Slovenská národní strana (SNS) chce na podzim předložit návrh zákona na ochranu veřejného zájmu a prevenci konfliktu zájmů veřejných funkcionářů. Cílem má být zvýšení transparentnosti ve vlastnictví médií, napsal deník SME. Strana se prý nechala inspirovat zákonem „lex Babiš“, který v Česku platí od letošního roku.
„Návrh zákona je inspirován legislativním opatřením přijatým v České republice známým jako ‚lex Babiš‘, který účinně řeší střet zájmů ve vlastnictví médií. Základním cílem navrhované legislativy bude vytvoření právního rámce, který zabrání veřejným funkcionářům, jakož i jim blízkým osobám vlastnit média a zároveň vykonávat veřejnou funkci,“ uvedla mluvčí SNS Zuzana Škopcová.
Zákon má podle ní zahrnovat povinnost veřejných funkcionářů a jejich blízkých osob vzdát se vlastnictví médií, čímž se zajistí, že nedojde k ovlivňování redakční nezávislosti a objektivity médií z politických důvodů.
SNS na tiskové konferenci ve středu obvinila Martina Milana Šimečku, otce předsedy opozičního hnutí Progresivní Slovensko, že má vlastnická práva v Denníku N. Odkazovala přitom na dokument z roku 2019. Strana ho proto vyzvala, aby se podílu „v souladu s principy transparentnosti a odpovědnosti ve veřejném životě“ vzdal, pokud už tak neučinil.
„Prokazatelné vlastnictví médií ze strany rodinných příslušníků veřejných funkcionářů představuje potenciální riziko pro nezávislost mediálního prostoru, což je v přímém rozporu s principy demokratického vládnutí,“ uvedl předseda SNS Andrej Danko.
Novelu o střetu zájmů přezdívanou „lex Babiš“, díky které by se zpřísnily podmínky vlastnictví médií, loni podpořil parlament a prezident. Novela zejména změnila ustanovení, které brání například poslancům, senátorům, členům vlády a nově i prezidentovi provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.
Aby nebylo možné zákaz obcházet, vztahuje se na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Stejně tomu je u společností v případě zákazu přijímání dotací a investičních pobídek, který míří na členy vlády a nově na hlavu státu.
Novela se ale vztahuje pouze na tištěná periodika, a ne na internetová média, která mají v současné době často větší dosah. Internetová média ale nejsou v Česku zákonem regulována.
Kvůli zákonu podalo opoziční hnutí ANO k soudu návrh o jeho zrušení. Podepsalo 70 poslanců ANO, všichni kromě předsedy Andreje Babiše. Zákon je podle nich protiústavní v několika ohledech a porušuje základní demokratické principy obsažené v Listině základních práv a svobod, například právo vlastnit majetek.