Svůj profil na Instagramu zasvětila takzvaně zeleným tématům. Influencerka Rozárie Haškovcová má na svém účtu téměř sedmdesát šest tisíc sledujících. Jejím cílem je edukovat a šířit povědomí o problémech a řešeních týkajících se životního prostředí. Pro lepší vysvětlení komplexních problémů spojených s environmentalistikou se snaží nalézat paralely s běžným životem. „Například mě napadlo, že když má člověk zvýšenou teplotu, byť o jeden stupeň, je mu hrozně. Tak se nemůžeme divit, že oteplení Země bude také mít následky,“ popisuje.

Obsah profilu, kde působí pod jménem Shluk buněk, je zaměřený na témata týkající se životního prostředí. Ať už to znamená odkrývat zázemí fast fashion výrobců, vysvětlovat pomocí krátkého videa, jak na bioodpad, nebo ukazovat lidem, jak se mohou sami zapojit do chodu své obce. Srovnávání s klimatickou aktivistkou Gretou Thunbergovou, které občas čte v komentářích, nemá ráda. „Věnujeme se jiným tématům. Myslím si, že mě tím lidé chtějí spíše urazit,“ říká Rozárie.

Něco jako škola hrou

Se stereotypizací se setkává běžně. Sama chce vyvrátit obraz eko-aktivistky, která chodí v batikovaném oblečení, žije beze stop odpadu a koupe se jen ve vodě, v níž předtím prala. „Snažím se ukázat, že člověk může žít udržitelně a neztratit u toho sám sebe,“ objasňuje Rozárie. Tuto cestu si zvolila i kvůli tomu, že sama zkoušela žít striktně udržitelně, což paradoxně nebylo udržitelné pro ni. Proto na svém profilu ukazuje nové možnosti, jak denně dělat lepší rozhodnutí bez toho, aniž by se z toho člověk zbláznil. Tvoří hlavně zábavnou formou a nezapomíná ani na trendy sociálních sítí. „Nedávno jsem natáčela video o vodíku, kde se v úvodním sestřihu líčím, a pak vyrážím do terénu.“

Pro lepší vysvětlení komplexních problémů spojených s environmentalistikou se Rozárie snaží nalézat paralely s běžným životem. „Například mě napadlo, že když má člověk zvýšenou teplotu, byť o jeden stupeň, je mu hrozně. Tak se nemůžeme divit, že oteplení Země bude také mít následky,“ popisuje. Velkým tématem, jímž se Rozárie zabývá, je také výskyt mikroplastů v moři. „Mohla bych si sednout před kameru a říkat, že třicet pět procent mikroplastů v moři pochází ze syntetických textilů a tak dále, ale kdo by se na to podíval? Proto jsem natočila video ukazující běžný den mého života, kde jsem postupně přicházela s tím, co všechno tvoří mikroplasty,“ vysvětluje Rozárie. Komentáře od tvrdohlavých lidí se naučila vypouštět. „Těžko je přesvědčím, mají svoji pravdu.“

Green influencer nebo influencerka?

Podle statistik existuje eko-gender gap, což znamená, že se zelenými tématy více zabývají ženy. „Nevíme, proč to tak je. Teorií je hodně. Nechci nijak degradovat muže, ale myslím si, že je mnoho projevů stereotypní mužnosti, jako túrování motoru auta nebo snězení velkého steaku, což jde přesně proti eco friedly chování,“ přemýšlí Rozárie. Ona sama maso nejí a autem jezdí jen občas. Prostor pro mužskou perspektivu v oblasti životního prostředí ale určitě je. „Znám kluky, co se zajímají o energetiku nebo mají ochranářské pudy, které vztahují k životnímu prostředí, jen jich není tolik,“ dodává. Tato nerovnost souvisí i s tradičními domácími rolemi.

Co se týče kroků, jež jako Česko činíme na politické úrovni, hodnotí Rozárie pozitivně především setkání prezidenta Pavla se skupinou energetiků, vědců a technologů, kteří jednali o energetické koncepci. Ve své práci se ale soustředí spíše na činy Evropské unie. Proto padla otázka, jak si stojíme v porovnání s dalšími unijními státy. „Lidé si musí uvědomit, že environmentálních problémů máme více. Můžeme se bavit o vypouštění metanu a skleníkových plynů do atmosféry či kolik vyprodukujeme odpadu. Na každý problém by byla jiná odpověď,“ upozorňuje.

Česko se velmi liší od zemí, které mají obnovitelné zdroje energie. Jsme prý dobří v třídění odpadu, ale špatně nám jde jeho recyklace. Inspirací nám může být Dánsko. „I když mají výhodu moře, díky čemuž získávají většinu energie off-shore,“ říká Rozárie. Na druhou stranu musíme brát v potaz, že ne všechno je tak skvělé, jak se může na první pohled zdát. Nizozemí je příkladem země, která je podle Rozárie veřejností považována za jednoho z lídrů v oblasti environmentálních otázek, ale pravda může být trochu jinde. „Kvůli přístavům produkují velké množství zplodin z nákladních lodí. Jejich zemědělství zase produkuje vysoké dávky metanu, protože mají největší koncentraci dobytka v unii,“ vysvětluje.

Hnutí ve společnosti

Rozárie dříve chtěla jít do politiky. „Mohla bych tak pomoci k zavedení různých opatření, která mohou výrazně pomoct životnímu prostředí. Momentálně si ale nedokážu představit, že bych se tam do pěti let objevila,“ přiznává. Práce influencerky ji baví a vidí v ní smysl. Zároveň se ale zdržuje jakéhokoliv spojení s politickými stranami. „Je mi jedno jestli jste pravičák, nebo levičák.“ Na svém profilu si vytvořila komunitu, s níž sdílí i nabídky práce či stáží. Díky Rozárii se tak jedna slečna dostala k práci ve start-upu zabývajícím se recyklací v Indii. „Líbí se mi být prostředníkem, spojovat a vytvářet určité hnutí.“

Pro vytvoření pohybu ve společnosti je nezbytné přesvědčit jednotlivce, že i jeho individuální činy mají dopad. „Pojďme přenést konverzaci do práce, do školy, zaveďte bioodpad nebo třeba solární panely na střechu. Choďte k volbám, to je základ,“ vybízí Rozárie. Vše se musí dělat s určitou mírou. Influencerka si uvědomuje, že rodiny žijící mimo větší města potřebují auto, a nikoho nenabádá, aby činil drastické změny. Důležité je podle ní nebýt ve stresu z toho, že nežijete stoprocentně udržitelně. „Sama jsem v tom stavu byla. Vše je o rovnováze. Z mého pohledu je nejsnadnějším krokem pro každého z nás jíst méně masa. I podle vědců z panelu IPCC (Mezivládního panelu pro změnu klimatu) je to jeden z nejzásadnějších kroků, který můžeme jako jednotlivec udělat.“

Dalším z témat, jimž se influencerka věnuje, je fast fashion, tedy rychlá móda a řetězce, které ji prodávají. „Mýtem je, že na stránkách, jako je Shein, Temu a podobně, nakupují lidé, co nemají moc peněz, nebo že tyto značky dělají módu dostupnější i pro sociálně slabší. Pravdou je, že největšími nákupčími jsou influenceři a jimi ovlivnění followeři, co chtějí mít trendy oblečení,“ popisuje situaci Rozárie. Alternativy v podobě second handů a různých obměn oblečení nejsou pro každého. Dobře padnoucí kalhoty člověk těžko sežene v obchodě, natož po někom nošené. Pokud si koupíte kalhoty ve fast fashion obchodě, nevidí v tom Rozárie problém. „Každý se musíme řídit podle svých vlastních morálních hodnot.“ Mezi největší kopance, které jako společnost děláme, řadí přehnaný konzumerismus.

Dále čtěte

Pětasedmdesát hodin práce týdně, žádné volno. Takhle se v čínské firmě vyrábí oblečení

Čínský konglomerát s rychlou módou opět čelí obviněním. Prvním skandálem, kvůli němuž se Shein dostal do celosvětového povědomí, byla videa na…

Na konec našeho rozhovoru jsem se Rozárie zeptala, zda je něco, co by ráda uvedla na pravou míru. „Lidé si myslí, že dělají něco pro klima, i když to s tím nesouvisí, a zaměňují si pojmy. Třeba recyklace plastů klima přímo neovlivňuje. Dezinformací je spousta, a dokonce existují dokumenty, podle nichž ropné společnosti už v osmdesátých letech věděly, co dělají, k čemu přispívají a co se stane. Přesně z toho důvodu bychom se měli více zajímat o korporáty jako Shell nebo ExxonMobil. Informovanost je důležitá, a proto vidím i v mé práci smysl,“ uzavírá Rozárie.