Není nad to, když nám někdo z médií patřících oligarchovi Babišovi říká, jak se to dělá špatně a že takhle tedy Babiš ty příští volby neprohraje. To je opravdu nezištná rada. Jen je to v samé podstatě dost pomýlené.
Na sociálních sítích jsme si mohli přečíst úvahu šéfkomentátora Babišových Lidových novin Petra Kamberského, jak se to dělá všechno špatně, takže autorův zaměstnavatel (Babiš/Mafra/Agrofert) volby nejspíš neprojede. Kamberský tam píše: „Včera tady spoustě lidí vypadly pojistky, když jsem napsal, že týdenní hon na tetu Alenu jí v očích většinového voliče nakonec jen nažene sympatie. Dozvěděl jsem se, že: jsem úplně blbej; si dělám prdel; jsem nic nepochopil; jsem si asi nevšiml, že lhala v životopise; nechápu podstatu věci; přehlížím, že napadla Ondřeje Housku a navíc milion dalších vysoce sofistikovaných argumentů. Potíž je v tom, že já o voze, a vy (někteří) o koze. Vy mi vysvětlujete, co všechno je na Aleně Schillerové špatně – a já se vám snažím vysvětlit, jak vnímá politiku normální člověk, který nesleduje její zákoutí 24/7.“
Pak následuje příklad z doby před třemi lety: „Vzpomínáte na jaro 2017? Jak Bohuslav Sobotka začal nenápadně trousit věty o tom, že Babiš má zásadní problém s korunovými dluhopisy, a pomalu si připravoval půdu na jeho vyhození z vlády? A vzpomínáte na tu hromadu také nanejvýše sofistikovaných fcb argumentů, proč je to skvělý nápad a proč se ‚Slávek‘ musí ‚Andyho‘ zbavit? Těch bylo, a toho potlesku, těch gratulací! Tehdy jsem psal, že je to z hlediska politické strategie nesmysl a sebevražda, která ČSSD šeredně ublíží a Babišovi prospěje. Protože volič nepochopí, proč byl Sobotka s Babišem tři a půl roku v jedné vládě, důsledně jej hájil i v těžké kauze Čapák a teď jej najednou vyhazuje?“
Pak autorova pointa: „Když si připustíte, že jiní lidé mají jiné preference než vy, že sledují zprávy s jinou intenzitou, že jinak vyhodnocují podstatné/nepodstatné, porozumíte mnohem lépe nejen české politice, ale i svým skutečným sousedům. A pravda je taková, že čtením Blesku pochopíte mnohem více než sledováním každodenních lynčů na sítích.“
Tak nejdřív by to asi chtělo provést nějaké rozlišení. Novinář by neměl psát primárně kvůli tomu, aby podpořil (nebo nepodpořil) „Andyho“ nebo někoho jiného. Píše o tom, jak věci jsou, a potom z nesčetných interpretací, pokud píše komentář, vybere ty legitimní a vynechá ty nelegitimní. Ty se mohou lišit třeba o 180 stupňů, ale měly by být nějak zakotvené v realitě.
Není jasné, proč novinář z Agrofertu vychází z podivných předpokladů:
1. Novinář je fanoušek.
2. Novinář je volební manažer.
3. Novináři s výjimkou Petra Kamberského neznají smýšlení prostého lidu, protože nečtou Blesk. Pracovní hypotéza by mohla být, že kvůli tomu, že takhle se v médiích Agrofertu (je jedno, jaký název zdědila z minulosti) prostě pracuje.
To ale není tak důležité. Samozřejmě že je novinář taky fanoušek a má svou představu o tom, kdo by měl vyhrát a kdo by měl pohořet. To ale ještě neznamená, že ho to musí totálně zaslepit. Jak smýšlí lid, to ví docela dobře z toho, že ona zmíněná masová média sleduje, a kromě toho mu chodí nesčetné a dost milé reakce čtenářů. Stačí v novinách pracovat týden, aby i ne moc bystrý jedinec pochopil, jak na tom polovina populace je.
Jenomže osud už je takový, že když někdo postaví svou volební kampaň na tom, že hodlá vyměnit tradiční politiky a nemehla, a pak to v jeho vládě, kterou si sám sestavil, vypadá jako na besídce zvláštní školy, je těžké o tom nepsat. Převážná většina novinářské práce spočívá v něčem jiném, než je běh za Alenou Schillerovou s mikrofonem a jazykovými testy. Ve skutečnosti se jak dotyčné ministryni, tak i ostatním kladlo nesčetně mnoho otázek k mnoha tématům, a i prostý jedinec musí vidět, že tohle skutečně není vláda odborníků.
Ve skutečnosti je z dlouhodobého hlediska úplně jedno, jestli nějaký Sobotka vyhodí Babiše z funkce ministra, nebo nevyhodí. Nebo jestli se paní Schillerová vlastní vinou ztrapňuje, aniž by to dalo moc dodatečné mediální práce. Podstatné je, že oligarcha miliardář dokázal ze svého bohatství značně pochybného původu investovat do svého spasitelského obrazu a část novinářské scény v té hře jede. Pomocí najatých expertů, loutek ve vládě a lokajů na šéfredaktorských, šéfkomentátorských a redaktorských postech bude pokračovat ve svém sebebalzamování tak dlouho, až se vlivem vnitřního rozkladu a vnějšího tlaku figurína rozpadne. Může to zabrat nějaký čas, ale prostě k tomu dojde.
Pokud píšeme poněkud kriticky o paní ministryni financí a panu trestně stíhaném premiérovi, tak kvůli tomu, že ty věci dělají. To není lynč (ani kampaň), prostě to tak jenom je. Ty věci dělají oni, ty si nikdo nevymýšlí pro pobavení lidu, ani v žoldu opozice. Musíme to bohužel dělat, i kdyby to mělo Babišovi pomoci vyhrát volby. Protože nic jiného není pravda a nic jiného není naše role.
Někdo má jinou roli, o které snad ani neví, nebo si ji nechce připustit. Sem tam utrousit nějakou tu legrácku či kritiku o „Andym“, protože na první stránku agrofertích novin se to stejně nedostane, a ještě to působí dojmem nestrannosti a názorové plurality. Asi jako když duo Dvořák–Bohdalová provozovalo „kritickou“ komunální satiru, jako že v obchodech není všechno. Vidíte, smí se to! Není to ještě všechno úplně v háji!
Jenže už dost je.
