Aféra Šlachtagate předvedla už zcela bez skrupulí, k čemu ministrovi financí slouží investice do celostátních deníků. Zejména Lidové noviny se zapojily do předimenzované policejní války s takovou vehemencí, že nemohlo být pochyb, jak klíčové téma to musí být pro jejich majitele. Zápřah Babišových médií v této věci je i na nové poměry mimořádný.
[ctete]64661[/ctete]
Kampaň v Lidových novinách: 12 titulních stran
Nepřehlédnutelnou hypetrofii této aféry v porovnání s ostatními médii nejlépe dokládají čísla. Od 2. června, kdy téma odstartovalo jako kauza Lidových novin, bylo do 27. června ve vydavatelství Mafra zveřejněno celkem 105 článků, z toho 65 v Lidových novinách (v průměru 3 denně) a 40 článků v Mladé frontě DNES (v průměru 2 denně). Zhruba 80 procent z nich vyznívá podpůrně „prošlachtovsky“, ostatní jsou neutrální.
Lidové noviny v tomto období věnovaly kauze 12 titulních stran. Mladá fronta DNES, která se připojila o něco později, zveřejnila 8 souvisejících článků na titulní straně. Charakteristický je jednostranný tón textů, přecházející do cílené manipulativní kampaně. Jak se v Babišových médiích vyvíjela?
Start kauzy LN
Kauza počátkem června explodovala v Lidových novinách. Martin Shabu a Ondřej Koutník přinesli exkluzivní zprávu (2. 6. 2016, „Jak se zbavit Šlachty“), že policie chystá sloučení protimafiánské a protikorupční jednotky do Národní centrály pro boj s organizovaným zločinem. Se skrytým cílem odstranit Roberta Šlachtu. „Konec vyšetřování složitých případů napojených na byznys a politiku. Snaha získat informace o citlivých kauzách,“ hodnotí pro deník tyto změny rezolutně blíže nespecifikovaní „zasvěcenci“.
Odstartování Šlachtagate bylo pro větší věrohodnost opatřeno rozporujícími stanovisky vysoce postavených státních zástupců. Ivo Ištvan v rozhovoru pro deník prohlásil, že byl uvažovanou změnou „šokovaný a nemůže tomu uvěřit“.
Šéfredaktor Ištván Léko téhož dne ve svém sloupku varoval před „nebezpečným trikem“ jak se zbavit ředitele ÚOOZ, když nezabraly „likvidační metody zesměšňování, skandalizování a kriminalizování“. Skandalizace a kriminalizování je naopak vlastní Šlachtově pojetí mediálních zatýkacích razií, s někdy nedostatečnými důkazy, a masivních úniků ze spisů do médií.
Léko uvádí: „Pro mnohé politiky si nelze představit děsivější noční můru než profesionální a silný policejní útvar, v jehož čele stojí člověk, kterého nelze zkorumpovat.“ Šlachtu nejspíš ne, ale jeho blízké spolupracovníky, mezi něž patří Generální inspekcí vyšetřovaný detektiv Luděk Vokál, zřejmě ano, což Léko nezmiňuje.
Z následných reakcí politiků vyplývá, že pro ministry z hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem, jako pro jedny z mála, ÚOOZ zřejmě není „děsivou noční můrou“. Vzhledem ke kumulaci vyšetřovaných kauz v okolí ministra financí a jeho nevyjasněné podnikatelské minulosti tento klid zdánlivě překvapuje.
Babiš hlavním bojovníkem proti korupci
Na tomto Lidovými novinami vystavěném argumentačním půdorysu vzápětí postavilo svoji strategii hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem. V kritice policejní reorganizace se zaštiťoval hlavně státními zástupci a protikorupčními iniciativami, které se po krátké odmlce, způsobené nehajitelnou kauzou Čapí hnízdo, opět sešikovaly po jeho boku.
Zejména Lidové noviny dávaly bohatý prostor každému, kdo policejní reorganizaci kritizoval. Snažily se prohlášeními jednotlivců vrážet klín nejen do koalice, ale i do ČSSD (14. 6. 2016, „V ČSSD bublá vzdor“), přičemž používaly postoje bývalé poslankyně Marie Benešové a senátora Miroslava Antla. Snažily se vybarvit atmosféru, že se proti reformě staví široká fronta odpůrců, a ministr vnitra Chovanec se s policejním prezidentem dostávají do beznadějné situace.
Babišova média současně propracovávala jednoduchý mediální příběh, že jediný, kdo v této zemi drží prapor boje proti korupci, je Andrej Babiš. A ti, kdo podporují reorganizaci, jsou řízeni kmotry a mafií. U ministra financí, který ještě v nedávné minulosti využíval klientelistické vazby mezi politiky k prosazení svých miliardových obchodních zájmů, a dnes si je kontroluje ve vládě osobně, to je skutečně chucpe. Nepůsobí příliš hodnověrně, když se novináři v oligarchových službách staví do čela moralistů, stojících na straně dobra proti zlu.
Dopis Pavla Zemana premiéru Sobotkovi
Dalším trumfem v kauze Lidových novin byla ostrá kritika reorganizace nejvyšší státním zástupcem Pavlem Zemanem (7. 6. 2016, „Šéfžalobce Zeman varuje Sobotku“). Jak deník uvedl, podařilo se mu získat dopis, který Zeman zaslal premiéru Sobotkovi. V plném znění jej uveřejnil server Lidovky.cz. Podle Lidových novin jde „o nejostřeji formulovaný vzkaz, který Zeman od nástupu do funkce v roce 2011 politikům adresoval“.
Pavel Zeman přitom vzápětí přiznal, že přesný plán organizačních změn dosud nezná, a později vyšlo najevo, že vedení policie nemá s jeho věcnými připomínkami žádný problém.
Závažnější je jiná věc: Jak se dopis octl v Babišově tisku? Jen těžko lze předpokládat, že by se dostal do rukou jeho redaktorů z kabinetu předsedy vlády, aby byl vzápětí použit k nátlaku na samotného Sobotku. Nejvyšší státní zástupce či jeho okolí se tak vystavují nepříjemnému podezření z úniků interní komunikace.
Úniky ze živých spisů
K dalšímu zlomu došlo poté, co kvůli nesouhlasu s policejní reorganizací oznámil odchod z ÚOOZ Robert Šlachta, ačkoli mu byla v nové soustavě nabízena vysoká funkce. Krátce nato v rozhovoru pro Lidové noviny de facto přiznal (11. 6. 2016, „Vrátil bych se, pokud zruší slučování“), že hrozba rezignací je jen taktický tah. V paralelním rozhovoru pro Mladou frontu DNES (11. 6. 2016, „Tuhý a já? To už nejde“) Šlachta přisadil, že s policejním prezidentem a jeho náměstkem Laubem už nemůže spolupracovat. V té chvíli už bylo jasné, že hraje vabank, a sází na to, že se Babišovi podaří zvrátit situaci.
Do hry vstoupili olomoučtí žalobci, kteří začali vyšetřovat údajně kriminální pozadí organizačních změn v policii. Lidové noviny na jedné ze svých titulních stran (13. 6. 2016, „Justiční normalizace v režii kmotrů“) bez obalu přiznaly, že mají k dispozici dokumenty, které údajně dokládají, že snaha o odstranění Šlachty byla připravována lobbisty už před několika lety. Citovaly přitom ze živého spisu, který musel uniknout buď z ÚOOZ, nebo olomouckého státního zastupitelství.
Ve stejném duchu pokračovala Mladá fronta DNES (17. 6. 2016, „Plán kmotrů, jak odstranit Šlachtu“), když použila stejné zdroje. Tato zjevná dezinformace má několik vad. Tento plán nebyl realizován, jeden z jeho údajných spolutvůrců, bývalý náměstek vrchního státního zástupce Libor Grygárek, ze své funkce odešel už v červnu 2012, a několik let mimo hru jsou i inkriminovaní lobbisté. Mezitím se změnila vláda i vedení policie ČR.
Širší okruh probabišovských novinářů
Do Babišova širšího portfolia patří někteří novináři v dalších médiích. Web Českého rozhlasu dnes spravují bývalí redaktoři Lidovek.cz Radek Kedroň a Ondřej Golis, kteří sem přešli na jaře po instalaci nového generálního ředitele Reného Zavorala. I tím se mimochodem potvrdily kuloárové zprávy, že jeho volbou posílil svůj vliv v této veřejnoprávní instituci Andrej Babiš.
Lidové noviny převzaly průzkum zadaný Českým rozhlasem a zveřejněný na jeho stránkách (14. 6. 2016, „Bleskový průzkum: Konec Šlachty zabrzdí vyšetřování velkých kauz, myslí si polovina lidí“), vyznívající pro Šlachtu velmi pozitivně.
Do stejné kategorie lze zařadit redaktora České televize Jiřího Hynka, který se zásadně nevěnuje Babišovým kauzám, a než jako nezávislý novinář působí spíše jako Šlachtův tiskový mluvčí. Prokazatelně stojí na jedné straně sporu i v této policejní válce. V hlavních večerních zprávách České televize Události (20. 6. 2016) dal prostor Jiřímu Komárkovi z ostravské expozitury ÚOOZ, který prohlásil: „Pan policejní prezident je řekněme osobou podezřelou z brutálního úniku informací v rámci objasňování hospodářské trestné činnosti stamilionových částkách.“ Později vychází najevo, že tyto informace nejsou podloženy přímými důkazy, což už Hynek neuvádí na pravou míru.
V dalších Událostech (26. 6. 2016) Hynek dokonce zveřejnil policejní odposlechy svědka Baskima Kazimiho a detektiva GIBS, který se na nich nelichotivě vyjadřoval o Šlachtovi. Zjevně se jedná o další nelegální únik ze živého spisu. Nevěrohodně tak působí obhajoba Šlachtových ochránců, že právě z jeho útvaru informace neunikají. Naopak více než z jiných jednotek, a to dokonce v přímém přenosu.
Nástroj mocenského boje
Babišova média v aféře Šlachtagate využila bývalého ředitele ÚOOZ k předvolební kampani hnutí ANO, a to s jeho aktivní účastí. V plném nasazení použila všechny už dříve často používané metody, včetně zjevných manipulací a nelegálních úniků ze živých policejních spisů. Ty by se měly stát předmětem zkoumání nejenom Generální inspekce bezpečnostních sborů, ale případně i parlamentní vyšetřovací komise, pokud bude schválena.
[ctete]64831[/ctete]