Od února 2014, kdy Rusko podniklo intervenci na východ Ukrajiny a na Krym (dřívější označení takových akcí je známo jako „internacionální pomoc“), na tato území cestují prosazovatelé kremelských zájmů u nás. Někteří z nich jsou poslanci, někteří pouze politici, jiní pouze členové domácího proputinovského bratrstva.

Na okupovaná ukrajinská území se tak v minulých letech už vydali například antisemité Ladislav Zemánek (dříve člen Komunistického svazu mládeže, nyní Národní demokracie) a Jaroslav Doubrava (nejdříve člen KSČM, nyní senátor za Severočechy), komunisté Zdeněk Ondráček a Jaroslav Borka či „národní domobrankyně“ Nela Lisková.

Naposled letos v dubnu okupovaná území poctili svou návštěvou profesionální podkarpatský Rus Alexandr Gegalčij, Jaromír Kohlíček (poslanec za KSČM) a naši přední antisemité Jan Korál (zřizovatel konspiracistického serveru NWOO a spoluzakladatel tzv. Asociace nezávislých médií) a Jaroslav Doubrava, kteří se zúčastnili 4. jaltského ekonomického fóra.  Kohlíček a Doubrava shodou okolností patří spolu s předsedou Českého svazu bojovníků za svobodu Vodičkou k vítačům putinovského motogangu Noční vlci.

V souvislosti s výše zmíněnými osobami se přímo vnucuje ocitovat dvě pasáže ze zprávy BIS za rok 2016:

„Pokračoval fenomén českých občanů nelegálně (z Ruska) cestujících na problematická území Ukrajiny (Donbas, Krym). Při těchto cestách čeští občané využívají, byť třeba nevědomě, skrytou asistenci ruských tajných služeb. Přítomnost ruských zpravodajců, a v některých případech i fotografie z těchto cest, zpochybňovaly údajně soukromý charakter těchto výletů.

[…]

Rusko a jeho zpravodajské služby, v rámci subverzních aktivit namířených proti zachování svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny, koordinovaly a financovaly činnost tzv. nevládních organizací, které (pod pláštíkem obhajoby práva na národnostní sebeurčení a zlepšení situace menšin na Ukrajině) prováděly šedá a černá aktivní opatření proti územní celistvosti Ukrajiny. Představitelé „nevládních“ entit přímo či nepřímo řízených ruskou mocí a jejími zpravodajskými službami systematicky usilovali o získání podpory českých parlamentních a neparlamentních politických stran a představitelů vrcholných orgánů české státní správy. Někteří čeští občané tak vědomě či nevědomě participovali na zpravodajské agresi cizí moci proti integritě třetího státu. V souvislosti s těmito aktivitami bylo velmi zajímavé sledovat, jak se pod ruskou taktovkou „bratří“ entity z extrémní či ortodoxní pravice a levice či skalní zastánci a smrtelní odpůrci Benešových dekretů.“

Máme tedy černé na bílém, že všechny tyto osoby sice bojují za „národní zájmy“ – jenže to jsou národní zájmy ruského impéria. Kromě obdivu k Putinovi a napojení na ruské tajné služby je logicky spojuje i podpora vyslovovaná Miloši Zemanovi.