O původu amerického herce Petera Michaela Falka (1927–2011), který se po celém světě proslavil rolí policejního inspektora Columba z oddělení vražd v Los Angeles, se vypravují legendy. Jedny spekulují o jeho italských kořenech, jiné poukazují na židovský původ hercových prarodičů kdesi v rakouské Haliči na dnešní Ukrajině nebo v Rusku. Další hovoří o rodinných vazbách maďarsko-rusko-židovských. Vše je však ještě zamotanější, poněvadž předkové Falka alias Columba byli sice Židé, ale v mateřské linii pocházeli z Rakouska-Uherska a jednou svou větví přímo z Čech. Tento text vyšel v Týdeníku FORUM a přinášíme jej všem čtenářům, protože v srpnu 2023 naše noviny slaví dva roky od prvního vydání.
Na českém severozápadě, v Širokých Třebčicích u Podbořan, vznikla v 18. století pod ochranou hrabat ze Schönkirchenu významná židovská komunita, z níž se rekrutovali úspěšní obchodníci a podnikatelé, později také vzdělanci a intelektuálové. Mnozí rozvinuli svou kariéru v sousedních městech, přičemž ve druhé polovině 19. století mířili zejména do okresního města Kadaně, kde fungovala dynamická židovská obec. Vedle židovských lékařů, právníků či gymnaziálních profesorů, kteří patřili k městské elitě, hledaly v Kadani štěstí i chudší židovské rodiny všelijakých hokynářů a maloobchodníků.
Pradědeček a prababička
V roce 1880 se ze Širokých Třebčic přestěhovali do Kadaně manželé Jakob a Hermina Hellerovi, aby se usadili v dnes již zbořeném domě čp. 429 na Josefském (nyní Studentském) náměstí na Novém Městě. Jakob zde provozoval nepříliš výnosný obchod s peřím a se ženou Herminou, zvanou domácky Mina, zplodil devět dětí. Rovnou prozraďme, že Jakob a Mina nebyli nikým jiným než pradědečkem a prababičkou Petera Falka. Mina zemřela už 5. července 1889 v pouhých devětačtyřiceti letech a o dva dny později byla pochována na starém židovském hřbitově v Kadani, jenž byl po půlstoletí zdevastován v časech německého nacionálního socialismu.
Vdovec Jakob Heller se ještě v témže roce znovu oženil s Camillou, rozenou Steiner, která pocházela z Bíliny, přičemž spolu vychovávali neuvěřitelných šestnáct potomků – kromě devíti dětí z prvního Jakobova manželství ještě sedm vlastních. Velkorodina Hellerových tehdy bydlela v domě čp. 200 v dolní části Kovářské (dnes Žatecké) ulice na Špitálském předměstí. Ani ten už bohužel nestojí, takže není kam instalovat případnou pamětní desku. Zmíněná ulice představovala důležité obchodní centrum čtvrti a koncem 19. století bychom tu našli čtyři pekaře, čtyři řezníky a uzenáře, šest ševců, pět obchodníků s koloniálním zbožím a dvě železářství, dále dva zámečníky, dva rukavičkáře a dva obchodníky s kůží, barvíře, obchodníky se smaltovaným nádobím, klempíře, sklenáře, krejčího, kloboučníka, kožešníka, modistku, cukráře, fotografa, holiče a kadeřníka, sedláře, tapetáře, lakýrníka a mnohé další. A k tomu přirozeně dva hostince.
V tomto předměstském mumraji vyrůstaly děti Hellerových, které skotačily kolem ostrova Písečná hlava na řece Ohři nebo před kovárnou na Vlašském náměstí. Občas je podaroval pamlskem nebo houskou židovský obchodník Emanuel Buxbaum, dobře vycházely i s dětmi svých křesťanských sousedů, většinou katolíků německého jazyka. Osudy šestnácti potomků Jakoba Hellera byly různé, někteří se později stali obětí holocaustu čili šoa, takže se v jejich životopisech objevují jména jako Osvětim nebo Treblinka.
Babička míří za oceán
Jedním z dětí, které Jakob Heller přivedl na svět ještě s první manželkou Minou a jejichž životní příběh skončil happy endem, byla Rosa Heller (1875–1961), narozená v Širokých Třebčicích. Právě ona se měla stát babičkou budoucího amerického herce. V Kadani vychodila obecnou i měšťanskou školu, ovšem ani ve svých třiadvaceti letech nebyla provdána a žádná velká kariéra se pro ni v pozdním Rakousku-Uhersku nerýsovala. Proto se v roce 1898 vydala se skromnými úsporami z Kadaně do Německa a odtud do Spojených států amerických.
Zaoceánský parník ji odvezl z Hamburku přes Atlantik až do New Yorku. Nevíme, kterou lodí Rosa cestovala, jestli stihla poslední plavbu parníku „Columbia“, nebo se ocitla na palubě plavidla se symbolickým jménem „Bohemia“. Nejprve se usadila v newyorském Bronxu a různě se protloukala jako dělnice a služebná. Nakonec se provdala za Petera Hochhausera (1874–1960), židovského emigranta původem z Bardejova na východním Slovensku, a roku 1905 se přestěhovali na Manhattan.
Abychom se neztratili v genealogii, tak si zrekapitulujme, že manželé Peter a Rosa Hochhauserovi, oba pocházející z Rakouska-Uherska, jsou prarodiče Petera Falka čili dědečkem a babičkou slavného herce. V New Yorku se jim postupně narodily čtyři děti, a sice syn Emanuel, který však zemřel jako nemluvně, a dcery Madelyn, Alice Blanche a Lillian Ruth. Nejspíše v roce 1924 se Rosa s dcerou Madelyn vydaly z New Yorku na návštěvu do Evropy. Zbrusu nový zaoceánský parník „Columbus“ s nimi zakotvil v německém přístavu Brémy.
Jedna legenda zůstává
Právě nejstarší dcera Madelyn (1904–2001), někdy uváděná i jako Madeline, se stala v Americe ženou židovského obchodníka s látkami Michaela Petera Falka (1898–1981), u něhož se uvádí, že jeho rodiče pocházeli buď z Ruska, nebo z Polska. Můžeme se tudíž domnívat, že měli kořeny na Ukrajině či v Bělorusku, totiž ve východních oblastech Polska, které byly součástí Ruského impéria. A těmto manželům Falkovým se 16. září 1927 narodil v New Yorku syn Peter Michael Falk.
V úspěšné roli filmového inspektora Columba se poprvé objevil už v roce 1968, což mu záhy otevřelo dveře i ke kariéře v Hollywoodu. Peter Michael Falk, nominovaný na Oscara a vícekrát na cenu Emmy a Zlatý glóbus, jenž získal v roce 1973, zemřel 23. června 2011 v Beverly Hills na předměstí Los Angeles.
Legenda praví, že ani jméno losangeleského inspektora nevzniklo náhodou. Autory scénáře Richarda Levinsona a Williama Linka prý inspiroval samotný Falk, kterému jeho matka Madelyn říkala v dětství Columbo s odkazem na parník „Columbus“, s nímž jen několik let před synovým narozením cestovala do Starého světa, aby pátrala po svých předcích. Italská varianta přezdívky údajně souvisí s tím, že v newyorském Bronxu, kde rodina bydlela, žila početná italská komunita. A možná doma malý Peter něco zaslechl i o babičce Rose, která vyrostla ve střední Evropě v předměstských uličkách severozápadočeské Kadaně.