Zatím nepravomocný rozsudek v kauze Opencard vyvolal vzácně jednotné reakce. Podmíněné tresty mj. bývalým pražským primátorům Svobodovi a Hudečkovi jsou brány jako nespravedlnost. Kriminalizováno je politické rozhodování, což je pro zastupitelskou demokracii nebezpečný precedens. Kauzu přitom provází řada otázek, neměří se dvojím metrem?

Kromě Bohuslava Svobody a Tomáše Hudečka byli podmíněně odsouzeni bývalí radní Eva Vorlíčková a Josef Nosek a exředitel IT odboru pražského magistrátu Jan Teska. Soud je viní z porušení pravidel zadávacího řízení a porušení pravidel při správě cizího majetku. Měli neoprávněně zvýhodnit firmu Haguess při zadání zakázky na podporu programového vybavení karty Opencard, když hlasovali pro uzavření dvou nových smluv bez výběrového řízení.

[ctete]67993[/ctete]

Paralýza zastupitelstev

Předseda senátu Alexandr Sotolář konstatoval, že se odsouzení svým rozhodnutím nechtěli nijak obohatit, ani Praze způsobit škodu. Prý však příliš důvěřovali právním posudkům, které si nechali vypracovat, a rozhodovali nekvalifikovaně.

To je skutečně výstřední názor. Čemu jinému by radní měli důvěřovat? Nebo je tím snad řečeno, že každý posudek, který slouží jako podklad pro jejich rozhodování, může být následně kdykoli zpochybněn? To by ovšem znamenalo naprostou paralýzu chodu městských a obecních zastupitelstev.

Odsouzení se na místě odvolali. Vinu nadále odmítají a brání se tím, že v dané situaci nemohli kvůli licenčním smlouvám postupovat jinak. Argumentují, že jim nelze přičítat odpovědnost za nastavení smluv k Opencard, které proběhlo dávno před jejich nástupem.

Otazníky vyvolává už jen skutečnost, že trest byl vyměřen čtyřem členům rady, kteří pro nové smlouvy s firmou Haguess hlasovali, zatímco zbývající byli po několika letech popotahování s hrozbou trestní sazby až osm let zcela osvobozeni.

To však zdaleka není jediná zvláštnost tohoto případu, který si stojí za to připomenout.

Šlachtův Opencard

Samozřejmě platí, že konečné slovo má pravomocné rozhodnutí nezávislého soudu. Vraťme se však na samotný začátek seriálu kuriózních epizod a „náhodných“ souvislostí, které by rozhodně neměly zapadnout.

Obvinění deseti radním a pěti úředníkům pražského magistrátu předal vyšetřovatel jihočeské expozitury ÚOOZ Oldřich Hluško v březnu 2013.

Už tento fakt stojí za pozornost. Původní kauzu Opencard vyšetřovala od roku 2010 protikorupční policie (ÚOKFK), která se zabývala prvopočátky jejího vzniku. Zatím skončila podmíněným odsouzením dvojice magistrátních úředníků, Ivana Seyčka a Jiřího Chytila, který s policií dokonce spolupracoval jako utajovaný svědek. I tento rozsudek vyvolal negativní reakce v tom smyslu, že šlo jen o obětní beránky.

To však v té době ještě nebylo známo. Přesto v roce 2012 došlo k dosud nevysvětlenému přidělení druhé větve Opencard Šlachtovu protimafiánskému útvaru (ÚOOZ), který se těmito kauzami obvykle nezabývá, ale v té době se začal profilovat na honu na politiky. Nikoli tedy protikorupčnímu útvaru, který ji měl rozpracovanou. Kdo o tom rozhodl a proč? Bylo to z příkazu státního zástupce? Už tehdy se v médiích spekulovalo o Lence Bradáčové, která krátce předtím usedla do funkce pražské vrchní státní zástupkyně.

Mohlo by se pokračovat. Proč prověřování nepřevzal pražský útvar, ale místně nepříslušná expozitura v Českých Budějovicích? Byl v tom něčí konkrétní zájem? Už tehdy se spekulovalo o pomstě šedé zóny za rozbíjení některých lobbistických vazeb.

Na to by mohl Šlachta odpovědět. Jenže ten je momentálně zaneprázdněn vytvářením paralelní Babišovy policie v celní správě a bojem s policejním prezidiem. Není trochu divné, že je z tohoto dílčího „úspěchu“ u soudu, na rozdíl od mezitím odvolané státní zástupkyně Máchové, zatím mediálně vynecháván?

Přestup do „bezpečnostní divize“ Agrofertu

Tím nevyjasněné otázky nekončí. Později vyšlo najevo, že hlavní vyšetřovatel Hluško nelegálně opsal pětinu textu obvinění z odborné studentské práce Martina Richtera. Nevídanou blamáž podtrhla skutečnost, že šlo o syna jednoho z obviněných, Pavla Richtera. Nakonec se ÚOOZ musel omluvit.

Nejasné je i rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který z této kauzy vyloučil původně přiděleného soudce Petra Nováka. Ten předtím vrátil případ státnímu zástupci k došetření a požadoval, aby policie předložila další důkazy. Zpochybnil také posudky předložené vyšetřovateli, jelikož podle něho nemají příslušné oprávnění.

Vrcholem souhry podivných doprovodných jevů je skutečnost, že hlavní vyšetřovatelé případu následně „přestoupili“ k Andreji Babišovi, a stali se tak širší součástí jeho bezpečnostního impéria. Oldřich Hluško odešel na podzim 2014 od policie a stal se kandidátem ANO na starostu Českého Krumlova. Do Babišových služeb nastoupil na Ministerstvo financí i Hluškův spolupracovník, detektiv Ludvík Bína.

Kauza dosud nekončí. Pokud však bereme rozhodnutí prvoinstančního soudu vážně, musíme se okamžitě ptát, jak budou reagovat policie a státní zastupitelství v jiných, dokonce mnohem závažnějších případech?

Ťokův Kapsch

Chystá se už policejní razie na Ministerstvu dopravy? Ťokův rezort koncem srpna prodloužil smlouvu na tříletý výběr mýta s firmou Kapsch za 5,3 miliardy korun bez výběrového řízení. Ministrova argumentace byla stejná: údajně nevýhodně nastavené smlouvy, nedalo se dělat nic jiného. S jedním podstatným rozdílem: Ťokova zakázka je 75krát dražší.

Problém ministrů dopravy za hnutí ANO spočívá ještě v něčem jiném. Svojí vlastní neschopností ztratili téměř tři roky času. Ministr Dan Ťok převzal rezort koncem roku 2014 v situaci, kdy jej jeho předchůdce Antonín Prachař opouštěl po řadě manažerských selhání. O moc lépe si však nepočíná.

Ťok okamžitě zrušil Prachařův tendr na výběr projektového manažera, který měl připravit soutěž na výběr mýta od roku 2017. Prý nebyl potřeba. O rok později se k Prachařovu nápadu vrátil a bez vědomí vlády, což je v podobných případech podmínka, vybral firmu dvakrát dražší (52 milionů korun), která se navíc podílela na výběru mýta už v roce 2006.

Babišovo EET

Druhým horkým adeptem na policejní zásah je Andrej Babiš. Jeho Ministerstvo financí letos v dubnu přidělilo zakázku na provozování systému EET přímo společnosti IBM. Rovněž bez soutěže, jako 50milionová nadstavba existující smlouvy rezortu s touto firmou.

Původně proti tomuto záměru protestovala Rada vlády pro informační společnost. Do sporu, podobně jako v případě smlouvy s firmou Kapsch, však vstoupilo Ministerstvo pro místní rozvoj. V obou případech poskytlo dobrozdání, že je možné postupovat bez výběrového řízení. Karla Šlechtová se tak stává dvorní „zametačkou“ kontroverzních kauz v gesci rezortů ANO.

To ovšem stále neznamená, že by se policie a státní zastupitelství neměly zvláště křiklavými případy z poslední doby zabývat. Jinak dosavadní tři a půl roku trvající vyšetřování kauzy Opencard, v této chvíli s přiznanou trestní odpovědností politiků, zcela postrádá smysl.

[ctete]72846[/ctete]