Ilustrační foto (Zničený dům v ukrajinském městě Oděsa.) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Ministři financí a guvernéři centrálních bank skupiny velkých světových ekonomik G7 na závěr třídenního jednání představili další pomoc Ukrajině, vytvořili novou iniciativu pro dodavatelské řetězce a slíbili řešení nedostatků v regulaci bankovního sektoru. Uvedli to dnes ve společném prohlášení po setkání v japonském městě Niigata.
„Vyzýváme k okamžitému ukončení nezákonné války Ruska proti Ukrajině, což by odstranilo jednu z největších nejistot ohledně globálního hospodářského výhledu,“ uvedli v prohlášení. Pomoc Ukrajině do začátku roku 2024 byla navýšena na 44 miliard dolarů (957 miliard Kč). To umožnilo Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) schválit podporu ve výši 15,6 miliardy dolarů na čtyři roky.
V situaci zvýšené nejistoty v globální ekonomice je podle zástupců G7 nezbytné zachovat „flexibilitu“ hospodářské politiky. Centrální banky „zajistí, aby inflační očekávání zůstala dobře ukotvena, a budou jasně sdělovat své postoje, aby pomohly omezit negativní dopady mezi jednotlivými zeměmi“, uvádí se v komuniké.
To dále nabídlo určitou podporu snaze Spojených států snížit závislost dodavatelských řetězců na Číně a zároveň oslovilo země globálního Jihu. Jednání se zúčastnili i představitelé rozvíjejících se ekonomik, jako je Indie, Brazílie a Indonésie. Není sice neobvyklé, že se summitů lídrů G7 účastní i nečlenské země, ale je to poprvé od roku 2009, kdy byli pozváni i šéfové jejich finančních institucí.
Po pádu bank Silicon Valley Bank a First Republic Bank a převzetí Credit Suisse byla významným tématem setkání finanční stabilita. Nejvyšší představitelé světové hospodářské politiky uvedli, že budou pozorně sledovat vývoj v bankovním sektoru a že „jsou připraveni přijmout vhodná opatření“ k jeho udržení. Ministři financí a guvernéři centrálních bank skupiny G7 také informovali, že se budou zabývat slabými místy v nebankovních institucích a problémy s likviditou v otevřených fondech.
Zástupci G7 se během setkání dále zabývali narušením globálních dodavatelských řetězců, a to zejména s ohledem na Čínu. Ministři financí navrhli nové partnerství, které bude otevřené dalším zemím. Partnerství pro posilování odolného a inkluzivního dodavatelského řetězce (RISE) chtějí spustit nejpozději do konce tohoto roku, vyplývá z komuniké.
Zatímco USA prosazují snížení závislosti na Číně, některé evropské země zaujaly zdrženlivější přístup. Eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni varoval, že oddělení od Číny by bylo pro globální obchod rizikem.
„Nechceme přestat obchodovat s Čínou, ale zajistit větší bezpečnost dodavatelských řetězců v některých strategických odvětvích, jako jsou vzácné minerály,“ řekl Gentiloni v rozhovoru na okraj setkání.
Stín na zasedání vrhly potíže USA, které se snaží zabránit platební neschopnosti federální vlády. Ministryně financí Janet Yellenová v pátek v rozhovoru s televizí Bloomberg uvedla, že pokud Kongres nezvýší limit pro zadlužení, federální vláda nedokáže pokrýt některé závazky státu. Definitivní zlom by podle ní mohl nastat 1. června.
