Západ se bouří proti použití novičoku při pokusu o otravu Alexeje Navalného, výrazného kritika Kremlu a ruského prezidenta Vladimira Putina. Evropská unie uvalí sankce na šest lidí a jednu firmu, které mají s otravou spojitost, ale narůstá také napětí mezi Ruskem a západními bezpečnostními službami. Ty totiž viní špionážní agenturu FSB.
Když Evropská unie tento týden vydala v souvislosti s Navalného otravou sankční seznam, na kterém nechybí ani Putinův kontroverzní kuchař a podnikatel Jevgenij Prigožin, šlo o další dílek ve složité skládačce zostřujících se vztahů mezi Západem a Ruskem.
Prigožin je zařazen také na americkém sankčním seznamu, když v roce 2016 čelil podezření, že se podílel na ovlivňování prezidentských voleb v USA. Na evropském seznamu jsou také zaměstnanci institutu, vyvíjejícího nervový plyn novičok.
Na seznamu však chybí jméno, na které v souvislosti s otravou Navalného můžeme narazit nejčastěji: Vladimir Putin. Zajímavé jsou proto pohledy rozvědčíků ze západních bezpečnostních agentur. Podle zdrojů deníku The Guardian totiž interně dospěly k závěru, že Navalného otrávila přímo ruská Federální služba bezpečnosti (FSB), objednavatelem útoku tak podle nich skutečně má být Kreml.
Podle jejich vyšetřování by za tímto útokem mohla stát „Služba pro ochranu ústavního pořádku a boj proti terorismu“ spadající pod agendu FSB a potírající vnitřní politické hrozby. Operace podle nich neměla opozičníka přímo zabít, ale spíše mu vyslat jednoznačný signál: „Jsme připraveni ti ublížit, stáhni se do exilu.“
Tuto alternativu sdílí jako pravděpodobnou londýnské, berlínské i pařížské zpravodajské agentury a poukazují na fakt, proč se EU rozhodlo na sankční seznam zařadit také šéfa FSB Alexandra Bortnikova. Jak ale upozorňuje deník, vzhledem k okolnostem je velmi komplikované toto tvrzení dokázat. K tak vzácnému a nebezpečnému jedu by se ale jen tak někdo nemohl dostat.
Navalnyj je přesvědčen, že byl otráven během svého pobytu v Tomsku, kde ho sledovali agenti. Stopy jedu byly nalezeny na láhvi s vodou v jeho hotelovém pokoji. Jak přesně ale byl otráven, není jasné. Zkolaboval v letadle, kde ho museli po nouzovém přistání resuscitovat záchranáři.
Ze sankčního seznamu Evropské unie
Navalného další kroky
Navalnyj chce pokračovat ve své práci v Rusku. V novém rozhovoru pro deník Project Syndicate Navalnyj promluvil o tom, že si uvědomuje, že ostrá reakce Evropské unie nesouvisí přímo s jeho osobou, ale s použitím chemické zbraně vůči člověku – i proto se do evropských záležitostí nechce nijak příliš míchat.
„Zajímá mě především to, co se děje v Rusku, reakce Evropy je zde až druhořadá. Chápu, že rozhořčení v mnoha zemích se mnou úplně nesouvisí. (…) Chci dosáhnout vyšetřování prováděné v Rusku, nebo alespoň zdání vyšetřování. Protože to, co se nyní děje, se zdá být dalším signálem, že se nikdo nemůže spolehnout na jakoukoli spravedlnost v naší zemi,“ povzdechl si Navalnyj nad aktuální situací.
„Pokud jde o sankce nebo černé listiny, vždy jsem zastával názor, že pokud chtějí rozvinuté země pomoci Rusku a jeho občanům a jim samotným, měly by postavit překážky do cesty špinavým penězům plynoucích z Ruska,“ dodal. „Nevím, jaké kroky evropské země podniknou, ale chtěl bych, aby se soustředily na potrestání jak posluhovačů, kteří plní rozkazy, ale také vysoce postavených padouchů, ukrývajících kradené peníze v Berlíně, Londýně a Paříži.“
Rusko samozřejmě veškerá obvinění z otravy popírá a přineslo několik bizarních výmluv, jak se Navalného kolaps ve skutečnosti udál. Jedno z vysvětlení, se kterým přišel sám Vladimir Putin, například bylo, že se Navalnyj otrávil sám. Toto v rozhovoru také okomentoval.
„Nejde o případ nějakého bláznivého generála, který by přikázal skupině zabijáků někoho odstranit. Šlo o Putinův osobní projekt, který selhal. Snaží se teď sám sebe zachránit, a to i pomocí této monstrózní lži. Přistihli ho s doutnající zbraní namířenou na můj zátylek. Po tom, co se netrefil, říká: ‚Nebyl jsem to já. Byl to pokus o sebevraždu.‘“