Naval Strike Missile NSM FOTO: U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist 2nd Class Zachary D. Bell, wikimedia, CC BY-SA 4.0
FOTO: U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist 2nd Class Zachary D. Bell, wikimedia, CC BY-SA 4.0
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odpověděl Vladimiru Putinovi na jeho návrh vytvořit v moři koridor, kterým by se do světa vyváželo obilí. Podle Zelenského přístavy, z nichž se ukrajinské obilí vyváží a které nyní kvůli ruské blokádě nefungují, odblokují nové protilodní zbraně, jež bude mít Ukrajina díky spojencům k dispozici.
„Jsme připraveni na vývoz obilí, Rusko lže, že nechceme vyvážet a vytváříme tak potravinovou krizi,“ prohlásil Volodymyr Zelenskyj. Odminovat přístavy však podle něj Ukrajina může, až bude mít jasné záruky v podobě protilodních zbraní. „Pracujeme na tom a získáme protilodní systémy. To nejsou výhrůžky. To budou ty nejlepší záruky,“ dodal Zelenskyj.
Britský premiér Boris Johnson slíbil Ukrajině další pomoc v podobě techniky v hodnotě 100 milionů liber. V dodávce by se měly objevit i americké protilodní střely AGM-84 Harpoon, které již Ukrajina díky Dánsku má a používá je k ochraně Oděsy. Podobnou pomoc ve výši 95 milionů eur poskytne Švédsko, které oznámilo dodávku protilodních střel RBS 17. A USA uvažují o dodávkách norských střel NSM.
Britský, respektive americký Harpoon dokáže zasahovat cíle do vzdálenosti 300 kilometrů a je použitelný za jakéhokoliv počasí. Tuto střelu lze odpalovat z lodí, z ponorek, ze země, ale i z letadel. Stejně jako v případě Neptunu jde i zde o raketu podzvukovou, která však dokáže loď přímo potopit či na ní způsobit fatální požár.
Švédsko dodá konkrétně typ RBS 17, jež je modifikací protitankové střely AGM-114 Hellfire. RBS 17 může být odpalována jak z lodí, tak z mobilních odpalovacích zařízení. S ohledem na hmotnost hlavice, která má 9 kg a dolet přibližně 9 kilometrů, počítají Ukrajinci se švédskými raketami jako s „doplňkem“ k britským raketám Brimstone, které však nejsou primárně určeny k ničení lodí, k bombám využívaným na tureckých dronech Bayraktar TB2 a vlastních Neptunech, proti nimž je švédská raketa rychlejší, protože se pohybuje až o 400 kilometrů rychleji než zvuk. RBS 17 tak poslouží hlavně k lovu ruských menších, ale rychlých výsadkových člunů a menších lodí operujících blíže u pobřeží.
Norská NSM, tedy Naval Strike Misille od společnosti Kongsberg, je považována za jednu z nejdokonalejších střel na světě. Hlavním důvodem, proč na tuto zbraň Ukrajinci netrpělivě čekají, je, že byla již vyvíjena proti ruským lodím, protože v regionu jiné nepřátelské státy, jichž by se mělo Norsko obávat, nejsou. Navíc byl její vývoj speciálně upraven, aby odpovídal schopnostem, výzbroji a taktice norského námořnictva, které se opírá spíše o dovednosti armády než o počet a velikost lodí, což je i případ Ukrajiny. NSM je relativně malá, váží „jen“ 410 kg, ale je vybavena „neviditelnou“ technologií stealth. Navíc má jeden z nejdokonalejších naváděcích systémů, a proto byla vybrána i pro vyzbrojení amerických lodí třídy Independence. Díky použité technologii se totiž pohybuje v letové výši pouhých pár metrů nad hladinou, což snižuje rozsah jejího zachycení na minimum. A protože na rozdíl od Neptunu či rakety Harpoon nepoužívá aktivní radarovou samonaváděcí hlavici, ale je naváděna pomocí termovize, je její zjištění pro případné obránce takřka nemožné. K vysoce přesným útokům ji lze použít do vzdálenosti až 185 kilometrů. Jedna raketa NSM má hodnotu necelé 2,2 milionu dolarů.
Od začátku ruské agrese proti Ukrajině ruské válečné lodě v Černém moři blokují plavby obchodních lodí, Ukrajina pak v obavě z ruského vylodění zaminovala své přístavy. Podle premiéra Denise Šmigala ztrácí Ukrajina každý den kvůli zablokovaným přístavům 170 milionů dolarů a její exportní možnosti klesly o více než polovinu.
Již v dubnu se Ukrajincům podařilo potopit vlajkovou loď Černomořské flotily, raketový křižník Moskva. Utrpěl zásah raketami Neptun a po několika hodinách se při tažení do přístavu potopil. Úspěch to byl o to větší, že raketa R-360 Neptun je domácí, tedy ukrajinské výroby. Jde o podzvukovou protilodní střelu, která je schopna standardně ničit plavidla do výtlaku 5000 tun. Použít se však dá i proti pozemním cílům. Před vznikem této rakety nemělo ukrajinské vojenské námořnictvo odpovídající zbraň k ničení nepřátelských námořních cílů ve značné vzdálenosti od pobřeží.
Povědomí o tom, že Ukrajina disponuje těmito zbraněmi, i „zkušenost“ s potopením křižníku Moskva vedly velení Černomořské flotily k tomu, že ruské lodě nyní operují dále od ukrajinského pobřeží.
