Boj o policii dosud neskončil, kolem Roberta Šlachty je znovu rušno. Bývalý šéf ÚOOZ se dosud nesmířil se vznikem nové policejní centrály a buduje silné vyšetřovací centrum v celní správě, ačkoli k tomu nemá patřičné pravomoci. Nedávno vyšlo najevo, že se chce stát policejním prezidentem, dnes přetahuje policii desítky lidí. Připravuje si povolební revanš?

Rok po vzniku Národní centrály proti organizovanému zločinu se situace v Policii ČR neuklidnila. Policejní reorganizace byla na jedné straně kritizována za přílišnou rychlost, na druhé straně ji hnutí ANO zneužilo v politickém boji, když se jako jediné postavilo po bok nejen bývalého šéfa protimafiánského útvaru, který tehdy na protest od policie odešel, ale i čelných představitelů státního zastupitelství.

Babišovo společenství drží pohromadě

Toto Babišovo neformální společenství stále drží pohromadě a v posledních dnech o sobě znovu nechává hlasitě slyšet. Osoby, obsazení a kulisy přitom zůstávají stále stejné, a přetrvává jejich kritický pohled na sloučení dvou elitních útvarů.

[ctete]129089[/ctete]

Nejvyšší státní zastupitelství Pavla Zemana vydalo zprávu, podle které jednotlivé složky i policisté uvnitř centrály pracují nevyrovnaně, a kritizuje i personální nestabilitu nového útvaru. Policejní prezidium se proti ní důrazně ohradilo. Svůj kritický postoj nezměnili ani olomoucký vrchní žalobce Ivo Ištvan a pražská vrchní žalobkyně Lenka Bradáčová.

„Pro mne i po tom roce nemá vznik útvaru žádnou přidanou hodnotu − naopak. Někteří policisté útvar opustili. Ti, kteří pracovali v době existence dvou útvarů dobře, pracují dál dobře a práce těch, s nimiž jsme nebyli spokojeni, se nijak nevylepšila,“ prohlásila Bradáčová v Českém rozhlase.

U zhrzeného Roberta Šlachty, který by do střetu, který málem položil vládu a stal se artiklem volební kampaně Andreje Babiše, šel kdykoli znovu, nemůže jeho postoj překvapit. Ovšem vysoce postaveným státním zástupcům by slušela jistá mediální zdrženlivost.

Nulová sebereflexe státních zástupců

Než státní zastupitelství začne někoho kritizovat kvůli špatnému fungování systému, mělo by si nejprve zamést před vlastním prahem. Ústavní soud loni ukončil protiústavní praxi některých žalobců, kteří v řadě případů porušovali právo obviněných na zákonného soudce.

Parlamentní vyšetřovací komise v lednu všemi hlasy vyzvala vládu k prověření zákonnosti postupu olomouckých žalobců v průběhu sporů o policejní reformu, kdy porušovali zásady neveřejného řízení a vynášeli zmanipulované živé policejní spisy. Státní zastupitelství v tomto směru po roce neučinilo vůbec nic a zametá zjevné lapsy svých kolegů pod koberec. Jeho sebereflexe je nulová.

Přesto si Policie ČR nedovolila kritizovat poměry ve státním zastupitelství, tak jak to v opačném směru činí jeho vrcholní představitelé. Z tohoto hlediska je jeho počínání nepřípadné, a svědčí jen o pokračující snaze dirigovat změny v policii, místo aby v první řadě účtovali s vlastními nedostatky.

Struktura podobná ÚOOZ

V poslední době vyplavala na povrch jiná závažná skutečnost. Mladá fronta DNES (31. 7. 2017) přinesla zprávu, že Šlachtovo stažení do ústraní v celní správě, kam mu pomohl za cenu velmi podivného „výběrového řízení“ předseda hnutí ANO, bylo jen zdánlivé. „Ve skutečnosti však začal na celní správě budovat silnou organizaci, strukturou velmi podobnou jeho bývalé ÚOOZ. A i díky tomu se po roce znovu stal hybatelem konfliktu s vedením policie,“ píše deník.

Na doutnající problém poukázal náměstek policejního prezidenta Jaroslav Vild, který kritizoval spolupráci mezi celní správou a policií v Daňové kobře. Trojici institucí, zabývající se v tomto společném projektu daňovými podvody, doplňuje finanční správa, rovněž jako celníci spadající pod ministerstvo financí.

Vild pozoruje „vybočení celní správy z Daňové kobry“ a reagoval tak na informace, které dostal od svých podřízených v krajích. „Zaznamenal jsem případy, kdy z finanční správy zaznívá, že jsou tlačeni, aby případy dávali celníkům, a ne policii,“ tvrdí.

To by ovšem zásadně narušovalo dosavadní schéma sdílení informací tří vrcholů trojúhelníku Daňové kobry. Vild ovšem poukázal na ještě závažnější skutečnost. Nelíbí se mu, že celní správa přetahuje v regionech policisty, kteří mají zkušenosti s vyšetřováním.

Třicet policistů ke Šlachtovi

Nabírání nových zaměstnanců připouští samotný Šlachta. „Jedná se o sto šedesát až sto sedmdesát lidí, které potřebujeme. Nejde jen o policisty, jdou k nám i lidé z finanční správy,“ uvedl. V rozhovoru pro Lidové noviny (4. 8. 2017) přiznal, že „od začátku roku 2017 přešlo od policie k celní správě celkem 40 policistů, z toho 30 na sekci pátrání“, kterou řídí. Odmítá přitom výhrady k vytváření nového mocenského centra a přeplácení lanařených vyšetřovatelů.

Tyto kroky se policii nezamlouvají už jen proto, že celní správa nepotřebuje lidi specializované na vyšetřování, protože tuto pravomoc má pouze policie. Skutečností je, že po nástupu Roberta Šlachty do celní správy Andrej Babiš usiloval o rozšíření kompetencí celníků, aby mohli sami vyšetřovat kriminalitu jako policisté, a nikoli jako doposud „jen“ předávat své poznatky policii, která potom vede vyšetřování a dotahuje je případně až k soudu.

Tento spor o navýšení kompetencí celní správy Babiš ve vládě prohrál letos v únoru, ale Šlachta zjevně tuto skutečnost nebere na vědomí. Postupuje tak, jako by vytvářel novou vyšetřovací strukturu. „Přijde mi to nesystémové, aby celní správa nabírala vyšetřovatele, když nedošlo k rozšíření jejích pravomocí,“ dodává Vild. U Šlachty však „vybočování“ z vlastních kompetencí není ničím novým, a ostatně bylo jedním z důvodů policejní reorganizace.

Tato fakta vrhají do jiného světla kritiku „personální nestability policie“ z řad nejvyšších státních zástupců, pokud se na ní svými aktivními kroky s posvěcením ministerstva financí přímo podílí jejich spoluhráč Robert Šlachta. Nezbývá než klást otazníky, proč to náměstek ředitele celní správy dělá.

Bude nová policejní „reorganizace“?

Leccos napovídá jeho vzkaz Andreji Babišovi, že by se rád stal policejním prezidentem. Tak to aspoň zaznělo z úst předsedy hnutí ANO na nahrávce s Markem Přibilem. Dnes to Šlachta popírá, takže jeden z těch dvou nepokrytě lže. Stejně tak popírá, že by nějaké „zdroje z ÚOOZ“, o kterých hovořil Přibil, dodávaly Andreji Babišovi protokoly ze živého policejního spisu Beretta. I toto zní nevěrohodně, jak si může být tak jistý?

[ctete]124066[/ctete]

Aktivizace zejména Lidových novin, které loni mediálně rozpoutaly válku o policejní reorganizaci a které dnes znovu dávají Šlachtovi exkluzivní prostor, také o něčem svědčí. Už v době nástupu bývalého šéfa ÚOOZ do celní správy se objevovaly pochybnosti, zda si zde nehodlá vybudovat paralelní policejní strukturu. Řada jeho dalších bývalých spolupracovníků přitom skončila na ministerstvu financí a spravedlnosti v gesci hnutí ANO, nebo u spřízněných vysoce postavených státních zástupců.

Loajální „pracanti“ by se v případě, že by se Robert Šlachta skutečně stal policejním prezidentem, hodili při případné nové policejní „reorganizaci“, která by lépe vyhovovala jeho představám. A nepochybně i představám jeho ochránců v čele s potenciálním předsedou vlády Andrejem Babišem.