ROZHOVOR / Z prvního roku vládnutí Roberta Fica mám dojem, že jediné, co ho motivuje, je touha vyhnout se orgánům činným v trestním řízení a možná pomsta těm z řad policistů, soudců, prokurátorů, kteří ho soudili pro podezření ze zneužití různých paragrafů, říká v rozhovoru pro deník FORUM 24 poslanec a místopředseda Progresivního Slovenska Tomáš Valášek. Popisuje také současné vztahy země s Českem a jak vidí to, že ministerstvo vnitra uzavřelo smír se šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem.
Strany vládní koalice mezi sebou v poslední době řeší spory. Minulý týden měl parlament hlasovat o odvolání ministrů Šimkovičové a Suska, ale plénum nebylo po celý den usnášeníschopné, protože koalice neměla většinu. Znamená to, že konflikty už ovlivnily i chod parlamentu?
Samozřejmě. Varovali jsme už od vzniku této koalice, že je to slepenec, protože nejenže se v ní nacházejí tři strany s často rozdílnými názory, ale i uvnitř těchto stran, konkrétně SNS, nejsou jednotní – jedná se spíše o ad hoc koalici různých extremistických, dezinformačních a dalších osobností. Od začátku bylo jasné, že je to takový odjištěný ruční granát uvnitř vládní koalice. A netrvalo dlouho, než vybuchl.
Tři poslanci z Národní koalice, která je součástí SNS, oznámili, že nebudou hlasovat, protože je nikdo neposlouchá a oni se už necítí být vázáni slovem svého koaličního šéfa Andreje Danka. Chtějí jednat přímo s premiérem Ficem. Výsledkem je, že parlament je zablokován.
Vláda se to snaží vydávat za běžnou záležitost, za takové zakopnutí, ale nefunkční parlament a fakt, že jím neprocházejí vládní návrhy zákonů, není malé zakopnutí.
Nikdo z nás si nedělal iluze, že Robert Fico napraví slovenskou ekonomiku, zdravotnictví nebo školství – koneckonců je u moci už 14 let a nic z toho neudělal. Jediné, co se dalo očekávat, bylo, že bude vládnout trochu klidněji, profesionálněji a kompetentněji než koalice vedená Igorem Matovičem před ním. Ani toto se jim však nepodařilo splnit. Do roka jim přestala fungovat většina v parlamentu, a tak podlezli i tuto velmi nízko nastavenou laťku.
Podcenil Robert Fico tu situaci? Několikrát ji totiž ve svých vyjádřeních zlehčoval…
Jemu nezbývá nic jiného než to zlehčovat, protože celá jeho kampaň byla založena na tom, že po letech chaosu Igora Matoviče přichází zkušená ruka, starý harcovník, který ví, jak na to.
Ale on to neumí. Po necelém roce vlády mu Andrej Danko vypověděl koaliční smlouvu – v rozporu se vším, co je v koaliční smlouvě napsáno, se začal dožadovat postu předsedy Národní rady Slovenské republiky. A teď mu vybouchli i ti tři poslanci, kteří odešli z poslaneckého klubu SNS.
Takže ani to minimum, které slíbil dodat, že bude vládnout lépe a kompetentněji než Igor Matovič, neumí splnit. A samozřejmě se teď celé věci vyhýbá, protože nemá ani nástroj, jak je zpacifikovat. Jak jsem říkal, SNS není jedna strana, je to taková nesourodá koalice, slepenec různých postaviček z extremistických částí politické scény. Takže se tím raději nebude zabývat, aby nebyl i on spojován s tímto selháním. Ale selhání to je, tomu se nevyhne.
Měla by tedy vláda podat demisi? Nebo jaké je podle vás řešení?
My si myslíme, že by bylo ideální, kdyby se vůbec nedostala k moci, a teď, když se to už stalo, aby co nejdříve odešla. U Roberta Fica začíná být jasné, že už ani nemá vůli vládnout. Když byl u moci ta předchozí volební období, tak tam byla snaha něčeho dosáhnout, například slovenského předsednictví Evropské unie, udržení se v jádru EU v době, kdy po migrační krizi hrozil jakýsi rozpad Evropské unie na členské státy 1. a 2. kategorie. Tam aspoň byla nějaká vize a představa, kam má Slovensko patřit.
Teď z toho prvního roku vládnutí mám dojem, že jediné, co ho motivuje, je touha vyhnout se orgánům činným v trestním řízení a možná pomsta těm z řad policistů, soudců, prokurátorů, kteří ho soudili pro podezření ze zneužití různých paragrafů. A pro Slovensko jako takové, pro zemi a pro její občany nenabízí vůbec nic.
Co plánuje Progresivní Slovensko dělat, aby zabránilo dalšímu vítězství Roberta Fica?
Děláme přesně to, co byste od nás očekávali. Posilujeme naše vlastní řady, přicházejí k nám odborníci z různých sfér života, protože chceme, aby bylo naprosto zřejmé a jasné, že Progresivní Slovensko má nejen ambice, ale i personální předpoklady k tomu, aby bylo vládní stranou, aby umělo plnohodnotně řídit všechny sféry státu, o kterých se od vládní strany očekává, že řídit bude. Děláme společné akce s jinými opozičními stranami, které by byly součástí budoucí koalice, abychom dali i takto najevo, že jsme připraveni a jsme schopni spolupracovat, což byla jedna z těch slabin předešlých koalic sestavených proti Robertu Ficovi.
A pracujeme na programu a nabízíme alternativní vizi. Alternativní vize je sama o sobě už trošku směšný výraz, protože Robert Fico nenabízí žádnou představu o tom, jak by měly slovenské zdravotnictví, školství, zahraniční či obranná politika vypadat. Žene ho hlavně touha po pomstě a většinu času, co jsme v parlamentu, jsme strávili novelou trestního zákona, aby se snížily trestní sazby pro jeho kumpány. Takže tady o nějaké vizi ani nelze mluvit.
My na naší vizi pracujeme a už ji i představujeme, nabízíme přesně plány, jak oživit slovenské hospodářství, jak by měla vypadat poctivá konsolidace, a ne ta v podání Roberta Fica, která zavede nevídanou drahotu pro slovenské domácnosti. To je přesně to, co umí a musí opoziční strana v naší pozici dělat.
Robert Fico nenabízí žádnou představu o tom, jak by měly slovenské zdravotnictví, školství, zahraniční či obranná politika vypadat. Žene ho hlavně touha po pomstě.
Jak je na tom nyní z vašeho pohledu Slovensko s podporou Ukrajiny?
Robert Fico, ale i další vládní politici, si nenechají ujít jedinou příležitost kritizovat Ukrajinu, de facto na ni házejí, že si způsobila ten ruský útok sama, jako kdyby se v roce 2014 a 2022 napadla sama. Nenechají si ujít jedinou příležitost vyviňovat Rusko.
Minulý týden se objevily záběry z ruské propagandistické televize, kde Robert Fico osobně vystoupil. Upřímně, nevím o jiné hlavě státu – ještě možná Viktor Orbán, ale pochybuji i o tom –, která by vystupovala na ruských propagandistických kanálech a s úsměvem na tváři mluvila o tom, jak je Rusko krásné a důležité. V této situaci si myslím, že Robert Fico bohužel dělá přesně to, čeho jsme se obávali, že dělat bude. Tahá Slovensko pryč od komunity prosperujících, normálních, bezpečných západních zemí a táhne nás někam zpět do ruské gubernie.
Přímo do Moskvy nedávno cestoval europoslanec Ľuboš Blaha. Vypovídá tohle něco o směřování Slovenska?
Poslanec Blaha je znám svou velmi silnou sympatií vůči Rusku, obdivem ke všemu, co tato země představuje – absolutně nekritickým obdivem, protože jedna věc je obdivovat ruskou literaturu a druhá věc je schvalovat zločiny, které ruská vojska aktuálně páchají na Ukrajině. Ale on je tím dlouhodobě znám.
To, co mě zarazilo ještě více než cesta pana Blahy, je ta otevřená a explicitní podpora, kterou dostal přímo od premiéra Fica. Když pan premiér dostal šanci distancovat se od něj, mohl klidně říct: „Podívejte se, pan Blaha je už takový, víte, jeho postoje vůči Rusku se už asi nezmění.“ Ne. On řekl, že to je vážený a důležitý představitel strany Směr, a v podstatě se přihlásil ke všemu, co pan Blaha v Moskvě řekl, kde samozřejmě úplně zamlčel ty bestiální kroky, které ruská vojska páchají na Ukrajině, kde zcela zamlčel, že se Rusko už i Slovensku snaží nadiktovat, kde, kdy a s kým se může bránit. Už nám předkládají nějaká hanebná ultimáta o tom, že Rusko musí schvalovat, zda budou na našem území spojenecká vojska. Vždyť to je přímé ohrožení a oslabení naší národní bezpečnosti, které tito dva pánové, Blaha a Fico, buď zakrývají, nebo v horším případě přímo schvalují.
Za vlády Roberta Fica utrpěly také vztahy s Českem. V jakém stavu jsou teď z vašeho pohledu?
Tento rozhovor probíhá několik dní po výročí vzniku Československé republiky, našeho společného státu, který i v případě Slovenska položil základy té demokratické, západní, prosperující společnosti, kterou jsme dnes a kterou snad ještě dlouho budeme, pokud ji Fico nezvrátí. Ale zároveň si nedokážu vzpomenout, kdy byly česko-slovenské vztahy tak špatné, jako jsou nyní. Možná bychom museli cestovat zpět do raných let vlády Vladimíra Mečiara.
Fakt, že jsme do odvolání přerušili společná jednání kabinetů, je bezprecedentní. Já si nepamatuji, že by se něco takového stalo od vzniku tohoto formátu, této formy spolupráce. Je to samozřejmě jeden z nejužších vztahů, které naše země má s kýmkoli ve světě. Není jinak obvyklé, že se vládní kabinety takto pravidelně setkávají. Bylo krásné a unikátní, že se nám to podařilo zformovat. A Robert Fico to rozbil na kousky.
Já z toho samozřejmě viním slovenskou stranu, ačkoli iniciativu vzala ta česká. Ale v situaci, kdy postoje Slovenska a jeho premiéra k zásadním otázkám, jako jsou Rusko a Ukrajina, ruská agrese a ruské plány pro zbytek střední Evropy, jsou zcela nekompatibilní s pohledem většiny Evropy včetně České republiky, není moc o čem se bavit.
Takže tomu kroku rozumím, mrzí mě, ale viním z toho hlavně tu šílenou a sebezničující politiku Roberta Fica vůči Rusku, neboť si myslím, že jde proti všem bezpečnostním či jiným zájmům Slovenské republiky.
Nedávno ministerstvo vnitra oznámilo, že uzavřelo smír s Andrejem Babišem ohledně jeho spolupráce s StB. Někteří čeští politici naznačili, že na to měly vliv přátelské vztahy Babiše se slovenskými vládními politiky. Jak to vidíte vy?
Že ruka ruku myje. Toto se nedá vidět jinak než jako pomoc ze strany spřízněných slovenských populistů svému českému partnerovi panu Babišovi, aby tomuto tématu nemusel čelit v nadcházejících českých volbách. Myslím si, že to je jediné, o co jde, a člověk nemusí být přílišný cynik, aby to v tomto světle vnímal.
Krok ministerstva vnitra je nepodložený údaji a informacemi, které má na aktivity pana Babiše Ústav paměti národa, jenž je zodpovědný za zkoumání a za archivy z doby komunismu. Ministerstvo se opřelo o údajné finanční analýzy, co by to všechno stálo. Pokud vím, tak pan Babiš ani nežádal finanční kompenzaci, takže neplatí ten argument, že bychom při prohraném sporu platili příliš drahou kompenzaci. A navíc, to hlavní, oni ty finanční analýzy ani nezveřejnili a jsou důvodné pochybnosti o tom, zda vůbec existují. Jinými slovy, ty důvody nabídnuté ministerstvem vnitra smrdí, smrdí až do nebe.
Já za tím jednoznačně vidím kolizi mezi dvěma populisty, aby si pomohli ve volbách. A je to bohužel i překroucení historie a selhání naprosto legitimní snahy a touhy vyrovnat se se zločiny a přešlapy lidí z doby komunismu.
Doufá podle vás Ficův kabinet ve vítězství hnutí ANO v českých parlamentních volbách?
Nejenže pan Fico doufá ve vítězství pana Babiše, ale soudě podle rozhodnutí této koalice zrušit proces s ním mu v tom přímo pomáhají.