Poslanecká sněmovna poslala do druhého čtení novelu služebního zákona, která mimo jiné vede k přejmenování funkcí odborných náměstků na ministerstvech a ruší omezení počtu politických náměstků členů vlády. Ti doposud na každém rezortu mohli být maximálně dva. Právě vznik politických náměstků před lety, když se schvalovala původní verze služebního zákona, napadal prezident Miloš Zeman. Mýlila se tehdy ve své kritice hlava státu a k čemu jsou tito náměstci vlastně dobří?

Podle aktuální novely služebního zákona, kterou má nyní posoudit ústavněprávní výbor dolní komory parlamentu, se z dosavadních odborných náměstků na ministerstvech stanou vrchní ředitelé sekcí. Nově by se pro ně také spolu s dalšími vedoucími státními úředníky měla zavést pětiletá funkční období. Zrychlit by se rovněž měla výběrová řízení na pozice ve státní službě.

Dále čtěte

Milion rodin v ohrožení? Jednorázová pomoc nic neřeší a nikomu nepomůže

Vláda Petra Fialy se od začátku vymezuje proti populistické politice, kterou provozoval kabinet Andreje Babiše. V kontextu vysoké inflace a…

Za vyzdvižení ovšem stojí konec omezení počtu politických náměstků členů vlády, kteří doteď mohli být nejvýše dva na každém ministerstvu. Když se v září 2014 zákon o státní službě ve sněmovně projednával, byli političtí náměstci tím, co nejostřeji kritizoval prezident Zeman. Ten tehdy upozorňoval na to, že každý ministr má právo na dva politické náměstky, aniž by byla skutečně definována náplň jejich práce.

„Hledal jsem velmi dlouho důvod pro § 174, to znamená paragraf, který říká, že každý ministr má právo na dva politické náměstky. Našel jsem jediný důvod – boj proti nezaměstnanosti. Vytvoření nových pracovních míst v počtu zhruba třiceti, mimochodem s platem, ze kterého byste vytvořili pracovní příležitosti pro desetinásobek lidí, kteří by skutečně pracovali,“ vysmíval se politickým náměstkům Zeman.

A ve své kritice pokračoval: „Nebudou-li tito lidé mít na práci nic jiného než zastupovat svého šéfa, což ovšem může klidně a lépe zvládnout právě ten odborný náměstek, pak budou využívat svého času k nejrůznějším intrikám, lobbování, na což ostatně upozorňuje nedávná zpráva Bezpečnostní a informační služby.“

Mnoho slimáčků a málo kapustičky

Vrcholem prezidentovy kritiky služebního zákona pak byla pasáž o slimáčcích, která se stala takřka legendární a ve sněmovně už tehdy vyvolala salvu smíchu: „Nu, a závěrem mi dovolte, abych vám řekl nepříjemnou pravdu. Přemýšlel jsem o tom, proč byl tento návrh předložen. A přes veškeré hloubání jsem nenašel jiné vysvětlení než to, které je vyjádřeno příslovím: Je mnoho slimáčků a málo kapustičky. Právě politické strany, jejichž volební výsledky nebyly, jemně řečeno, zcela uspokojivé, potřebují zaměstnat své zasloužilé a především loajální, na to bych dal velký důraz, funkcionáře, nu, a z toho vyplývá, že když je tedy třicet dobře placených míst nevyžadujících pracovní zátěž, tak ta politická šlechta, která se tímto způsobem vytvoří, uspokojí zhrzené ambice těch, kdo se nedostali na funkce odborné.“

Dále čtěte

Vláda má pokladničku, do které si může sáhnout pro peníze. Zatím si na to netroufá

Je to zvláštní situace. Občanům České republiky se dramatickým způsobem zvyšují ceny energií a skupina ČEZ, ve které má stát…

Dodejme ještě, jak to tehdy se služebním zákonem bylo. Dohodla se na něm s opozicí tehdejší vláda Bohuslava Sobotky, ve které na postu ministra financí působil Andrej Babiš. A ve sněmovně pro něj hlasovalo celkem 127 poslanců ze 172 přítomných a pouhých 12 bylo proti.

Nyní se tedy, pokud bude novela služebního zákona nakonec schválena, může počet oněch politických náměstků z uvedených dvou libovolně rozšířit. Jak to s nimi ale je? Jsou opravdu tak zbyteční, jak tvrdil prezident Zeman, a jaký má smysl, aby jich na ministerstvech bylo ještě více než dosavadní dva?

Místopředseda sněmovního ústavněprávního výboru a jeden z předkladatelů novely služebního zákona Marek Benda ve čtvrtek zdůraznil, že ministr soutěží ve volbách, po nich má se svým týmem přijít na rezort a má ho politicky řídit, a to, co má být odpolitizováno, je výkon státní správy.

Devět odborných náměstků

Benda se ve sněmovně také vymezil vůči tomu, že by političtí náměstci neměli co na práci: „Podle § 84 zákona o státní službě může náměstek člena vlády ukládat služební úkoly, řídit a kontrolovat jejich plnění. Neřídí personálně, ale může ukládat služební úkoly, řídit a kontrolovat jejich plnění. Takže se netvařme, že ti náměstci tam jsou úplně k ničemu,“ prohlásil.

Dále čtěte

Máme se bát o důchody? Vyhlídky nejsou strašné, ale jednu věc musí vláda udělat

Tři čtvrtiny Čechů se obávají, že v penzi nevystačí s finančními prostředky. S těmito výsledky přišel průzkum agentury…

Nezní to sice moc konkrétně a je otázka, co to vlastně znamená, když pod sebou nemají žádnou konkrétní oblast či sekci, ale dobrá. Proč ovšem političtí náměstci nestačí dva? Z jakého důvodu by jich mělo být víc?

Podle Marka Bendy však dosavadní rozdělení na politické a odborné náměstky bylo zcela umělé: „Máme prostě náměstka člena vlády, který někdy byl pověřen řízením sekce, někdy nebyl. My toto chceme oddělit, nestanovujeme počty náměstků, připadá nám to nesmyslné tak stanovovat v zákoně o státní službě,“ dodal Benda, podle kterého bude zodpovědnost toho kterého ministra, kolik bude mít náměstků.

Předseda poslaneckého klubu ODS také hnutí ANO připomněl, že zažil ministerstvo obrany za jejich časů, mělo devět náměstků, z nichž se všichni tvářili, že jsou odborní, ale bylo jich devět, kdežto za vlád občanských demokratů podle Bendy nikdy neexistoval žádný rezort, který by měl devět náměstků.

Pokud se má služební zákon upravit tak, že to umožní větší počet politických náměstků, mělo by být jasné, proč se to dělá a co má být jejich úkolem, respektive z jakého důvodu nevyhovovalo dosavadní omezení na dva náměstky. Pokud tomu tak není, pouze to nahrává spekulacím o slimáčcích a kapustičce.