Slovensko funguje bez jasných cílů a směřuje k úpadku. Upozornil na to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve zprávě o výsledcích kontrolní činnosti za rok 2024, kterou předložil slovenskému parlamentu. Země podle úřadu potřebuje zásadní reformu fungování státních a veřejných institucí, přehodnocení klíčových veřejných politik a výraznější konsolidaci veřejných financí.

Slovensko podle NKÚ funguje bez jasně definovaných strategických cílů a z dlouhodobého hlediska směřuje k úpadku. Parlament, vláda a kompetentní instituce tak podle kontrolorů stojí před důležitou výzvou, a to naformulovat novou vizi udržitelného hospodářského rozvoje.

Dále čtěte

Ne ruskému zákonu! Tisíce Slováků vyšly do ulici kvůli Ficově návrhu na kontrolu nevládních organizací

Ve více než 40 slovenských městech se ve čtvrtek a v pátek mají uskutečnit demonstrace proti vládnímu návrhu zákona o…

Úřad upozorňuje, že Slovensko potřebuje zásadní reformu fungování státních a veřejných institucí, přehodnocení klíčových veřejných politik, jejich strategického řízení a výraznější konsolidaci veřejných financí.

Předseda NKÚ Ľubomír Andrassy v tiskové zprávě zdůraznil, že v kontrolovaných subjektech úřad sice zaznamenal dílčí snahy o zlepšování, ale nadále vázne meziresortní spolupráce a kooperace na společných strategických cílech. Výsledky kontroly podle jeho slov ukázaly, že největší problém je ve zdravotnictví, životním prostředí, samosprávě, školství a také v oblasti informatizace a digitalizace.

Podle šéfa kontrolorů není možné efektivně zajistit změnu v klíčových politikách a hospodářský růst bez dlouhodobé vize, která by vzešla z celospolečenského konsensu a datové analýzy. „Činnost více institucí a jejich rozhodování je poznamenáno datovým chaosem. Neexistují potřebné registry, a pokud i nějaké jsou, nejsou úplné nebo nejsou navzájem propojeny,“ upozornil Andrassy.

Kontroloři opakovaně upozorňují na zvyšující se dluh veřejné správy. Jak připomněli, Slovensko mělo loni jedny z nejvyšších nákladů na financování dluhu v eurozóně. „Riziková přirážka slovenských dluhopisů v porovnání s německými dluhopisy je jednou z nejvyšších v eurozóně, což negativně ovlivňuje náklady na financování dluhu,“ upozornil Andrassy s tím, že dluh veřejné správy se může již letos blížit 59 procentům HDP, což je bezmála 77 miliard eur.

Dále čtěte

„Půl hodiny mi nadávala.“ Předsedkyně Evropské komise tvrdě vyčinila Ficovi

Slovenský premiér Robert Fico na pondělní tiskové konferenci přiznal, že mu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová tvrdě vynadala.

Úřad upozornil, že Slovensko je zatím jedinou zemí EU v pásmu vysokého rizika v dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, na což upozornila i zpráva Evropské komise Debt Sustainability Monitor 2024, zveřejněná v pondělí. Důvody jsou výrazné stárnutí populace, štědrý důchodový systém a nízký ekonomický růst.

NKÚ sice pozitivně hodnotí, že se vláda zabývá ozdravením veřejných financí, ale dosud přijatá konsolidační opatření podle něj nejsou dostatečná. „Pozitivní vliv přijatých opatření na deficit byl tlumený novými prioritami kabinetu, a to zejména v sociální oblasti. V roce 2025 se předpokládá, že se na sociální oblast vydá 19,6 miliardy, což je 14 procent HDP a 29,5 procenta výdajů rozpočtu veřejné správy,“ přiblížil NKÚ.

Vedle kontroly naplňování cílů fiskální politiky se NKÚ soustředil zejména na naplňování cílů veřejných politik. V této souvislosti kritizuje, že se v kontrolovaných subjektech rozmohla „kultura nezodpovědnosti“, když politici a úředníci necítí odpovědnost za žádné dlouhodobé závazky. Při porušení zákonů nebo pravidel se tak podle kontrolorů nevyvozuje osobní odpovědnost.