
Trump a Vance v Oválné pracovně zkritizovali Zelenského. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia

KOMENTÁŘ / Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má za sebou nejnepřátelštější a nejpodivnější návštěvu v Bílém domě. Na tiskové konferenci, která následovala po neveřejném jednání, se do něj pustili americký prezident a viceprezident a vyčítali mu všechno možné. Od nedostatku vděku po neochotu podepsat první návrh dohody o nerostech. Donald Trump zopakoval lži o tom, že USA Ukrajině dodaly pomoc ve výši 350 miliard dolarů. Neopomněl také pochválit Putina, který prý spolu s ním prošel peklem nepravdivých obvinění a dohody s ním dodrží, protože si ho váží. Zelenského chvílemi nepustili téměř ke slovu. Trump tiskovku uzavřel slovy, že by to stačilo, a že to bude aspoň dobrá podívaná. No, možná pro Putina.
Donald Trump dělá politiku jako šoubyznys. To je něco, na co jsme si už mohli zvyknout. Do jisté míry by bylo dobře hrozivou podívanou, kterou jsme viděli, nepřeceňovat. Podobné výměny se při tvrdých vyjednáváních odehrávají. Rozdíl je v tom, že tomu tak je za zavřenými dveřmi. Má to svůj dobrý důvod, protože veřejně vyrčená ostrá slova se vždy hůře berou zpátky. Ono prostě nestačí za týden říct, že nevěříte, že jste někdy něco takového řekli.
Ultimáta pro Zelenského
Každopádně ovšem nejde jen o to, jakým stylem se do ukrajinského prezidenta Američané začali navážet. Jde o podstatu toho, co říkali. Trump řekl, že Zelenskyj Putina nenávidí, což je překážka míru. Také dal v podstatě ukrajinskému prezidentovi ultimátum. Pokud nepřijme dohodu, kterou Trump dojedná, Amerika už nebude dále pomáhat.
Slova o nenávisti vůči Putinovi přitom zazněla ještě před tím, než se tisková konference vyhrotila. K tomu došlo poté, kdy J. D. Vance zaútočil na předchozí Bidenovu administrativu a řekl, že je dobře, že se Spojené státy vracejí k diplomatickému řešení. Zelenskyj se zeptal, kde USA bere jistotu, že Putin dohodu o příměří dodrží, když v roce 2019 takovou dohodu uzavřel, a přesto zemi v roce 2022 napadl.
V reakci na to Vance obvinil ukrajinského prezidenta z toho, že je nevděčný. Trump k tomu pak doplnil, že nebýt americké pomoci, válka by byla trvala jen dva měsíce. Viditelně podrážděný Zelenskyj na to uštěpačně podotknul, že by byla skončila za tři dny a že to už slyšel od Putina. Trump narážku nejspíš nepochopil a přisadil si, že možná ještě dřív.
Dvojí metr
Sledujeme tedy, jak americký prezident v zájmu co nejrychlejšího uzavření míru netlačí na agresora, ale na oběť. Kde jsou hrozby sankcemi proti Rusku? Putin přitom ze svých požadavků neslevil ani o píď. Není to tak, že by jej Trumpův tlak přivedl k jednacímu stolu. Je to tak, že na rozdíl od Bidena je Trump ochoten jednat i přes to.
Je děsivé sledovat pokrytectví amerického prezidenta, který řekne o demokraticky zvoleném prezidentovi Ukrajiny, že je diktátor, načež o pár dní později odmítne za diktátora označit Putina s odůvodněním, že tento termín nepoužívá lehkovážně. Je extrémně skličující poslouchat, jak americký prezident říká, že nebude Putina tvrdě kritizovat, protože by s ním pak mohl těžko uzavřít dohodu, ale na stejné tiskové konferenci tvrdě útočí na Zelenského.
Z toho je bohužel patrné, že zatímco s Putinem Trump chce jednat a uzavřít dohodu, Zelenskému ji chce v podstatě jen předložit k podpisu a je ochoten si jej vynucovat tvrdým nátlakem. Zatímco Putin je partner, Zelenskyj ne. To je ovšem přesně to, co si Putin od začátku přál. Donald Trump má pravdu v tom, že to byla výjimečná podívaná. Jenže výjimečná byla svou ohavností, licoměrností a zbabělostí.