RECENZE / Hororový thriller Trhlina z roku 2019 byl nejnavštěvovanějším slovenským filmem o premiérovém víkendu. Nyní se režisér Peter Bebjak k tvorbě slovenského bestelleristy Jozefa Kariky vrací s novou filmovou adaptací, „mysteriózním thrillerem“ Smršť. „Hlavním důvodem byly peníze,“ zavtipkoval Bebjak na pražské předpremiéře filmu. Snímek s Aňou Geislerovou v hlavní ženské roli příjemně překvapí.

Jozef Karika dovede s poměrně omezenou stylistickou paletou vyčarovat velmi působivé moderní horory, v nichž je naplno využito váhání mezi skutečností a fikcí. První z úspěšné série těchto románů Trhlina se stal po zfilmování kasovním trhákem přes to, že se režiséru Bebjakovi nebo spíše scenáristovi Tomáši Bombíkovi nepodařilo přenést na plátno to, co bylo v románu nejsilnější: kosmickou hrůzu jako metaforu reálného rozkladu psychiky.

Nedívej se babě do očí

Novinka Smršť, tentokrát v koprodukci s Českou republikou, je posunem o úroveň výše. Bebjak, jeden z nejúspěšnějších slovenských režisérů, sáhl po novém scenáristovi Peteru Balkovi a společně provedli žánrový skok. Z hektické road movie Karikovy předlohy učinili klaustrofobní vztahové drama v uzavřeném prostoru. A funguje to.

Dále čtěte

Vynález zkázy: geniální film, při jehož natáčení ukončili komunisté přátelství režiséra s kameramanem

NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / Není to poprvé, kdy se jaderné kataklyzma stalo, tak jako teď po ruské agresi na Ukrajinu,…

Východiskem Karikova románu je nevysvětlitelný jev „halného větru“ vyskytujícího se v okolí Vysokých Tater, který vede k četným nehodám a úrazům. Není to Karikův výmysl, o tomto fenoménu se reálně hovoří a dokonce o něm v roce 2019 vznikl téměř hororový hraný dokument Vietor. Karika tento fenomén spojil s výskytem postavy stařeny v černém, ve folkloru známé jako Větrnice. Komu se jednou podívá do očí, toho bude pronásledovat, dokud nešťastník neskončí záhubou. Půdorys knihy kopíruje úspěšnou Trhlinu: hrdina nalezne znepokojující záznamy a když se sám vypraví záhadě přijít na kloub, neblaze skončí. Většinu románu sledujeme trojici hlavních postav, jak se zoufale snaží setřást černou babiznu, která je jim v patách, ačkoliv oni jsou vybaveni vozem.

V hotelu po konci sezóny

Film Smršť provedl mimořádnou otočku. Celý obsah románové předlohy tady funguje jako pouhá „found footage“, od které se teprve odvíjí samotný děj. Dalo by se říct, že filmová verze Smršti je napsaná jako pokračování knihy. A to na principu známém z hororů typu Kruh nebo Vřískot. Někomu se něco hrozného stane, hrdina dalšího dílu o tom najde svědectví, je do případu vtažen a děje se mu totéž.

Tvůrci se tímto způsobem mohli pohodlně opřít o původní román, ale zároveň do příběhu implantovat vlastní příběh. Karika jim k tomu dal volnou ruku a prý byl s výsledkem spokojen. Martin Lang (Tomáš Maštalír) je forenzní psycholog, který přijel s manželkou Pawlou (A. Geislerová) do lázeňského hotelu v lesích, aby tu společně vyřešili závažné rodinné trauma, nebo si alespoň odpočinuli. Langa ale práce dostihne i zde, jako vždy od vlastního problému uteče k problému jiných a zkoumá incident vylíčený v Karikově knize.

Dále čtěte

Pět důvodů, proč jsou české romantické komedie opravdové zlo

GLOSA / „I nejpitomějšímu klukovi je jasno, že nemůže strážníky na Václavském náměstí chytat do lasa a že řemeslo pistolníků…

Z hotelu se s koncem sezóny a s příchodem silného povětří postupně stává kingovský hotel Overlook (s Kingovým románem se shoduje dokonce i číslo pokoje!) a strašidla, o kterých hovoří muž ve vazbě podezřelý z dvojnásobné vraždy, se začnou lepit na paty i Langovi, původně jen nestrannému pozorovateli. Jsou to ale démoni skuteční, nebo démoni vztahového traumatu? Na tomto váhání je celý děj založen, a i když to postupně vyznívá spíše pro to druhé, stále tu zůstává otevřena skulina do nadpřirozena.

Duch buší na dveře

Vztahové drama je rozehráno poměrně přesvědčivě a postupně tne hluboko do živého. Maštalírovi jde dobře rovina tvrdého chlapa, který postupně pochopí, že třináctou komnatu, kam se bál nahlédnout, nakonec otevřít musí. Geislerová podává výkon přiměřený roli, hraje civilně a uvěřitelně. Když se v intimní scéně svlékne, čeká diváka možná nejpřekvapivější odhalení ze všech jejích rolí – a pro herečku zřejmě ne zrovna snadné.

Tvůrci filmu sice vynechali Karikovy explicitní narážky na korupci ve slovenské společnosti, ale vyjádřili se k dnešní realitě na subtilnější úrovni. Celý lázeňský komplex Sliač, kde se film natáčel, působí svými retro interiéry a strašidelně poblikávajícími zářivkami jako duch Slovenska, před kterým nestačí zavřít oči, který bude bušit na dveře od zavřené skříně tak dlouho, dokud nenajdete odvahu se s ním konfrontovat.