Andrej Babiš prý zadal sledování a výrobu kompra na předsedu opozičního hnutí STAN Víta Rakušana. V záplavě jiných informací to kupodivu nevzbudilo nějaký zásadní rozruch. Fandové předsedy vlády to budou brát jako další nechutnou pomluvu své modly a ostatní to již nemůže šokovat. Zvykli si. Těch nehorázností, které Andrej Bureš přežil, je takové množství, že každá další již skoro nikoho nepřekvapí a je brána jako kolorit doby. Bohužel.
V roce 2015, kdy byl Andrej Babiš ministrem financí, se na půdě Poslanecké sněmovny odehrál ostrý střet mezi poslancem za ČSSD Ladislavem Šinclem a ministrem Babišem. Šlo o nový návrh zákona o pojišťovnictví z dílny ministerstva financí. Pan poslanec Šincl naznačil, že v návrhu jsou možná ukryty jisté obchodní zájmy. Věcná diskuze se záhy obrátila v ostrý výpad ministra financí. Babiš Šincla na půdě sněmovny tvrdě napadl a začal mávat složkou, kterou si na něj nechal vyrobit. Řekl, že pan Šincl převedl dům na svoji manželku, že si jeho matka koupila nějaký pozemek a že toho na něj má více. A výsledek? Nic. Babiš se nikdy nikomu neomluvil. ČSSD vládne s ANO i dnes. Pan poslanec ČSSD Šincl pak na svůj mandát rezignoval ze zdravotních důvodů, s onkologickou diagnózou.
Zdá se, že náš neohrožený vůdce a spasitel má těch složek nekonečné množství. V mírné nadsázce asi na každého. Staré psy novým kouskům nenaučíte. Estébácké praktiky (sledovačky a pátračky) dostaly jen modernější kabát, s využitím špiclování všech komunikačních prostředků. Mobilní telefony, mailová korespondence, sociální sítě a jakékoliv transakce a informace přes internet po sobě zanechávají stopy. Ne náhodou jsou v nejbližším okolí AB lidé s policejní a zpravodajskou praxí, dávnou i nedávnou. Takové složky pak dokáží hotová kouzla. A když to na někoho nestačí, tak se najde jiná motivace pro ty správné postoje. Případně jde i o mix obojího. Kdyby někdo opravdu hodně vzdoroval, tak se na něj něco vyrobí. Zpochybnit se dá cokoliv a kdokoliv. Z hrdiny je pak šmahem lotr a psanec.
Spolčení kumpánů si je vědomo, že to platí i obráceně. Tedy podle sebe soudím tebe. Má-li někdo složku na někoho, tak taky ten někdo může mít složku na toho druhého. Je to jako v kartách – vyšší bere. Případně se hoši, co spolu mluví (protože musí), nějak dohodnou a rozdělí si sféry vlivu a zájmu. Ten má to a ten druhý zase tohle a dohromady mají všechno.
Nabízí se otázka, kdo má složku na Babiše alias Bureše? Možná někdo v Lánech, možná někdo z domácí byznysové špičky, možná někdo v zahraničí (možná na východě i na západě od našich hranic)? Kdo ví? Možná to ví Babiš sám. Možná kvůli tomu někdy špatně spí. Jedno ví zcela jistě, a sice to, že si nemůže dovolit prohrát. Prohrát by mohl doslova vše a s ním i celá jeho loajální kamarila. Pro přežití své kariéry udělá doslova cokoliv. Teď se ukazuje ta síla kumulace politické, ekonomické a mediální moci, umocněna ještě policejně-zpravodajským full servisem. A taky se obnažuje naše slabá fasádní demokracie, která je limitována povrchností, lhostejností a bojácností většiny a také dříve netušenou mírou nemravností těch, kteří ve svých rejdech nemají žádné hranice. Pro ně jsou všichni ostatní jen jistým druhem spotřebního zboží s omezenou trvanlivostí, jen číslem složky.