bude nařízení. To je tam trochu vágně řečeno.

Formu výuky na dálku novela nijak nestanovuje, škola se má každému žákovi přizpůsobit. Co to v praxi znamená?
Školy by se měly snažit převést výuku na elektronickou platformu, učit on-line. Dálková výuka ale automaticky neznamená elektronická. Tam, kde škola určí, že to nedává smysl – v případě třeba malé vesnické školičky, kde se všichni znají a bydlí za humny – se to může dělat nějak jinak.

Dálková výuka může být i to, že se předání učiva bude dít nikoli na bázi elektronické, ale na bázi osobního předávání úkolů a jejich řešení. Každá škola se k tomu může postavit, jak chce. Chtěli bychom, aby výuka fungovala elektronicky, ale to zákon nestanovuje.

V manuálu je uveden i případ, že pokud karanténa postihne přes polovinu žáků, škola začne poskytovat vzdělávání distančním způsobem. Dálkové studium se bude týkat třídy, nebo celé školy?
Týká se to třídy. Je povinnost učit dálkově ty děti, které jsou doma, a zároveň ta skupina, která ve škole zůstane, by se měla učit ve škole.

Jak se budou muset v takovém případě – tedy bude-li dítě v karanténě – zařídit rodiče? Co mají dělat, když jejich dítě nebude moci do školy?
Záleží na věku dítěte. Se staršími dětmi nutně nemusí být rodiče doma, ale pokud se bavíme o nejmladších žácích, tam je to nezbytné. U těchto ročníků bohužel neumíme dálkově vzdělávat tak, abychom rodiče vůbec nepotřebovali.

Takže je to na rodiči, musí si to zařídit sám? Setkávám se s názory těch, pro které to není úplně ideální.
Jak byste to udělal vy? Já s vámi samozřejmě souhlasím, ale pokud je chceme vzdělávat, tak si to jinak úplně nedokážu představit. Rodič je povinen zabezpečit dítě, aby se vzdělávalo. U malých dětí je to velký problém. Pedagogické fakulty nabízejí program studentů na doučování žáků. Možná by byla cesta i touto formou, že by studenti pomáhali školám. Sice se myslí doučování ve smyslu dohánění nějakých restů, ale studenti by se dali využít i takhle.

Do vnitřních prostor škol se 1. září navrátí roušky, nebudou však v rámci jednotlivých tříd. Dává toto rozhodnutí ministerstva zdravotnictví smysl?
Každé opatření drobný smysl dává. Ale samozřejmě čím víc se liší situace ve školách od situace okolo, tak se jejich smysl zmenšuje. Jestli se díky tomu šíření nákazy sníží, to nedokážu říct.

Proč ministerstvo zdravotnictví rozhodlo zrovna takto?
Když jsou děti ve třídách bez roušek, tak jsou jen v jedné skupině. Když vyjdou ven s rouškou, sníží se tím pravděpodobnost nákazy. Nějaký smysl to má, ale že by to všechno vyřešilo, to samozřejmě není pravda.

Když byla jarní karanténa, někteří učitelé si připravovali interaktivní prezentace přes on-line nástroje, jiní posílali čísla stránek pracovních sešitů formou SMS. Čistě teoreticky, pokud by se opět muselo do karantény: jsou školy připravenější řešit tento problém nějakým konkrétním mechanismem? Něco, co by narovnalo kvalitu digitální výuky?
Řekl jste to přesně – jsou připravenější. Kdybyste se zeptal, jestli jsou připravené – řeknu vám ne. Zákon to neřeší, v manuálu je ale snaha školám poradit.

Na jaké bázi se bude vyhodnocovat, zda má žák vhodné prostředí pro výuku doma?
To je dobrá otázka. To tam není úplně specifikované a závisí to na tom, aby to posoudily jednotlivé školy. Tohle bude jejich úkol. Ředitelé škol nejsou pitomci a poznají, jestli dítě potřebuje pomoc nebo ne. Určitě jsme schopni to poznat líp my, kteří jsme přímo v té komunitě s dítětem, než nějaký člověk z ministerstva.

Na notebooky do škol chce resort vyhradit 1,28 miliardy korun. Co se bude dít, pokud se žák bude muset účastnit výuky z domova, ale nebude mít vlastní počítač? Požádá si o zápůjčku?
Notebooky budou hlavně pro učitele. A když už, tak škola musí umět vytipovat ty, kteří pomoc opravdu potřebují. Zřejmě si vymyslí vlastní systém, ve kterém rodiče žáka budou žádat školu, popřípadě učitelé budou aktivně oslovovat rodiny. Je mnoho organizací, které mají spoustu dobrých a někdy šílených nápadů, jak těmto lidem pomáhat. Teď můžou ukázat, jestli jsou schopny v praxi jim tyto věci sehnat. Pomoc ministerstva není cesta.

Poslední otázka – kolik dětí podle vašeho odhadu nastoupí 1. září do školy?
Já předpokládám, že stejně jako každý rok. Rodiče přihlašují děti na volitelné předměty, doptávají se. Je možné, že vznikne nějaká davová psychóza, ale myslím, že rozdíl v počtu dětí vlastně žádný nebude.