Místopředsedové parlamentu Karel Havlíček (ANO) a Jan Skopeček (ODS) FOTO: Pavel Šmejkal, FORUM 24
FOTO: Pavel Šmejkal, FORUM 24
Místopředseda poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) se v neděli v diskuzním pořadu Partie Terezie Tománkové střetl s místopředsedou hnutí ANO Karlem Havlíčkem. Tématem se stala hospodářská budoucnost Česka a státní rozpočet.
Politici se spolu setkali v rámci pořadu Partie Terezy Tománkové na CNN Prima NEWS, aby mimo jiné diskutovali o nedávných výrocích premiéra Petra Fialy (ODS) o německých platech a dalších tématech týkajících se českého hospodářství, zejména o českém rozpočtu na nový rok.
Podle Skopečka se k německým platům můžeme přibližovat, nicméně do čtyř let jich nedosáhneme. „Jsme na 91 procentech průměru HDP Evropské unie,“ řekl mimo jiné Skopeček. Domnívá se nicméně, že doba, kdy se Česká republika porovnávala s postkomunistickými zeměmi, minula. Předchozích 35 let označil za ekonomicky úspěšné, dokud rozvoj nezastavil covid. Vyzval k diskuzi na téma, jak dosáhnout zvýšení produktivity práce, posilování kurzu koruny a návratu k hospodářskému růstu.
Havlíček označil premiérův výrok za nepřijatelný. „Nic proti ambicím a vizím, ale nesmí to vyznít směšně. Je to absolutní ekonomický nesmysl a megapopulismus. To jsem za posledních 30 let nezažil. Současně jsem toho názoru, že to může být bráno jako šíření poplašné zprávy,“ prohlásil.
Podle něj míří nyní Česká republika, pokud jde o vývoj reálných mezd, opačným směrem. Zároveň hovořil o poklesu kupní síly koruny vzhledem k energiím a potravinám. Zvýšit mzdy ve státním sektoru na zmíněnou úroveň by podle něj vedlo ke kolapsu státu.
Skopeček vyzval k tomu, aby se politici nespokojili se šířením špatné nálady, ale nabídli cestu k růstu HDP i mezd. Apeloval zejména na hledání cest k růstu produktivity práce. Ta podle něj stagnuje již od časů covidové pandemie. Ze šíření nepodložených slibů naopak obvinil předchozí vládu hnutí ANO. Zmínil v této souvislosti například slib stadionu pro českou rychlobruslařskou šampionku Martinu Sáblíkovou. „Já v Harrachově nevidím opravené skokanské můstky a nevidím opravenou Novou scénu Národního divadla. Nic z toho není. Vaše sliby byly daleko absurdnější,“ vyčetl Havlíčkovi.
Hovořilo se rovněž o podpoře školství, vědy a výzkumu v České republice. Skopeček zdůraznil zvyšující se podporu školství. Havlíček naopak kontroval podle něj nedostatečnou podporou vědy a výzkumu, která podle jeho názoru v posledních letech klesala. Skopeček oponoval posílením jejich podpory v příštím roce a tím, že vládě svazují ruce mandatorní výdaje.
Oba politici se posléze věnovali vyjádřením šéfa ANO Andreje Babiše, který uvedl, že občané mají obavu o duševní zdraví premiéra Fialy, a požadoval zařazení bodu o jeho psychickém zdraví do programu jednání, aby „neděsil občany“. Ministři vlády na protest opustili sál poslanecké sněmovny. Jednání následně muselo být přerušeno. Havlíček prohlásil, že šlo o reakci hnutí ANO na předchozí útoky vládní koalice na Andreje Babiše a další politiky ANO.
Skopeček konstatoval, že s premiérem lze souhlasit či nesouhlasit, ale to označil za přirozené. Podobné výroky podle něj na plénum sněmovny nepatří a připomněl moment, kdy Andrej Babiš veřejně hovořil s kohoutem. Babiš podle něj dělá všechno pro to, aby se z parlamentu stala jím dříve kritizovaná „žvanírna“, řekl a kritizoval parlamentní obstrukce, které podle něj dosáhly nebývalé úrovně.
Dalším tématem diskuze se stalo jednání o rozpočtu. Pozměňující návrhy hovoří o přesunech v rámci kapitol v objemu přesahujícím 200 miliard korun. Podle Havlíčka je rozpočet špatný strukturálně, zejména kvůli financím, které chybí na obnovitelné zdroje, na provoz firem se státní účastí a na důchody. Zmínil i nadhodnocené emisní povolenky. Zároveň se nedomnívá, že předpokládaný růst hospodářství v Česku v příštím roce dosáhne 2,7 procenta.
Skopeček konstatoval, že schodek, který vláda přebírala, počítal se schodkem přes pět procent HDP. V příštím roce by přitom měl činit 2,5 procenta. Na výtky od Národní rozpočtové rady vlády reagoval tak, že zmíněné problémy jsou řešitelné i vzhledem k tomu, že jde o částky velikosti zlomku v rámci celého rozpočtu.
Domnívá se, že navzdory možným výhradám, které vůči rozpočtu může mít prezident Petr Pavel, bude nakonec ochoten rozpočet podepsat, a to i z toho důvodu, že k podobné situaci, kdy by tak hlava státu neučinila, dosud v historii nedošlo, a to ani v případě, kdy prezident Václav Klaus podepisoval rozpočty ČSSD.
