ROZHOVOR / Naše práce se změnila. Jsme tady každou noc a každý den. Žijeme a spíme tady, protože máme velký problém. V noci Rusové ostřelují naše město a části raket padají do naší zoo, popisuje ředitel Kyjevského zooparku Kyrylo Trantin. V rozhovoru pro deník FORUM 24 přímo z hlavního města napadené země říká, že lidé zoo navštěvují, protože už se nechtějí dívat na válku. Do války se zapojili i ošetřovatelé. „Deset našich mužů bojuje. Jeden z nich je zraněný. Přišel o ruku,“ popisuje ředitel Trantin.
Jak válka na Ukrajině změnila vaši práci?
Naše práce se změnila. Jsme tady každou noc a každý den. Žijeme a spíme tady, protože máme velký problém. V noci Rusové ostřelují naše město a části raket padají do naší zoo. To je nebezpečné pro zvířata i lidi.
Zapojili se někteří vaši kolegové z kyjevské zoo do války? Jsou na frontě a bojují za svobodu Ukrajiny?
Deset našich mužů bojuje. Jeden z nich je zraněný. Přišel o ruku, ale řekli jsme mu, že až se vrátí, tak u nás bude mít možnost pracovat.
Přemýšlel jste někdy o tom, že byste zoo opustil? Přece jen ruské jednotky byly nedaleko Kyjeva a spousta Ukrajinců odjela na západ.
Když válka přišla do naší země, někteří ošetřovatelé odjeli do Karpat a potom se vraceli. Postavili jsme tam malou komunitu a každé dva měsíce jsme tam jezdili se svými rodinami. Byly to těžké časy, protože obchody byly zavřené a neměli jsme na zaplacení jídla pro zvířata. Bylo to těžké.
Vaše zoo je stále otevřená, i když Kyjev ostřeluje ruská armáda. Minulý týden se tak stalo hned šestkrát. Jak si vysvětlujete to, že lidé i v této době zoo navštěvují?
Lidé chodí do zoo, protože už nechtějí vidět válku. Jezdí k nám lidé s dětmi z Bachmutu, Avdijivky, Chersonu. Máme program na jejich rehabilitaci. Toho se účastní i někteří vojáci.
Takže lidé chtějí mít pocit, že žijí normální život, a proto chodí do zoo?
Nedávno jsme tady měli děti z Bachmutu. Teď už ale z Bachmutu nejsou, protože z něj nic nezbylo.
Jak důležitá pro vás byla a aktuálně je pomoc dalších zahrad v Evropě?
Neskutečně důležitá. Pomáhají nám evropské zahrady i asociace zoologických zahrad. Z Česka nám pomáhá pražská zoo, Dvůr Králové, Brno. Osobně jsem zoo v Praze a Dvoře Králové navštívil. Zoo ve Dvoře Králové je pro mě zajímavá, protože nemáme moc žiraf ani slonů.
Pomáhali nám ale i dobrovolníci z Evropy, protože platili za elektronické vstupenky a měli jsme peníze, dali nám také generátory. Měli jsme dárce, kteří nám dávali maso a speciální zmražené jídlo pro žirafy a slony.
Jak jste fungovali v zimě? V Kyjevě byly přerušovány dodávky elektřiny a expozice zvířat jsou nejspíš hodně energeticky náročné. Nebyl to problém?
Máme 20 generátorů po celé zahradě, takže jsme měli elektřinu, ale zima byla i tak těžká.
Víme, že to není chyba (ostřelování zoo ruskou armádou, pozn. red.). Máme tady genocidu Ukrajinců. Bombardují naše město, kde žijí děti.
Jste připraveni na další zimu?
Ano, máme velké zkušenosti, jak se starat během války o zvířata.
Vaše zahrada byla také ostřelovaná i bombardovaná. Myslíte si, že jde ze strany ruské armády o chyby v míření, nebo útočí na zoo systematicky?
Víme, že to není chyba. Máme tady genocidu Ukrajinců. Bombardují naše město, kde žijí děti, ženy a staří lidé. V Praze to víte, pamatujete si Pražské jaro. Naše i vaše země ví, co je Rusko zač.
Vidíte, že válka sama o sobě má na zvířata nějaký vliv? Chovají se jinak? Všímají si, že něco není jako dřív?
Zaprvé všechna zvířata jsou ve stresu. Vidíme to. Největší stres má asi náš slon. Dávali jsme mu antidepresiva, první měsíc spal s jedním z ošetřovatelů, celý měsíc. Choval se jinak. Když se pustila siréna, byl za dvě minuty v zimním výběhu. Utíkal a byl tam za dvě minuty (smích).
V zoo máte také jednu gorilu, na Ukrajině je nemá žádná jiná zoo. Jak válku zvládá ona?
Pro Tonyho to není zase tak strašné, protože je v hodně starém výběhu, který má tlusté zdi.
V Charkovské zoo musela být řada zvířat po jejím zničení bombardováním utracena. Máte i vy nějaké oběti?
Ne. Měli jsme ale problém s pelikány. Nakladli vejce, ale když slyšeli výbuchy, vejce rozšlapali. Narodila se nám také opice, ale její matka ji opustila. Museli ji krmit ošetřovatelé. Teď je ale vše v pořádku. Pojmenovali jsme ji Bayraktar (turecké vojenské bezpilotní letadlo, pozn. red.).
Válečná zóna už je od Kyjeva daleko, jaké máte plány do budoucna?
Plánujeme nový velký pavilon opic a musíme ho dokončit. Až skončí válka a Rusko zemře, dokončíme ho. Byl jsem v Praze v zoo a viděl jsem nový pavilon slonů a bylo to velmi zajímavé, protože vidím ten pokrok. Byl jsem tam poprvé před 25 lety. Byla to první zoo, kterou jsem v Evropě viděl.