GLOSA / Norsko je už nějakou dobu terčem kritiky ostatních zemí na severu Evropy za to, že na rozdíl od nich na své podpoře Ukrajině šetří. Zatímco například Dánsko či baltské státy napadené zemi přispěly 1,5 až 2,2 procenta svého HDP, v případě Norska je to pouhých 0,7 procenta.

Jde přitom o stát, který podle tamního ministerstva financí v letech 2022-2023 obdržel dodatečné zisky z vývozu ropy a zemního plynu ve výši téměř 2600 miliard korun. Nepřímo je vydělal na válce, od jejíhož začátku se evropské země snažily snížit svou závislost na ruském plynu – a tak ho ve větší míře začaly kupovat od Norska. Právě část těchto zisků by podle kritiků měla směřovat na Ukrajinu.

Dále čtěte

Někteří nečekají, až Američané zavelí. Škoda že to zbytek Evropy nevidí

GLOSA / Skoro by se dalo říct, že Švédové dělají, co Američanům na očích vidí. Stačilo,…

Obvyklé severské korektnosti se vymyká ostré vyjádření na adresu Norska z úst švédské europoslankyně Karin Karlsbroové (Liberálové), která je v Evropském parlamentu zodpovědná za finanční podporu Ukrajině. „Je zarážející, že Norsko na podpoře Ukrajině škudlí. Je to v našem společném zájmu a hloupé lakomství může být velmi drahé a nebezpečné,“ prohlásila ve Švédském rozhlase.

Podle europoslankyně je takové chování negativním signálem v době, kdy jsou jednota a solidarita klíčové. Naštvanost blízkých i vzdálenějších sousedů je o to pochopitelnější, když člověk uváží, jak ekonomicky dobře na tom Norsko je. Podle HDP na obyvatele je čtvrtou nejbohatší zemí světa.

Po třech letech války se letos v únoru začaly dít věci, které, jak se zdá, přiměly Nory chytit se za nos. Novým ministrem financí se stal bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který je horlivým zastáncem pomoci Ukrajině. USA naznačily, že z hlediska bezpečnosti mohou nechat Evropu na holičkách, a prezident Donald Trump vypoklonkoval Volodymyra Zelenského z Bílého domu.

Dále čtěte

Žena činu, která je s každou krizí silnější. Vliv dánské premiérky už překročil hranice severní Evropy

PORTRÉT / Po Mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února, na níž se Evropa dozvěděla, že se v otázce obrany napříště…

A do třetice – den poté, co se oba vrátili z Ukrajiny, navštívila norského premiéra Jonase Gahr Støra jeho dánská kolegyně Mette Frederiksenová, aby se dohodli na užší obranné spolupráci. Těžko říct, co mu jako zástupkyně země, která patří mezi největší tahouny pomoci Ukrajině, řekla.

Každopádně před svým nedělním odletem na summit do Londýna norský předseda vlády pro rozhlasovou a televizní stanici NRK prohlásil, že vláda „brzy“ navrhne norskému parlamentu zvýšení finanční podpory Ukrajině.