Slovensko si ve čtvrtek připomíná 80. výročí od začátku Slovenského národního povstání, ve kterém se povstalci postavili se zbraní v ruce proti nacistům a dva měsíce s nimi sváděli boje. Jak připomnělo české ministerstvo obrany, v jejich boji jim pomáhali i čeští letci.
Slovensko ve čtvrtek vzpomíná na 80. výročí zahájení Slovenského národního povstání (SNP), tedy protifašistického vystoupení Slováků za druhé světové války. Při pietním aktu u památníku SNP v Banské Bystrici ho uctí nejvyšší slovenští činitelé. Součástí oslav bude také vojenská přehlídka.
Podle Denníku N na letošní oslavy nepřijede žádný vrcholný český politik. Zastupovat Českou republiku budou podle něj náčelník generálního štábu Karel Řehka a velvyslanec Rudolf Jindrák. České ministerstvo obrany připomnělo, že po boku Slováků bojovali proti nacismu rovněž Češi.
Téměř 3000 vojáků se zúčastní přehlídky, která v Banské Bystrici začne v 17 hodin a trvat bude zhruba dvě hodiny. Pochodovat při ní budou také vojáci mnohonárodní bojové skupiny NATO na Slovensku, jejíž součástí jsou i Češi. Projede také 250 kusů armádní techniky včetně tanků a bojových vozidel pěchoty, představí se vrtulníky Black Hawk a Slovenskem nově pořízené stíhačky F-16. Součástí oslav bude rovněž slavnostní přísaha vojáků a ohňostroj.
Zahájení SNP 29. srpna 1944 si Slovensko každoročně připomíná státním svátkem. Povstání patří k nejvýznamnějším událostem moderních slovenských dějin. Ačkoliv ozbrojené vystoupení proti německé okupaci a domácímu kolaborantskému režimu skončilo porážkou povstalců, podařilo se mu několik měsíců vázat část německých sil, které nemohly být nasazeny na východní frontě.
Podle čerstvého průzkumu agentury Median jsou na SNP hrdé tři čtvrtiny obyvatel Slovenska, 13 procent má opačný názor. Téměř dvě třetiny vnímají Slovenský stát z let 1939 až 1945 jako totalitní režim, za demokratický ho naopak označil každý pátý respondent. Vůdce Slovenského státu Jozefa Tisa vnímá zcela nebo částečně pozitivně 26 procent Slováků. V případě dvou význačných účastníků SNP – někdejšího reformního komunisty Alexandera Dubčeka a pozdějšího československého prezidenta Gustáva Husáka – je to 71, respektive 40 procent.