Veletržní palác FOTO: Jiří Sedláček / Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0
FOTO: Jiří Sedláček / Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0
Umístění Slovanské epopeje v paláci Savarin se neslučuje s uměleckou a celkovou hodnotou díla, řekla dědička Muchova díla deníku FORUM 24. Cyklus dvaceti velkoformátových obrazů by měl být po letech sporů umístěn ve zrekonstruovaném paláci Savarin blízko Václavského náměstí v Praze. S tím vnučka českého autora nesouhlasí. Vadí jí umístění v podzemních prostorách. Proti plánované rekonstrukci paláce se navíc vyslovilo ministerstvo kultury.
Společnou dohodu o umístění pláten ve zrekonstruovaném paláci, který by nově propojil ulice Na Příkopě, Panská, Jindřišská a Václavské náměstí, podepsali už v únoru zástupci hlavního města Prahy, Nadace Mucha, která je zastupována jedním z dědiců epopeje Johnem Muchou, a společnosti Crestyl. Právě ta by měla nové výstavní prostory vybudovat.
„Je to obrovská neúcta a nekulturnost vedení hlavního města, které chce několikrát přebít názory Národního památkového ústavu, který od roku 2017 tento objekt zamítá. Přesto se zase magistrát odvolává a domáhá se kladného rozhodnutí. Město na tom strašně ztrácí,“ okomentovala plánovanou rekonstrukci vnučka Alfonse Muchy.
Nově vzniklá expozice by měla být koncipována jako cesta životem Alfonse Muchy. Ukáže také, jak samotná epopej vznikala. Problémem ale je, že by dílo českého autora mělo být umístěné v podzemních prostorách. S tím nesouhlasí druhá dědička Jarmila Mucha Plocková, nevlastní sestra již zmiňovaného Johna Muchy.
Mucha by se Savarinem nesouhlasil
„První věc, která mi vadí jako potomkovi autora, je to, že se to umístění neslučuje s uměleckou hodnotou toho díla a celkovou hodnotou,“ popsala pro deník FORUM 24 Jarmila Mucha Plocková.
Podle dosavadních návrhů by součástí nové podoby paláce Savarin měla být také tržnice, obchody, restaurace a zelený dvůr s fontánou. „Je to (Slovanská epopej, pozn. red.) národní kulturní památka. Jde to naprosto proti filosofii autora, který by v žádném případě nesouhlasil s tím, aby toto dílo bylo spojované s komerčním centrem zahraničního developera. Je to zrůdné,“ uvedla vnučka Alfonse Muchy.
„Kulturní národní dědictví, které je v majetku Prahy, chtějí umístit za komerční nájem do bývalých garáží. Nahoře jsou obchody s hamburgery a pod tím je unikátní světové dílo. Je nepochopitelné, kdo to vymyslel. Odporuje to všem kritériím, které si samo město pro pavilon epopeje dalo,“ doplnila Jarmila Mucha Plocková.
Ideální místo? Průmyslový palác nebo Ledárny Braník
Slovanská epopej je od července roku 2021 vystavena na zámku v Moravském Krumlově. Hlavní město ji na jižní Moravu zapůjčilo na pět let. V roce 2026 se cyklus pláten vrátí zpět do české metropole, kde by v barokním paláci Savarin měl nalézt domov na dalších dvacet pět let s možností prodloužení pronájmu prostorů po uplynutí této doby. Mezitím má Praha připravit vlastní pavilon s prostory, kde by do budoucna byla natrvalo vystavena všechna plátna tak, jak si jejich autor Alfons Mucha přál.
Ideální alternativou, než město postaví samostatný pavilon pro Slovanskou epopej, je podle vnučky autora Průmyslový palác na pražském Výstavišti. „V dnešní době není nic, čím by se Průmyslový palác zaplnil. Je to objekt, který patří Praze, je to místo, které je ideální. Praha by na tom mohla jen vydělat. Nevím, kdo si celoročně pronajme půlku paláce. Jeví se mi to jako ideální.“
Konečné místo, kde by Muchova epopej mohla skončit natrvalo, by podle Jarmily Mucha Plockové byla stráň Vítkova nebo Ledárny Braník. „Je to unikátní stavba, která je na to jak dělaná. Je to nádherné místo a je to přesně to, co IPR doporučuje – kulturní centrum, jehož jádrem by byla Slovanská epopej, mimo centrum města a aby se revitalizoval Braník.“
O vlastnictví Slovanské epopeje vede s vedením hlavního města několikaletý spor druhý z dědiců John Mucha. Autor daroval Praze dvacet velkoformátových obrazů pod podmínkou, že je umístí na vlastní náklady v budově výslovně vystavěné k tomuto účelu. John Mucha ale požadoval vrácení celého cyklu, protože Praha tyto podmínky nesplnila. Naposledy se spor dostal k soudu v roce 2020, kdy obvodní soud nepravomocně rozhodl, že Slovanská epopej Praze kvůli nesplnění podmínek nepatří.
Ministerstvo rekonstrukci paláce Savarin zamítlo
Rekonstrukce paláce Savarin měla stát zhruba 10 miliard korun a o její návrh se postaral britský architekt Thomas Heatherwick. Ve zrekonstruovaném Savarinu v blízkosti Václavského náměstí v Praze by měl vzniknout přímý vstup do metra, původní jízdárna v interiéru získá jedno patro a také dvě podzemní podlaží, ve kterých bude podle návrhu nákupní galerie.
Proti rekonstrukci paláce Sylva-Taroucca, jenž je známý také jako palác Piccolomini nebo Savarin, se ale v závazném stanovisku, které má redakce FORUM 24 k dispozici, vyslovilo ministerstvo kultury. Podle resortu vedeného ministrem Martinem Baxou (ODS) je příprava navrhovaných prací z hlediska státní památkové péče nepřípustná.
Ve stanovisku, které se opírá o názor Národního památkového ústavu, ministerstvo píše, že jedním z hlavních důvodů, proč je proti rekonstrukci paláce, je nadměrný rozsah podzemních prostor, včetně podsklepení areálu kulturní památky paláce Sylva-Taroucca.
Problémové jsou ale také vjezdy do garáží. Ty by podle památkového ústavu znamenaly výrazný zásah do stávající urbanistické situace prostoru náměstí. Vjezdové rampy by navíc narušily celistvost veřejného prostoru a vytvořily nové bariéry pro chodce. Ministerstvu ve stanovisku vadí také příliš vysoká hladina novostaveb ve dvorních prostorech a v prostoru obklopujícím původní jízdárnu.
Stavební firma Crestyl uvedla, že požádala ministra kultury Martina Baxu (ODS) o přezkum zamítavého stanoviska.
Zamítavé stanovisko ministerstva kultury ale není jediným zádrhelem v celé plánované rekonstrukci. Už v roce 2019 přišel server Investigace.cz s informacemi o vlastníkovi maltské společnosti Crestyl Savarin, která přes českou firmu Welwyn objekt vlastní. Největší podíl ve společnosti podle serveru vlastní Tahir Abdolbari Gozal, který je spjatý s autoritářským vládcem Ázerbájdžánu.
