O původu amerického herce Petera Michaela Falka (1927–2011), který se po celém světě proslavil rolí policejního inspektora Columba z oddělení vražd v Los Angeles, se vypravují legendy. Jedny spekulují o jeho italských kořenech, jiné poukazují na židovský původ hercových prarodičů kdesi v rakouské Haliči na dnešní Ukrajině nebo v Rusku. Další hovoří o rodinných vazbách maďarsko-rusko-židovských. Vše je však ještě zamotanější, poněvadž předkové Falka alias Columba byli sice Židé, ale v mateřské linii pocházeli z Rakouska-Uherska a jednou svou větví přímo z Čech. Tento text vyšel v Týdeníku FORUM a přinášíme jej všem čtenářům, protože v srpnu 2023 naše noviny slaví dva roky od prvního vydání.

Na českém severozápadě, v Širokých Třebčicích u Podbořan, vznikla v 18. století pod ochranou hrabat ze Schönkirchenu významná židovská komunita, z níž se rekrutovali úspěšní obchodníci a podnikatelé, později také vzdělanci a intelek­tuálové. Mnozí ­rozvinuli svou kariéru v sousedních městech, přičemž ve druhé polovině 19. století mířili zejména do okresního města Kadaně, kde fungovala dynamická židovská obec. Vedle židovských lékařů, právníků či gymnaziálních profesorů, kteří patřili k městské elitě, hledaly v Kadani štěstí i chudší židovské rodiny všelijakých hokynářů a maloobchodníků.

Pradědeček a prababička 

V roce 1880 se ze Širokých Třebčic přestěhovali do Kadaně manželé Jakob a Hermina Hellerovi, aby se usadili v dnes již zbořeném domě čp. 429 na Josefském (nyní Studentském) náměstí na Novém Městě. Jakob zde provozoval nepříliš výnosný obchod s peřím a se ženou Herminou, zvanou domácky Mina, zplodil devět dětí. Rovnou prozraďme, že Jakob a Mina nebyli nikým jiným než pradědečkem a prababičkou Petera Falka. Mina zemřela už 5. července 1889 v pouhých devětačtyřiceti letech a o dva dny později byla pochována na starém židovském hřbitově v Kadani, jenž byl po půlstoletí zdevastován v časech německého nacionálního socialismu.

Vdovec Jakob Heller se ještě v témže roce znovu oženil s Camillou, rozenou Steiner, která pocházela z Bíliny, přičemž spolu vychovávali neuvěřitelných šestnáct potomků – kromě devíti dětí z prvního Jakobova manželství ještě sedm vlastních. Velkorodina Hellerových tehdy bydlela v domě čp. 200 v dolní části Kovářské (dnes Žatecké) ulice na Špitálském předměstí. Ani ten už bohužel nestojí, takže není kam instalovat případnou pamětní desku. Zmíněná ulice představovala důležité obchodní centrum čtvrti a koncem 19. století bychom tu našli čtyři pekaře, čtyři řezníky a uzenáře, šest ševců, pět obchodníků s kolo­niálním zbožím a dvě železářství, dále dva zámečníky, dva rukavičkáře a dva obchodníky s kůží, barvíře, obchodníky se smaltovaným nádobím, klempíře, sklenáře, krejčího, kloboučníka, kožešníka, modistku, cukráře, fotografa, holiče a kadeřníka, sedláře, tapetáře, lakýrníka a mnohé další. A k tomu přirozeně dva hostince.

Dále čtěte

Arvéd Smíchovský, ďábel z pražské vinárny

HISTORIE / Následující událostí se odehrály v nenápadné pražské vinárně U Petříků. Ta se v letech okupace stala dějištěm pozoruhodných událostí,…

V tomto předměstském mumraji vyrůstaly děti Hellerových, které skotačily kolem ostrova Písečná hlava na řece Ohři nebo před kovárnou na Vlašském náměstí. Občas je podaroval pamlskem nebo houskou židovský obchodník ­Emanuel Buxbaum, dobře vycházely i s dětmi svých křesťanských sousedů, většinou ­katolíků německého jazyka. Osudy šestnácti potomků Jakoba Hellera byly různé, někteří se později stali obětí holocaustu čili šoa, takže se v jejich životopisech objevují jména jako Osvětim nebo Treblinka.

Babička míří za oceán

Jedním z dětí, které Jakob Heller přivedl na svět ještě s první manželkou Minou a jejichž životní příběh skončil happy endem, byla Rosa Heller (1875–1961), narozená v Širokých Třebčicích. Právě ona se měla stát babičkou budoucího amerického herce. V Kadani vychodila obecnou i měšťanskou školu, ovšem ani ve svých třiadvaceti letech nebyla provdána a žádná velká karié­ra se pro ni v pozdním Rakousku-Uhersku nerýsovala. Proto se v roce 1898 vydala se skromnými úsporami z Kadaně do Německa a odtud do Spojených států amerických.

Zaoceánský ­parník ji odvezl z Hamburku přes Atlantik až do New ­Yorku. Nevíme, kterou lodí Rosa cestovala, jestli ­stihla poslední plavbu parníku „Columbia“, nebo se ocitla na palubě plavidla se symbolickým jménem „Bohemia“. Nejprve se usadila v newyorském Bronxu a různě se protloukala jako dělnice a služebná. Nakonec se provda­la za Petera Hochhausera (1874–1960), židovského emigranta původem z Bardejova na východním Slovensku, a roku 1905 se přestěhovali na Manhattan.

Abychom se neztratili v genealogii, tak si zrekapitulujme, že manželé Peter a Rosa Hochhauserovi, oba pocházející z Rakouska-Uherska, jsou prarodiče Petera Falka čili dědečkem a babičkou slavného herce. V New Yorku se jim postupně narodily čtyři děti, a sice syn Emanuel, který však zemřel jako nemluvně, a dcery Madelyn, Alice Blanche a Lillian Ruth. Nejspíše v roce 1924 se Rosa s dcerou Madelyn vydaly z New Yorku na návštěvu do Evropy. Zbrusu nový zaoceánský parník „Columbus“ s nimi zakotvil v německém přístavu Brémy.

Jedna legenda zůstává

Právě nejstarší dcera Madelyn (1904–2001), někdy uváděná i jako Madeline, se stala v Americe ženou židovského obchodníka s látkami Michae­la Petera Falka (1898–1981), u něhož se uvádí, že jeho rodiče pocházeli buď z Ruska, nebo z Polska. Můžeme se tudíž domnívat, že měli kořeny na Ukrajině či v Bělorusku, totiž ve východních oblastech Polska, které byly součástí Ruského impéria. A těmto manželům Falkovým se 16. září 1927 narodil v New Yorku syn Peter Michael Falk.

Dále čtěte

Vladimír Mišík: Nikomu bych nepřál, aby slyšel hvízdat kulky nad hlavou

ROZHOVOR / Tento měsíc uplynou dva roky od prvního vydání Týdeníku FORUM. Každý den proto budou…

V úspěšné roli filmového inspektora Columba se poprvé objevil už v roce 1968, což mu záhy otevřelo dveře i ke kariéře v Hollywoodu. Peter Michael Falk, nominovaný na Oscara a vícekrát na cenu Emmy a Zlatý glóbus, jenž získal v roce 1973, zemřel 23. června 2011 v Beverly Hills na předměstí Los Angeles. 

Legenda praví, že ani jméno losangeleského inspektora nevzniklo náhodou. Autory scénáře Richarda Levinsona a Williama Linka prý inspiroval samotný Falk, kterému jeho matka Madelyn říkala v dětství Columbo s odkazem na parník „Columbus“, s nímž jen několik let před synovým narozením cestovala do Starého světa, aby pátrala po svých předcích. Italská va­­rianta přezdívky údajně souvisí s tím, že v newyorském Bronxu, kde rodina bydlela, žila početná italská komunita. A možná doma malý Peter něco zaslechl i o babičce Rose, která vyrostla ve střední Evropě v předměstských uličkách severozápadočeské Kadaně.