Všichni v Sovětském svazu kdysi znali jméno Valerij Čkalov. Tento pilot byl takový Jurij Gagarin své doby. Na jeho počest je pojmenováno mnoho ulic a dokonce i měst. A bylo období, kdy byl skutečnou celebritou, která se nestará o pravidla a předpisy. Užil si podporu samotného vůdce SSSR Josifa Stalina a v roce 1937 provedl rekordní let z Moskvy do USA přes severní pól.
Jak už to bývá u podobných lidí, kteří žijí na hraně, vlastnosti, které je vynesly nahoru, v tomto případě doslova, stály i u jejich konce. To bylo ale až potom, ten životní příběh stojí i dnes za připomínku.
Valerij Čkalov se se narodil v roce 1904 v obyčejné vesnické rodině a se svým otcem pracoval jako skladník na parníku. V roce 1919, ve věku 15 let, viděl poprvé ve svém životě letadlo a od té doby snil o tom, že se stane pilotem. Téhož roku se přihlásil do Rudé armády a stal se učněm ve vojenské letecké továrně. V roce 1924 už byl Čkalov jako cvičný stíhací pilot přidělen k letce v Leningradu. Tam se záhy projevily jeho osobní vlastnosti.
Rychle získal proslulost jako muž, který riskuje, a podle jedné – nepotvrzené – historky podletěl most.
Jeho časté „úlety“ mívaly následky a jednou šel nahoru, jindy dolů. Stalo se mu, že byl zatčen a zbaven vojenských hodností v Rudé armádě, pak se zase v roce 1927 účastnil oslav 10. výročí Říjnové revoluce v Moskvě. V roce 1928 dostal přísný trest za to, že skončil s letadlem v drátech elektrického vedení, ale bylo mu odpuštěno na zákrok ústředního výboru a pokračoval ve své práci zkušebního pilota. Vystupoval také na přehlídkách, kde se propagovalo letectvo Rudé armády, a takto se poprvé setkal na 1. máje 1935 se Stalinem v Moskvě.
V roce 1936 mu dva kolegové představili historickou výzvu: uskutečnit non stop let ze SSSR do Spojených států. Letecká technika už byla pokročilá a byla to doba slavných dálkových letů, ale i tak to byl samozřejmě riskantní podnik. To bylo ale pro Čkalova zřejmě na takové akci přitažlivé. Stalin takovému počinu přál, ale nejdříve bylo nutné vykonat let na Dálný východ s cílem ve městě Petropavlovsk-Kamčatskij. Piloti včetně Čkalova strávili ve vzduchu 56 hodin a uletěli vzdálenost přibližně devět tisíc kilometrů.
Takový úspěch sovětské vedení pochopitelně potěšil, protože to byla také velká propagandistická záležitost. Stalin se osobně setkal s piloty po jejich návratu do Moskvy a Čkalov dostal jako osobní dar letadlo Polikarpov Po-2. Všichni dostali titul „Hrdina Sovětského svazu“.
Pak už bylo možné žádat o povolení pokusit se o let z Moskvy do USA přes severní pól. Štěstí, které bylo tehdy pro takový podnik žádoucí, posádce přálo a po 63hodinovém letu doletělo letadlo Tupolev ANT-25 do cíle, Vancouveru ve státě Washington. Piloti byli v Americe vítáni jako hrdinové. Dokonce byli přijati prezidentem Franklinem D. Rooseveltem v Bílém domě. Tím spíš se samozřejmě piloti stali národními hrdiny po návratu do vlasti.
Pak už se ale dávka životního štěstí pro Čkalova vyčerpala. Legendární hrdina Sovětského svazu zemřel při letecké havárii dne 15. prosince 1938. V ten den dorazil na letiště v Moskvě, aby vyzkoušel let s novým prototypem stíhacího letounu Polikarpov I-180. Následné vyšetřování dospělo k závěru, že ačkoliv bylo dobře známo, že letadlo má stále dost problémů a není dobře připraveno na zkušební let, pilot námitky odmítl a odstartoval. Proti letu byli i hlavní konstruktéři letadla Nikolaj Polikarpov a Dmitrij Tomaševič, přinejmenším nebyl oficiálně schválen. Přestože první minuty letu proběhly hladce a pilot provedl okruh kolem letiště, při opakování okruhu motor záhy selhal a letadlo havarovalo. Čkalov havárii ještě přežil a byl okamžitě převezen do nemocnice, ale brzy na následky zranění zemřel.
Stalin se katastrofě osobně věnoval, což dopadlo jako vždycky, mnoho inženýrů, kteří se podíleli na konstrukci letounu, bylo zatčeno. Také Tomaševič. Polikarpov si kupodivu Stalinovu přízeň udržel.
Čkalovova údajná poslední slova před smrtí podle jedné verze byla: „Nikoho neobviňujte. Je to moje chyba.“ Nevíme, jestli je to pravda, v každém případě to nepomohlo.
Během svého života Valerij Čkalov testoval více než 70 typů letadel. Byl pohřben v Moskvě u Kremelské zdi.
(Zdroj: Russia Beyond)
